Hasičská Praga V3S slouží obyvatelům Vrbna pod Pradědem již 50 let

Vozidlo Praga V3S v hasičském provedení zakoupil v prosinci roku 1960 Městský národní výbor Vrbno pod Pradědem. Jednalo se o první cisternové vozidlo v hasebním obvodě. Jako jedno z mála bylo od samého počátku v barvě khaki, kterou používala na svých vozidlech ČSLA (československá lidová armáda). Stejné vozidlo (avšak v barevném provedení typickém pro hasiče, tedy kombinace barev červené s bílou)je k vidění i u SDH Malá Morávka.

Ve sboru byli jako strojníci na toto vozidlo určeni především Josef Novotný, bratři Jan a Václav Ligenzovi, později Bohumil Jehlář, postupem času se okruh těchto osob obměnil. V roce 1963 došlo u vozidla k dopravní nehodě, v důsledku čehož musel být vyměněn rám a kabina řidiče, přičemž barva automobilu zůstala zachována. Došlo však k drobné modernizaci, kdy vozidlo do doby výměny kabiny řidiče používalo tzv. praporky, tedy zařízení, jež ukazovalo směr jízdy vozidla vysunutím červeného praporku, který byl umístěn v horní části kabiny těsně za dveřmi řidiče a spolujezdce. Od výměny kabiny má její nová verze na předních blatnících blikače oranžové barvy. Dalším charakteristickým prvkem té doby byla červená barva majáků, ty mají v současné době barvu modrou. Poslední viditelnou změnou je úprava výfukového potrubí. K této změně došlo až v 80-tých letech minulého století. Jedním z důvodu byla skutečnost, že když se vozidlo mj. vracelo zpět od zásahu, tak znepříjemňovaly výfukové zplodiny život chodcům, cyklistům a dalším, kolem kterých vozidlo projíždělo.

Vzhledem k charakteru vozidla CAS 16 na podvozku Praga V3S – tedy ryze terénního automobilu – bylo vozidlo nasazováno téměř na všechny požáry (převážně lesní) v horském terénu okresu Bruntál, tedy tam, kde se nemohla uplatnit vozidla zn. Škoda později Liaz nebo Tatra. Nikdy se nestalo, že by vrbenská Praga V3S nedorazila na místo zásahu. Mnohdy sice jela krokem, ale vždy vyjela a to jak zásluhou kvalitních řidičů – strojníků, tak i zásluhou konstrukce vozidla. Jedinou nevýhodou byla poměrně nízká konstrukční rychlost, která činí max. 60 km/hod.

CAS 16 P V3S vyjížděla i k zásahům trvajícím více dnů, např. zasahovala u rozsáhlých lesních požárů na Drakově, na Rejvízu, jindy zase u požárů zemědělských objektů na krnovsku či albrechticku. V dobách své největší slávy jezdila i jako tzv. alegorický vůz v prvomájových průvodech a naopak v zimním období, kdy ještě neexistovaly Technické služby města Vrbna pod Pradědem, to byli právě hasiči s Pragou V3S, kteří zapřahali pluh za toto vozidlo a prohrnovali místní komunikace.

I dnes je vozidlo zařazeno jako výjezdový vůz jednotky hasičů ve Vrbně pod Pradědem. Podléhá každoroční technické prohlídce, kterou bez větších problémů zvládá. V nynější době je stále využíváno převážně k požárům lesních porostů, luk a jiných nepřístupných míst, do kterých se nemohou dostat ani dnešní moderní vozidla.

text: Ondřej Chalupa
HZS MSK, stanice Bruntál