Ausfahrt

Redakce serveru Požáry.cz se při zpáteční cestě z veletrhu Interschutz/Han­nover zastavila v městě Ausfahrt. Samozřejmě byla naším cílem zejména návštěva tamních hasičů.

Vznik města

Historie města Ausfahrt není příliš bohatá. Jeho výstavba totiž počala s nástupem komunistů, kteří ovládli východní blok Evropy po druhé světové válce. Tehdejší představitelé německých komunistů se poohlíželi po lokalitě, která by se hodila pro pořádání každoročních sjezdů, tak jak jsme je znali u nás. Na II. sjezdu komunistické strany Německa bylo rozhodnuto, že bude nejlépe, když se vybuduje zcela nové město podle představ tehdejších německých komunistických pohlavárů. Vzhledem k tomu, že komunistická kasa byla ještě plná peněz, které strana získala prodejem zkonfiskovaného majetku soukromých podnikatelů, nebyla výstavba nového města příliš velkým problémem.

A soudruzi opravdu nešetřili. Monstrózní bylo vše. Úřední, obytné i veřejné budovy. U veřejných domů bych se rád pozastavil. Je to taková malá anomálie tohoto města. Oproti jiným komunistickým městům byly tyto domy v Ausfahrtu oficiálně povoleny. Proč? Když se počínala plánovat výstavba města, usnesl se stavební sněm, že základní barvou celého města Ausfahrt bude červená. Jak jinak. A tak, když přišly veřejné domy s nabídkou svých rudých srdcí, byli soudruzi nadšeni. Později se tyto domy poměrně úspěšně transformovaly, takže jste mohly k… potkat nejen v domech s rudým srdcem, ale také se zářící rudou hvězdou.

A hasičské stanice? Vzhledem k tomu, že jsou hasičská auta vesměs červená, nebylo co řešit. Vše, co bylo červené, mělo víko komunistické pokladny otevřené. Samotné město svůj stavební rozvoj neskončilo masivní výstavbou v padesátých letech. Je až s podivem, jak se v Ausfahrtu daří stavebnímu průmyslu. Největší rozmach nastal po pádu Berlínské zdi, jejíž fragment lze také v Ausfahrtu nalézt. Dnes bychom mohli tvrdit, že je Ausfahrt díky finančním injekcím štědrého Bruselu novější a krásnější než nový Berlín.

Požární ochrana

Ale přestaňme již mluvit o městu a přesuňme se k samotným hasičům a protipožární ochraně města. Celé město Ausfahrt denně stráží neuvěřitelných 3333 hasičů. Základní kámen protipožární ochrany města tvoří skvělá hydrantová síť a automatische Brandbekämflun­gsanlagen (samočinná protipožární zařízení). Do každé budovy města je vedeno Löschmittelzuführun­gsanlagen (zařízení pro přívod hasiva), přičemž v každém místečku budov nechybí Glasfabsprinkler.

Na každém rohu jsou vidět osvětlené památníky Otty Zimmerfrei, který stál u zrodu koncepce automatische Gas-Feuerlöschanlagen (samočinná plynová protipožární zařízení). Ta vznikla dle plánů nechvalně známých plynových komor. Otto Zimmerfrei se takto po svém vypořádal s německou fašistickou minulostí.
Velice zajímavým způsobem je ve městě řešena požární ochrana kanálových systémů, kterými vesměs vždy prochází parní vedení. To bývá přímo spojeno s Dampf-Feuerlöschanlagen (parní hasicí zařízení).

Pokud jste se podivili nad počtem hasičů, kteří denně střeží město Ausfahrt, které má 1.650 000 obyvatel, tedy je podobně veliké jako Praha, pak je to hlavně proto, že se hasiči musí denně starat o automatische Brandbekämflun­gsanlagen, zejména jejich provozní zkoušky a revize. Je nutno přiznat, že ku prospěchu všech obyvatel města nebylo zatím připuštěno, aby se o údržbu automatische Brandbekämflun­gsanlagen staral soukromý sektor.

A jak vypadá taková běžná hasičská stanice?

Hasičské stanice v Ausfahrtu jsou svojí koncepcí podobné americkým. Tedy jedna velká centrální, dvě pro speciální služby a třicet pobočných. Na centrále slouží u nás těžko představitelných 351 hasičů (pražská CPS má něco málo přes 30 hasičů…), speciální služby má na starosti 260 hasičů a na každé pobočce je v každodenní službě 20 hasičů. Celkem tedy 1111 hasičů na směnu, která je rozdělena na čtyři sektory. Slouží se stejným způsobem jako u nás, čili 24 h služba a 48 h volno. Musím však zdůraznit, že ve směnném provozu jsou na CPS a stanicích speciálních služeb započítáni i pracovníci prevence a spojového oddělení, je jich cca 1/3.

Centrální stanice je opravdu veliká, v jisté míře se podobá nové obrovské CPS ve Frankfurtu nad Mohanem. Jedná se o moderní stavbu v poměrně futuristickém stylu. Navrhoval ji stejný tým architektů jako ve Frankfurtu. Hasiči v ní najdou veškeré potřebné zázemí, nač si jen lze vzpomenout. Komfortní vybavení strážnic, jídelen, kuchyní, ložnic i sociálních zařízení je samozřejmostí. Pro sportovní vyžití hasičů se na stanici nachází mimo posiloven, tenisových kurtů a lezecké stěny dokonce i krytá hala s ledovou plochou, ve které se koná každý rok pravidelně turnaj hasičů o putovní pohár Otty Zimmerfrei.

Co se týče výkonu strojní služby, tak to můžeme jen tiše závidět. Naše holešovické dílny strojního zařízení pocházejí sice též od Němců, ale ze čtyřicátých let minulého století. Jak je v cizině zvykem, hasiči na autech sami toho moc neopravují, přesto jsou na centrále skvěle vybavené dílny. A to z důvodu oprav požárních automobilů výrobcem přímo na místě. Hasiči pochopitelně můžou dílny využívat i k opravám svých automobilů či jejich mytí. Moc se to ale prý nedělá, neboť kdo tak učiní, musí přispět do staniční kasy obnosem 5,– Euro.
Garážová stání, kterých je na centrále neuvěřitelných 75!!!, jsou perfektně řešená. Samozřejmostí je počítačem řízené odsávání výfukových plynů, automatické udržování autobaterií.

Vozový park ausfahrtských hasičů je na jejich CPS víc než rozmanitý. Nejvíce nás zarazil počet výškové techniky. Ve výjezdu je zařazeno 20 automobilových plošin a žebříků (Teleskopmast TM a Drehleiter mit Korb DLK). Nejvíce jsou zastoupeny výrobky finské firmy Bronto, Metz a Magirus. Na letošním Interschutzu byla předvedena plošina Bronto F 90 HLA, ta je právě určena pro CPS Feuerwehr Ausfahrt. Cisterny jsou nejčastěji jako u nás klasické CAS s rozšířeným technickým vybavením, tedy T-TLF Technische-tanklöschfahrzeug, nejčastěji na podvozcích Mercedes, Iveco s nástavbami Magirus, Schlingmann, Rosenbauer. Jsou zde i TLF s krátkou kabinou, ty jsou většinou na malých pobočkách. Velkokapacitní Großtanklöschfah­rzeug GTLF zde díky perfektní hydrantové síti a ostatním zařízením téměř neuvidíte. Na CPS se nachází také několik technických vozidel Gerätewagen GW a také vozidla ,,protiplynové služby,, .

Na stanice speciálních služeb, kde je také hlavní pracoviště prevence a ZPP, se náš redakční tým bohužel nedostal. Teď něco o pobočkách. Na území města se jich nachází celkem třicet. Jsou vybaveny stejně komfortně jako CPS. I když samozřejmě v mnohem menším měřítku. Co se týká výjezdové techniky, tak je umístěna v malých garážích. Na pobočné stanici se známým hasičským číslem 17., kterou jako první naše redakce navštívila, se v garážích nalézala celkem tři vozidla. Plošina TM, TLF a staniční dodávka. Teda nacházela, v době naší přítomnosti tam byla jen dodávka a při odjezdu se vrátil TLF, plošina i s osádkou byla ještě stále ve svém hasebním rajonu na kontrole automatische Brandbekämflun­gsanlagen (samočinná protipožární zařízení). Na dalších pobočkách je vybavení víceméně shodné. Najdou se tam i nějaké požární přívěsy.

Nutno ještě říct, že kromě městského sboru se v Ausfahrtu ještě nalézají dva podnikové, a to sbor Industrielpark Ausfahrt Werkfeuerwehr a drážní hasiči Deutsche Bahnfeuewehr na nákladovém nádraží Ausfahrt-Stemnitz. Ty však k velké nelibosti Václava náš tým nestihl navštívit, ale máme alespoň fotky jejich vozidel, z nichž je jedno i naše TLF 32 Tatra 815. Musíte omluvit kvalitu fotografií, dobrá polovina je focena na telefon, protože jak už to tak bývá, tak v nejnevhodnější chvíli přestal fungovat fotoaparát.

O společenském večeru v Ausfahrtu

Naše přijetí v tomto významném městě bylo zpočátku rozpačité. Vzhledem k tomu, že do města Ausfahrt trefí opravdu každý, a to díky propracované navigaci na německých dálnicích, o turisty není ve městě nouze. Najít jednu z 33 hasičských stanic, kterými město disponuje, také nebylo složité. Orientovat se ve městě však není úplně jednoduché. Do města se dostanete opravdu ze všech směrů, ale ukazatele ve městě jsou mizerné, resp. není tam vůbec nic. Hasiče tu ale mají rádi, takže každý věděl, kam nás poslat. Po návštěvě pobočné stanice s číslem 17 na okraji města jsme byli trochu rozpačití. Postarší němečtí kolegové na nás nejdříve koukali s rezervou, ale když jsme řekli, že jsme z Prahy a V.Porkát ještě přidal, že on je od pražských drážních hasičů, jejich nejisté pohledy se okamžitě rozzářili a Václava přijali opravdu srdečně, přičemž neustále opakovali…Ja.Ja… Bahnfeuerwehr…gut…S po­divem jsme zjistili, že na pobočné stanici jsou jen ti dva hasiči, kteří nás přijali. Ostatní totiž jeli kontrolovat automatische Brandbekämflun­gsanlagen (samočinná protipožární zařízení) do celého okolí. Během několika minut se Dieter a Franz s námi spřátelili. Okamžitě volali na centrální stanici, kde se domluvil večírek na počest českých hasičů.

Centrální stanice byla opravdu veliká a najít velitele, plukovníka Karl-Heinze Handlehofa, bylo těžké. Po 40 minutách jsme ho objevili, stál u mapy znázorňující rozmístění Dampf-Feuerlöschanlagen (parní hasicí zařízení) a rozděloval svým podřízeným velitelům a preventistům práci. Vřele nás přivítal, zejména Martina a Radka, když se dozvěděl, že to jsou vyšetřovatelé příčin požáru…

Po prohlídce stanice jsme se vydali do relativně historické části města, kde byl již zamluven hasičský bar, kam chodí mnoho hasičů po práci na ,,bier“ a některé blízké pobočky si tam během služby jezdí pro obědy a večeře. Postupem času do baru přicházelo stále více hasičů i hasiček ( k naší veliké radosti). Kvůli nám si po zbytek služby vzal volno i velitel Handlehof a hasiči ze stanice 17, Dieter a Franz. Jediný, kdo ovládal přijatelně němčinu, byl Radek, který ale s přilívajícím se alkoholem do jeho krve komunikoval spíše němčinou, kterou se možná mluví na zkolonizovaném ostrově v Tichém oceánu (pokud tam Německo vůbec kdy nějakou kolonii mělo). Vašek Porkát se držel svého „bier“, které občas, ale jen občas společně s Radkem prolil Tequilou, kvůli nám ten den jen za 1,– Ojro(Euro). Martin se krom mírně alkoholového nápoje neustále držel jedné Němky. Ta však byla zjevně zmatená, protože když jí Radek svou již alkoholem poznamenanou němčinou říkal:“… Martin má Grob U……“, nevěděla co se děje. Zřejmě si myslela, že Martinova přezdívka je Velký Udo. Se svojí němčinou (omezenou jen na: Ja, Najn, vasis das-psí ocas a ještě jeden nepublikovatelný výraz) jí to nemohl Martin vysvětlit, a tak jen křičel ,,Fojrvér Ja“.

Po kulturní vložce Vaška a Radka, kdy jejich duo sborově zapělo za dirigentské taktovky Martina a Dietra nejdříve českou, pak ruskou a nakonec německou hymnu, atmosféra mírně zhoustla. Naštěstí jim nikdo až tak moc nerozuměl, snad jen Ukrajinka, která přitomné obsluhovala. Několik Tequil, které Vašek objednal celému baru, to však napravilo. Celý večer pak Vašek ukončil asi 5 minutovým mlácením hlavou do zavěšené kolejnice, která mu vzhledem k jeho práci u drážních hasičů ten večer zjevně přirostla k srdci. Všichni se k němu přidali a bylo to tam za chvíli jako na nádraží při výměně pražců. Pak se tedy všichni vesele rozešli domů ve zvuku charakteristickém při mlácení lebky o kolejnici. Vašek celou scenérii ještě vyšperkoval pokřikem …“ Bahn Alarm Vy ,,dojče fojrvér…“ , ale to už ho slyšel jen málo kdo. Noc pak patřila Radkovi, ten neustále telefonoval…

Docela hezký výlet, který všem doporučujeme

A proč byly ukazatele i v západním kapitalistickém Německu? Jednalo se o jakousi symboliku, která říkala: „Pokud chceš sjet z dobrého směru, dej se na Ausfahrt“. V komunistické části naopak plnily ukazatele opačný úkol, zde tyto cedule říkaly: „Pokud chceš vidět, jak vypadá tvůj budovatelský vzor, jeď do Ausfahrtu.“ Dnes je tomu naopak. Díky tomu, že komunistickým představitelům Ausfahrtu nebyly cizí mafiánské praktiky, dokázaly po převratu velice rychle navázat styky se západním podsvětím a vytvořit tak z Ausfahrtu město na způsob Las Vegas. Vzhledem k tomu, že je dnes těmto novodobým kapitalistům blízká barva modrá, jsou všechny ukazatele na příkladné město Ausfahrt modré. Dnes cedule říkají: „Chcete-li se dnes podívat na město, kde vzkvétá postkomunistic­kodemokratický kapitalismus, pak neváhejte sjet ze své cesty a jeďte směrem na Ausfahrt.“

Poděkování za pobyt atd. : Monika, Romana, Karl-Heinz Handlehof, Hans, Dieter a Franz


Autoři: Martin Kavka, Radek Kislinger a Václav Porkát