Povodně v Rumunsku

Vodní živel si vyžádal nejméně 24 mrtvých.

Rumunsko v posledních dnech zasáhly rozsáhlé povodně, které si vyžádaly podle posledních zpráv již 24 mrtvých a rozsáhlé škody na majetku. Záchranný sbor Česká republika nabídl pomoc a odjel do jedné z nejpostiženějších oblastí Vranca odstraňovat následky největší povodně v Rumunsku za posledních sto roků. Požádali jsme proto o rozhovor velitele Záchranného sboru Česká republika Ing. Jánem Chlebo, který zveřejňujeme:

Vysvětlete krátce, jaké jsou cíle a právní postavení Záchranného sboru Česká republika?

Záchranný sbor Česká republika vznikl v roce 2003 jako nevládní organizace, která má za cíl pomáhat při živelních událostech a odstraňování jejich následků, tím jsou myšleny například povodně, záplavy, zemětřesení, požáry, apod., dekontaminace a podobná opatření, dále poskytování nouzového ubytování a zásobování, zdravotních služeb včetně poskytování první pomoci a v neposlední řadě humanitární pomoc.

Proč a kdy jste se rozhodli pomáhat v Rumunsku?

Rozhodnutí aktivně pomoci Rumunsku jsme učinili v pondělí dne 18.července 2005 a v Rumunsku jsme strávili více jak jeden týden. Cesta do Rumunska nám trvala 24 hodin nepřetržité jízdy.
Důvod pomoci byl jednoduchý, neboť i v Rumunsku žijí lidé, kteří si zaslouží naši pomoc. Jakákoli živelní událost je pro lidi nepříjemnou a nezapomenutelnou zkušeností, a to platí stejně pro Česko i Rumunsko. Jistě bylo pozitivní v roce 1997 nebo v roce 2002, že nás podpořily ostatní země svojí aktivní účastí na odstraňování následků povodní nebo humanitární pomocí. Lidé v Rumunsku žijí trochu jiným životem než my, ale jistě to tam nevypadá tak, jak si řada lidí myslí. Musím říci, že jsme tam během naší činnosti našli mnoho výborných lidí, se kterými se nám velice dobře spolupracovalo.

Jak velký tým a s jakým vybavením odjel do Rumunska?

Do Rumunska odjel tým jedenácti záchranářů, kteří svojí odborností zastupovali hasiče, lezce, záchranáře a zdravotníky. Vybavení jsme zvolili takové, abychom byli při plnění naší mise soběstační jak technikou, tak i týlovým zásobováním. Zejména z techniky jsme s sebou vezli kalová čerpadla, plovoucí čerpadla, elektrické agregáty, vyprošťovací agregát s hydraulickými nástroji, motorové pily, savice, hadice, člun a další nezbytnou výbavu.

Spolupracoval s Vámi někdo na zabezpečení mise?

Ano. Spolupracovali jsme společně s organizací ADRA Česká republika, která nám poskytla příspěvek na naši cestu ve výši 50.000,– Kč, dále s námi spolupracoval 2. a 3. Plzeňský obvod, obec Světlá Hora a další subjekty, které nám zapůjčily techniku.

Kde jste v Rumunsku pomáhali?

S ohledem na to, že některé mosty strhla velká voda, nejdříve naše cesta vedla do Bukurešti, odkud nás rumunská ADRA dovedla do městečka Nanesti s počtem obyvatel 1 500, která leží v župě Vranca, kde jsme pomáhali. Jednalo se o jednu ze tří nejpostiženějších oblastí Rumunska.


Jakou činnost jste prováděli?

Naši výbavu jsme měli zejména zaměřenou na čerpání vody v zatopených oblastech. Kromě čerpání jsme dále doporučovali některá opatření, která bylo třeba učinit. Využili jsme tak zkušeností z povodní v roce 1997 a 2002 u nás. Ihned po našem příjezdu jsme provedli průzkum a zjistili jsme, že v okolí obce je soustava zavlažovacích kanálů a protipovodňových valů. Bohužel se voda dostala za tyto valy a vytvořila tři obrovské laguny o objemu cca 12 miliónů kubíků vody, z nichž jedna laguna rozdělila obec a odřízla osmnáct rodin.
V době našeho příjezdu z těchto lagun čerpala dvě čerpadla a malou průrvou odtékala voda. Spočítali jsme, že jen čerpadla by čerpala vodu okolo 200 dnů, což nebylo pro městečko řešením.
S ohledem na to, že v řece Siret ubyla voda, doporučili jsme starostovi, aby pomocí bagru byl regulovaně a postupně otevřen ochranný protipovodňový val, aby voda mohla přirozenou cestou odtékat z laguny, a tím i ze samotné obce. Bohužel tento náš úmysl zakázaly úřady oblasti Vranca. Za pomoci organizace Adra jsem se zúčastnil nočního jednání povodňové komise, kde jsem vysvětlil naše záměry a prokázal našimi výpočty, že jediným řešením, jak pomoci obci od vysoké vody, je postupně otvírat povodňový val. Nakonec prefekt oblasti (obdoba našeho hejtmana) Vranca souhlasil a nařídil, aby ráno na místo dorazil hlavní inženýr povodí. Ráno jsme dohodli místo, kde se povodňový val otevře a jaké množství vody může odtékat. Během dvou hodin začala voda opouštět lagunu. Během dvou dnů se situace v obci velice zlepšila a mohlo se čerpat i v místech, kde to bylo před tím nemyslitelné.
Po opadnutí a vyčerpání záplavové vody jsme dále doporučovali dezinfekci, vápnění a postřik proti komárům. Všechna tato námi navržená opatření obec akceptovala.
Náš člun průběžně zásoboval osmnáct rodin, které jedna z lagun odřízla od dalšího světa. Bohužel tato laguna nebyla spojena s dalšími dvěmi lagunami, a tudíž její hladina se nesnižovala. Proto nezbývalo jiné řešení, než nasadit velkoobjemová čerpadla, které vlastní armáda. Problém byl, jak čerpadla dopravit na místo čerpání. Nakonec se nám podařilo společně s armádou vytýčit možnou cestu přímo v laguně.
Další postiženou obcí, kterou jsme navštívili, byla obec Vadu Roska, která byla asi nejpostiženější obcí v Rumunsku. Zde se voda přehnala celkem dvakrát, neboť jejím okolím protékají dvě řeky. V obci bylo více jak tři metry vody. V době, kdy jsme přijeli do obce, nám obyvatelé říkali, že v obci nemají léky. Tuto skutečnost nám potvrdil i vojenský lékař. Proto jsme požádali v Bukurešti zástupce organizace Adra, aby zabezpečila léky pro tuto obec, jednalo se zejména o antibiotika, léky na vysoký krevní tlak apod. Rovněž jsme požádali o psychology, kteří by pomohli místním lidem, kteří se jen těžko vzpamatovávali z velkého šoku.

Je nějaký rozdíl mezi povodněmi u nás a v Rumunsku?

Myslím, že povodeň je hrozný živel. Ale rozdíl je například ve stylu života. U nás jsou hospodářská zvířata chována ve větších a koncentrovanějších celcích, kdežto v Rumunsku jsou tato zvířata chována skoro v každé domácnosti. Rozdíl je v tom, že zásobování zvířat, jejich veterinární péče apod. je komplikovanější. Proto, když jsme dováželi humanitární pomoc odříznutým rodinám, součástí pomoci byla doprava krmení pro tato zvířata.

Jaké budou škody?

Jaké budou škody v celém Rumunsku nemohu říci, ale v obci, kde jsme působili, budou škody značné. Obec má celkem 600 domů a odhadujeme, že 70% domů bude muset být demolováno nebo samo spadne. To potvrdil i sám starosta obce.

Jak byste zhodnotil misi v Rumunsku?

Především bych chtěl poděkovat našemu týmu Záchranného sboru Česká republika, který vykonal obrovský kus práce, vzorně nás reprezentoval. O tom svědčí i poděkování starosty Nanesti, armády i zdejších občanů. Dostalo se nám i ocenění organizace Adra. Myslím si, že jsme naší činností ukázali v Rumunsku, že umíme aktivně pomoci a že jsme je nenechali osamocené pouze s humanitární pomocí.

Je ještě nějak možné pomoci Rumunsku?

Samozřejmě ano. Sice pro čerpání naší technikou již zde není práce, ale je možné podpořit Rumunsko finančně, a to například přispěním na konto Adry vedený u ČSOB, a.s., Praha 5, č. účtu: 211211211/0300, v.s. 888. Ale jistě budou organizovány i jiné sbírky.

Děkuji za rozhovor