Hasič mistrem světa

Centrální stanici pražských hasičů zdobí zlatá cyklistická medaile, kterou získal hasič Petr Dobrý na Mistrovství světa hasičů v cyklistice.

Petr Dobrý, 28 let, ženatý, má jednoho syna, tři roky hasič, poslední dva roky na centrální stanici HZS hl. m. Prahy. Cyklistice se věnuje 16 let. Je odchovancem několika cyklistických klubů. Posledním byl CK Stock Plzeň. Na kole najezdil cca 180.000 km. Mezi jeho největší úspěchy patří získání druhého místa v silničním závodu jednotlivců, třetího místa na Mistrovství republiky v cyklokrosu a mnoho dalších dílčích úspěchů na závodech v zahraničí. V sobotu 24. září získal v Alcudii na Mallorce první místo na Mistrovství světa hasičů v cyklistice.

Než se začnu Petře ptát, dovol, abych Ti za naši redakci pogratuloval k tak skvělému úspěchu, jakým bezesporu získání titulu mistra světa v cyklistice je.

Jak se vlastně cítí člověk, který se v daný okamžik dozví, že je v tom, co ho baví, mistrem světa?

Určitě pociťuji určité uspokojení a zadostiučinění za čas strávený přípravou na tento závod, se kterou je spojeno i dodržování životosprávy.

Co to přesně znamená?

Určitě nemohu pít příliš alkohol. Co se týká jídla, musím vynechávat hlavně tučná jídla, což bývá při hasičských obědech problém.

Než se člověk stane mistrem světa v cyklistice, musí se sebou něco dělat. Jak vypadala tvoje cesta k tomuto úspěchu?

Jako dvanáctiletého mě k cyklistice přivedl táta, který v mládí také závodil. Během své cyklistické kariéry jsem prošel mnoha kluby. Vojnu jsem například strávil v Dukle Praha, se kterou jsem získal zmiňované třetí místo na juniorském Mistrovství republiky v cyklokrosu. Po vojně jsem se vrátil do Rakovníka, kde jsem získal druhé místo na Mistrovství republiky v cyklistice do 23 let. Další sezónu jsem jezdil pro Duratec Plzeň, se kterým jsem absolvoval řadu závodů v zahraničí. Následovala sezóna v profesionálním klubu Joko, kde bohužel neplnili smluvní závazky, byl jsem proto nucen zanechat profesionální cyklistiky a nastoupit do zaměstnání. Zvolil jsem hasičinu.

Jak profesionálního cyklistu napadne právě tohle řemeslo?

Nechal jsem se inspirovat svými spolujezdci, kteří nastoupili buď k policii nebo hasičům. Ve fabrice se mi dělat nechtělo, nesnáším totiž monotónní práci. A volno mezi službami pro cyklistu není také k zahození. Díky volnu se mohu udržovat v kondici, kterou i tak potřebuji ke své práci.

Jaké je postavení tvého úspěchu vedle profesionální cyklistiky?

V cyklistice se to těžko srovnává. Závod, který jsem vyhrál, je proti profesionálnímu kratší zhruba o polovinu. Na Mallorce se jelo 100 km, profesionálové jezdí něco přes 200 km. Rychlostně jsou však oba závody srovnatelné. Co se týká samotných hasičských závodníků, někteří jsou vybaveni jako profesionálové a docela pochybuji, že jsou to vůbec hasiči.

Teď trochu k tvému technickému zázemí. Máš svůj team nebo na závody jezdíš úplně sám?

V současné době se připravuji bohužel zcela individuálně. V letošní sezóně jsem absolvoval pouze 6 závodů. Jako profesionál jsem jezdil 80 závodů ročně. Kolo a oblečení mám ještě z klubu CK Stock Plzeň.

Jak je to se získáváním peněz na závody?

Většinu si hradím z vlastní kapsy. Pouze na hasičské závody jezdím služebním autem. Nocleh je převážně na hasičárnách.

Co tvůj zaměstnavatel, podporuje tě nějak? Přeci jen mu děláš docela velkou reklamu.

Na tohle mistrovství mi zaměstnavatel přispěl formou odměny, což mi pokrylo většinu nákladů a dostal jsem služební volno. Rád bych proto touto cestou poděkoval našemu řediteli plk. Bc. Gosmanovi za jeho vstřícnost.

Jak je to dneska s hasičskou cyklistikou u nás? Je nějak organizována nebo se prostě jen tak náhodně individuálně setkáte na různých závodech?

Tímhle jsem se zatím nezabýval. Vím, že existuje ČHSF, ale jak a zda podporuje cyklisty, nevím.

Jak to bude do budoucna, na jaký titul se chystáš nyní?

Určitě bych ještě rád získal titul MS na horských kolech. Rád bych také obhájil svůj titul na silnici.