Já vím, právě to hasím, čau!

Někdo si volný čas umí opravdu užívat. Zatím co jedni sedí u televize a hltají různé reality show, druzí třeba zrovna hasí hořící odpad v kontejnerech. Každý má prostě různé koníčky.

Vše začalo 26. 10. 2005, kdy byla po 15. hodině jednotka hasičů s CAS 24 Mercedes Atego povolána k menšímu požáru keřů. V průběhu hašení došlo k poruše čerpadla. U tohoto požáru jsem však nebyl, proto chybí fotografie.
Další den před jednou hodinou ke mně rychle přijel kamarád a zvoní: „U tuleně hasiči vytahují babku!!!“. V tu ránu jsem myslel, že ho asi zastřelím – nevolá telefonem a ještě to blbě nahlásí – vytahují z čeho? Z pod auta, z bytu, z tuleně (to je fontána)? Na kole jsme vyjeli na místo. Na místě zasahovali hasiči se záložní CAS 24 Tatra 815 a zjistil jsem, že pečovatelská služba se nemohla dostat k majitelce bytu, proto přivolali hasiče. Hasiči byt otevřeli a následně povolali záchrannou službu.
Po obědě si v klidečku jdu s tím samým kamarádem fotit výstavu do kulturáku (mj. tam taky máme dva hasičské panely), vyjdeme a říkám: „Tu to smrdí, jak by tu hořela pudlice“ – a fakt že jo!!! Zaběhli jsme na pokladnu, jestli nemají kýbl, že to uhasíme, na to nemá cenu volat hasiče. A tak tam běhám s kýblama a najednou telefon. Kamarádka volá – K: Honzo hoří. J: „Já vím, právě to hasím, čau!“ Pak jsem ji ještě při napouštění kýble rychle zavolal a zjistil jsem, že viděla jet dvě hasičská auta kolem univerzity. Rychle jsem do popelnice vylil poslední dva kýble, vrátil je a valili jsme na kole k univerzitě.
U univerzity hasiči nebyli, a tak si říkáme, že aspoň zkusíme projet nejbližší sídliště. A trefa! Na místě byla RZA VW Transporter, CAS 32 Tatra 815 a smutný strojník (ostatní byli uvnitř), a že to je dneska už jeho třetí auto:-( Na CAS 24, prý odešla spojka. Při tomto zásahu uvízla žena s dítětem a kočárkem ve výtahu, navíc úplně ve tmě. Žena byla nakonec i s dítětem úspěšně vyproštěna. U posledního zásahu hasiči zasahovali bez ochranných helem z důvodů stísněného prostoru a lepší komunikace s matkou.

Foto: Jakub Podlesný a Jan Kondziolka
Text: Jan Kondziolka