JSDH Klimkovice
Představujeme sbor dobrovolných hasičů, založený na severu Slezska roku 1862. Historii sboru připravil Jan Gallischek.
Ve Slezsku byl první hasičský spolek založen roku 1862 a to v Opavě. Byl to spolek německý Freiwillige Fuerwehr. Příkladu města Opavy brzy následovaly četné německé vesnice a osady venkovské, takže během necelých dvaceti let dospěla ve Slezsku organizace německého hasičstva tak daleko, že se zmohla dokonce i na vlastni podporovací pokladnu i jednotu zemskou. České vesnice se dlouho nedaly pohnouti ani politickými úřady a jen některé podle vzoru obci německých založily si Spolek Dobrovolných hasičů.České hasičstvo ve Slezsku rodilo se v těžkých poměrech. V minulém století zde nebylo českých spolku a naše české obce měly vesměs německou správu. Doba absolutismu v letech padesátých minulého století a pozdější pronásledování všeho českého po roce 1865 zbavily česky lid ve Slezsku pocitu jistoty a národní hrdosti. Málo bylo buditelů. A když se některý našel a chtěl burcovat české svědomí, byl úřady umlčován a tak dlouho pronásledován až byl umlčen nadobro. Nebylo českých časopisu, jimiž by se působilo na širší vrstvy lidové. Krejcarové noviny, pokud sem docházely, nebyly psány v duchu českého svědomí. Utlačovatele českého živlu již v letech sedmdesátých minulého století jásali, že se jim jejich germanizační práce zdaří. Než jásot jejich byl předčasný, neboť' v nejvyšší čas byl roku 1870 založen »0pavský Týdeník«, jehož redakci vedli zdatní a nadšeni vlastenci. Brzy se národnostní poměry začaly u nás na Opavsku lepšiti. A když počátkem osmdesátých let minulého století zaval od Moravy již příjemnější větříček, přinesl do Slezska povzbuzující zprávu, z národohospodářských přičíň je velice zapotřebí, aby v každé vesnici byl založen český hasičsky spolek. Měl se státi pomocníkem a šiřitelem budovatelské práce v českých obcích na slezském venkově. V té době, kdy se všude ve Slezsku projevoval vlivem českých časopisu a zvláště 0pavského Týdeníku a obětavých vlasteneckých učitelů, nadešel i v našem městě historický okamžik.
Tehdejší mladý nadučitel na zdejší obecné škole, Josef Hradil, učinil dne 1. listopadu 1877 provoláni k našemu občanstvu a poukázal na časté požáry na venkově, které ničí majetky a při nichž je nedostatek pomocných a zachraňujících rukou. Ve svém provoláni zvláště apeloval na ty, kteří dosud nebyli požárem postiženi a Ihostejně se chovají k neštěstí druhých. Na konci svého provoláni, které bylo také v české řeči, uvedl tato povzbuzující slova:
Proti požáru a jeho zhoubným silám schází nám hasičský sbor!
Nechejte nám proto takovýto vyvolati v život! Každé město na Moravě, ba skoro každá větší vesnice, chlubí se již svým hasičským sborem a my máme ještě státi opodál a tuto zdárnou instituci přehlížeti, ba zatlačiti ji do pozadí? Nikdy více, když zajištění před neštěstím požárů spočívá jen a jen na pochopení spoluobčanů. Kdo proti neštěstí požárů není pojištěn a nechce býti jimi postižen, následuj mého volání a dostav se v neděli 4. listopadu o čtvrté hodině odpoledne do IV. třídy v obecním domě, k pohovoru o této záležitosti.
Na toto provolání dostavilo se více než šedesát českých občanů všech stavů. Po projednání jednacího pořadu tohoto shromáždění bylo ustaveno komité pro vypracování stanov. Byli to: Josef Hradil, nadučitel na obecné škole, Josef,Bena, mlynář z Lagnova čp. 31, Josef Šlosárek, písař Klimkovice čp. 49, Jakub Slavík, kooperátor, František Knopp, měšťan a hodinář čp. 49, dr. Antonín Kauřil, prakt. lékař a Josef Neuvirt, rolník v Lagnově čp. 12.
Stanovy byly vypracovány pro český sbor dobrovolných hasičů. Brzy na to byl člen komité dr. Antonín Kauřil zvolen starostou města, jím 31. ledna 1–878 podepsány a předloženy slezské zemské vládě v Opavě ke schválení.
Zemská vláda v Opavě s nezvyklou rychlostí již dne 1. dubna 1878 stanovy potvrdila s výhradou německého velení. Tímto úředním zásahem byla zkalena radost Klimkovských vlastenců a jejich nadšení značně pokleslo, neboť nikdo z českých občanů nechtěl být členem hasičského sboru s německým velením. Dalo to mnoho přesvědčování a přemlouvání a ujišťování, že i přes německé velení mohou vykoná-vat platné služby svému národu a prospět české věci v místě. A'ž teprve po dlouhém všestranném uvážení rozhodli se necouvat před úřady v započatém díle a s vědomím, že německé velení jest dočasné, založili v neděli dne 30. června 1878 sbor dobrovolných hasičů v Klimkovicích, a provedli první valnou hromadu nového hasičského sboru se 86 činnými členy.
Zakládající členové
Pro první volební období 1878 až 1880 byli zvoleni:
Velitelem sboru – dr. Antonín Kauřil, lékař a starosta města,
Sbor byl rozdělen podle hodnosti takto:
zástupce velitele – Ludvik Kunz, kupec, Klimkovice, nám. čp. 36,
Tři setníci:
Bena Josef, mlynář v Lagnově, čp. 31,
Hradil Josef, nadučitel obecné školy v Klimkovicích,
Rosmanith Jindřich, kupec na podloubí čp. 66,
Tři zástupci setníků:
Jeremiáš František, řezník na podloubí čp. 75, Murla Valentin, zámečnický mistr, čp. 103, Šlosárek Josef, písař – na náměstí čp. 49,
Šest četařů:
Homola Antonín, kovář v Lagnově čp. 19,
Kurka Ferdinand, hostinský, Klimkovice, čp. 66,
Lubojatzký Klement, lékárník, náměstí čp. 20,
Návrat Josef, krejčí, Klimkovice, čp. 58,
Sonenschein Julius, obchodník střižním zbožím, čp. 29,
Vaněk František, učitel v Klimkovicích, čp. 106,
Šest zástupců četařů:
Augustin Karel, bednář, čp. 10, Biba František, obchodník, čp. 16, Fromelius Josef, koželuh, čp. 68 v Lagnově, Kauřil Jan, stolař v Lagnově čp. 68, Lubojacký Jan, řezník Klimkovice čp. 96, Prokeš Josef, obuvník Klimkovice čp. 41
Dva trubači:
Flesel Eduard, zámečník, Lagnov, čp. 8, Vyležík František, obuvnický mistr, Lagnov, čp. 75.
Jeden štábní hornista:
Knopp František, měšťan a hodinář, náměstí čp. 49
Jeho zástupce:
Windholz Bernhard, obchodník, čp. 72
