Požáry.cz na návštěvě v Erfurtu/SRN

Aneb německá dokonalost.

V úterý 22. 11. 2005 část naší redakce navštívila hlavní požární stanici v německém městě Erfurt. Hlavní (můj) cíl návštěvy bylo vidět a nafotit výjezdové vozidlo Dennis Rapier.

Po strastiplné cestě se naší Octávce Combi, kterou za tímto účelem zapůjčil partner webu – firma MIBAG, podařilo v pondělí ve večerních hodinách dorazit konečně do Erfurtu. Ne že by člověka na konci listopadu překvapil sníh na horách, neb cesta do SRN vedla přes přechod na Hoře sv. Šebestiána, ale co se dělo tam, to snad ani nelze popsat slovy. Sněhová vánice, sněhové jazyky, místo asfaltu ledové zrcadlo. Každý z nás několikrát zopakoval, že se raději otočíme, taková cesta snad za ty nervy ani nestojí. Když se nám podařilo po asi 90 minutách poodjet cca 12 km za hranice, tak vidíme modré majáky, byl to spěchající doktor, člověk chápe, že zřejmě šlo o život, ale jeho divoká jízda na ledovce působila velmi podivně. Ze záchranáře se nemá nikdy stát zachraňovaný, tento lékař však šel vstříc proti tomuto pravidlu. Náš vůz minul, resp. se kolem něj sklouzl je o pár ,,ceňťáků,,. Prostě nesmyslný hazard. Pro nás to dobře dopadlo, jak pro něj další jízda, to nevíme… V tom vidíme opět majáky, tentokrát oranžové. Německý Bundeswehr se v tomto šíleném počasí rozhodl přepravit několik svých těžkých tanků Leopard na návěsech civilních kamiónů. Na ledovce bylo vidět, kdo je pánem, když si návěs s tankem dělal co chtěl. Tato cesta byla jednou z nejhorších, co asi každý z nás zažil. Ale dost o nehasičských zážitcích.

Druhý den, tedy v již zmíněné úterý, se naše redakce přesunula z centra města na Hauptwache BF Erfurt. Celý název je Hauptfeuer und Rettungswache Erfurt. Zde musím zdůraznit, že s námi jela i naše kamarádka Monika, která nám dělala překladatelku a vlastně se o nás v Erfurtu vždy celkově báječně postará. Letos již třikrát. Mončo, jsi fakt skvělá, díky!


Tak tedy po mírném zabloudění se nám podařilo zaparkovat přímo u hasičské stanice, která sídlí na ulici s příznačným názvem St-Florian-Straße, č.p. 4. Stanice BF01 na nás již z dálky působila velkým dojmem. Její hadicová věž s nápisem Feuerwehr je vidět z daleka, ale dostat se k ní není vůbec jednoduché. Vůbec celá stavba je impozantní. I když na ,,big station,, ve Frankfurtu nemá…

Po zazvonění nám přišel otevřít starší hasič v nažehlené košili a kravatě, který vykonával službu jako vrátný. Monika mu vysvětlila náš záměr a on okamžitě velmi vstřícně začal jednat. Zavolal ten den sloužícího velitele směny, který po dotazu, zda jsme dobrovolní či profesionální hasiči, se nás okamžitě ujal. Nejprve nám ukázal vstupní halu stanice s modelem zásahu hasičů (je tam i naše CAS 32 – Tatra 148…) a pak s námi šel do levé části stanice resp. garáží. Ty jsou výhradně určeny pro vozy záchranné služby. Tu v Erfurtu vykonávají hasiči a několik dalších společností – Německý ČK, Johanité atd. Všichni jsou dislokováni na hasičské stanici a spolupráce funguje bezvadně. Sanitní vozy pocházejí od několika firem, z těch známějších je to např. Binz. Bohužel nám nebylo dopřáno vidět jejich vnitřní vybavení, neboť jsou kvůli ,,medikamentům,, zamčené. Tak jsem je nafotil alespoň zvenčí.

Poté se naše skupina v čele s velitelem Kührem odebrala do pro mě nejzajímavější části hasičárny, tedy do garáží požární techniky. První, co nám bylo ukázáno, nás poněkud překvapilo. Byla to obrovská skříň, ve které jsou uloženy perfektně zpracované operativní plány rizikových staveb, podniků a budov ve městě. Při výjezdu je tak má velitel okamžitě po ruce. U této skříně je také jedna z několika tiskáren příkazů k výjezdu. Ten vyjíždí celkem ve třech částech : popis a adresa události, mapa trasy k události a podrobná mapa místa události. Nemá to chybu. O aktualizaci mapy se starají hasiči ve funkci vrátný. Pak následovala prohlídka vozidel. Ve vratech č.1 stojí RZA na podvozku Mercedes G, je vybaven vyprošťovacím zařízením Weber a dalšími prostředky pro likvidaci DN. Vedle něj je AZ 30 – DLK 23–12 Magirus na podvozku Mercedes. Tyto podvozky tvoří vlastně téměř celý vozový park BF Erfurt. Na stání č.3 stojí mnou viděti chtěný LF 16/12 Dennis Rapier s nástavbou JDC. O něm se nebudu nyní rozepisovat, neb zde bude samostatný článek. Jen se zmíním o jeho vybavení. S kolegy přemýšlíme, co že je to za divnou bednu s ventilátorem, která je zapojena do zásuvky a nachází se v poslední levé roletě. Velitel nám odpovídá, že je to lednička na ochranné nápoje – minerálky pro zasahující hasiče. Je to parádní a potřebná věc. Nicméně všichni nechápavě kroutíme hlavami. To se u nás fakt nevidí. Jdeme dál, vedle Dennisu stojí technický MB Sprinter, dále ,,caska,, pro družstvo LF 16/12 na MB 1117 s nástavbou firmy Ziegler, ta je u BF Erfurt nejvíce rozšířená. Vedle ní stojí obrovský kontejnerový MB Actros, na něm je stabilně naložen kontejner, jehož výbava je srovnatelná s vozy KHA. Je v něm práškové zařízení Minimax, céočko, pěnidlo atd. Vyrobila ho firma Binz, stejně tak, jako i ostatní kontejnery. Dále stojí technický kontejner a pak velmi zajímavý Mercedes 917 AF v provedení s krátkou kabinou. Vyrobila ho pochopitelně také firma Ziegler. Je určen pro technické zásahy a záchranné práce u nehod tramvají. Je v něm ,,trojí,, vybavení, neboť v Erfurtu jezdí tramvaje od třech různých výrobců – mimo jiné i naše po celém světě známá, dnes bohužel již neexistující značka Tatra. Vedle ,,tramvajového,, vozu stojí další kontejner. Je to obrovská nádrž na vodu – 10.000 l , na něm je umístěno přenosné čerpadlo, savice atd. Je určen jako zásobník vody při zásahu na dálnici. Velmi neobvyklá technika, co říkáte? Hezká je i velká cisterna MB 1729 také od Zieglera. Na konci garáží ještě stojí mohutný osvětlovací přívěs a další technický automobil na podvozku MB Sprinter. Ten je určen pro drobné zásahy jako např. otevírání bytů, vyprošťování osob z výtahů apod. V garážích najdeme ještě vozidlo Robur, nákladní Mercedes pro výkon civilní ochrany při katastrofách a také novou ,,casku,, Mercedes Atego s nástavbou jak jinak než Ziegler místních dobrovolných hasičů – m.č.Marbach. Její prostorná kabina nás uchvátila, tolik místa nebylo snad ani v prostorné CAS 25 Liaz 101 – Karosa. Jsou zde pochopitelně i velitelské vozy. Taktéž Mercedesy a je tady i malý hasičský Smart. Během prohlídky garáží musel jít velitel Kühr plnit své povinnosti, tak se nás ujal jeho zástupce. Ukázal nám ještě osobní ochranné prostředky hasičů. Obleky z Nomexu, boty Haix, přilby Gallet. Tedy to samé jako u nás. Dýchací přístroje jsou od firmy Dräger – typ PA 94 a od firmy Auer – typ BD 96. Ochranné protichemické obleky jsou také od těchto firem.

Po prohlídce garáží se naše skupinka přesunula za neustálého sběru informací a Moničina překládání do dalších prostor stanice. Jednalo se o technické zázemí – jakousi obdobu ,,holešovického strojního oddělení,,…Hasiči zaměstnávají své automechaniky, vybavení dílen bylo na špičkové úrovni. Poté následoval sklad stanice. Zde je uloženo veškeré možné potřebné požární vybavení – žebříky, stříkačky, hadice atd. Toto vše je dostupné i pro erfurtské dobrovolné hasiče. Jdeme dál, přicházíme do dílny chemicko-technické služby. Ta je vybavena kompletně zařízením firmy Dräger včetně kompresoru. Opět dokonalé. Pak následoval variabilní cvičný polygon – opět od firmy Dräger. Po jeho prohlídce přišlo na řadu oddělení na očistu hadic. Pračka hadic pochází od firmy Ziegler. Po shlédnutí této vymoženosti nás výtah vyvezl do špičkově vybavené tělocvičny-posilovny. Značkové stroje, prostě paráda.

Poté proběhlo přesunutí do služebních prostor stanice. Jako první nám ZV ukázal ložnice mužstva, opět nestačíme zírat. První, druhý, třetí výjezd – mají své ložnice a stejně tak i ostatní osádky jednotlivých automobilů. Je to řešeno i vnitřním barevným provedením stanice. Při nočním výjezdu se vzbudí jen ta osádka, co má výjezd. Kanceláře velitelů jsou také parádní, pro 24 hodinovou službu mají hasiči k dispozici samozřejmě denní místnosti – strážnice. A to kuřáckou i nekuřáckou. Vše působí až moc dokonale, ale takové to v Erfurtu u hasičů prostě je.

Závěrem prohlídky nám bylo ukázáno operační středisko. Před vstupem do něj musel každý z nás vypnout mobilní telefon. Operační středisko působilo opět jako dokonalost sama. Veškeré vybavení je kompletně zálohováno a zdvojeno včetně záložních zdrojů energie. Prostě špička.

Poté ještě následovala školící místnost, také perfektně vybavená. Včetně modelů budov na cvičné řešení krizových situací.

Já jsem pak ještě nafotil detailně vozidlo Dennis Rapier a následovalo rozloučení a poděkování. Jak naší kamarádce Monice (za vše), tak i zástupci velitele. Celkový dojem z návštěvy Erfurtu je prostě parádní. Kdokoliv pojedete kolem, jistě se u hasičů zastavte a nejen u nich. Překrásné historické centrum města je úchvatné. Opravdu to stojí zato.

Teď ještě něco k samotné hlavní požární stanici. Byla slavnostně otevřena v červnu roku 1996 a její stavba bez vybavení vyšla na 40.000 000 marek. Služba na ní je stejná jako u nás, tři směny, každá o síle cca 17–20 hasičů, 24 hod. služba. Ve městě se nachází ještě druhá stanice BF Erfurt. Na ní je ve výjezdu malý technický MB, AZ 30 MB – Camiva a velká ,,caska,, MB 2440 Ziegler. Pobočka s posádkou 8 hasičů na směnu se nachází v jižní části města a je určena zejména pro zásahy na dálnici, neboť hasiči, kteří jsou zaměstnanci města, mají garantovaný dojezdový čas 10 minut od výjezdu na místo události a z jedné stanice by nebylo možné jej splnit. Kromě profesionálních hasičů je ve městě také 24 stanic dobrovolných hasičů a letištní profesionální sbor. Jistě je tam i nějaký podnikový sbor, ale bohužel nebyl čas to zjistit. Příště…

P.S.: Co říkáte na barevné provedení vozidel erfurtských hasičů?