Bez spojení není velení 6
Bez spojení není velení – ani na dovolené! Vertex Standard VX-146 aneb Na PMR bez kompromisů.
V dalším díle ptákova občasníku se zblízka podíváme na jednu velmi zajímavou radiostanici, kterou je možno legálně používat ve většině evropských států . Není to ale žádná vysílačka, určená do výjezdu, jedná se o radiostanici pro volné pásmo PMR446 (volné proto, že zde nepotřebujete pro provoz radiostanic žádné povolení. Stačí jen homologovaná radiostanice). Možná se teď ptáte „a k čemu nám to teda bude?“ Pokusím se odpovědět…Nejen prací živ je člověk – říká jedno staré přísloví a platí to i pro hasiče. Ve volných chvílích, aby nevyšel ze cviku, zúčastňuje se různých zájmových činností a akcí – leze po skalách, potápí se pod vodu, rejdí s kámoši po vlastech českých i nečeských, pořádá akce s mládeží SDH atd. Při těchto činnostech je mnohdy zapotřebí koordinovat činnost s ostatními účastníky – a zde přicházejí ke slovu radiostanice. Pravda, mobil je mobil, ale jeho provoz stojí peníze (obzvláště v zahraničí) a v „divočině“ to obvykle se signálem nebývá dvakrát valné. Na krátkou vzdálenost je mnohem vhodnější použít radiostanici, samozřejmě (obzvláště v zahraničí) vždy v souladu s platnou legislativou. Protože „sdílené kmitočty“ (tak jak je známe z provozu mj. v pásmech 172 nebo 448 MHz v ČR), jsou v zahraničí obvykle tabu, zbývají nám dvě hlavní možnosti – občanské radiostanice (CB) a radiostanice pracující v pásmu PMR446 (kromě 446 se nově zavádí i PMR800 a připravuje se PMR446 DIGI). Pro ty, kdo nečetli předcházející díly seriálu, malé připomenutí – občanské radiostanice pracují v KV pásmu 27 MHz (délka vlny je ± 11m), zatímco PMR446 stanice jedou v UHF pásmu 446MHz (délka vlny ±70cm). Každé z těchto dvou kmitočtových pásem je něčím specifické a každé má svá provozní úskalí a omezení (čtěte předchozí díly seriálu). My se ale teď budeme zabývat kategorií přenosných radiostanic pro náročnější využití v analogovém pásmu PMR446. A ještě k tomu zahraničí – koordinaci kmitočtů, plánování provozu kmitočtových pásem apod. má na starosti organizace s názvem CEPT (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations), což je evropský orgán, zastřešující telekomunikační orgány jednotlivých států. Poslední dostupný materiál o PMR446 na stránkách Evropského radiokomunikačního úřadu (pozor, neplést s CEPT) je už více jak rok starý s upozorněním, že od té doby pro pásmo PMR446 nikdo ( tj. žádný telekomunikační orgán některé ze zemí CEPT) nic nového nedodal. Jest mi to podezřelé, ale budiž. I tak zde v tabulce najdeme minimálně třicet evropských států, kde lze PMR446 radiostanice používat, i když v některých s určitými omezeními. Vše najdete na adrese http://www.ero.dk/pmr446?….
Samozřejmě při vyslovení zkratky PMR446 většinu lidí napadnou ty podezřelé šunty, které bývají k vidění v různých super/hypermarketech, případně kvalitnější či opravdu velmi kvalitní PMR446 radiostanice od renomovaných výrobců (Motorola, Alinco, Icom, Kenwood atd.). Jenže co když je potřeba radiostanice, na kterou bude mít uživatel podobné nároky, jako na profi zařízení v práci? Tedy aby spolehlivě fungovala v mrazu i v horku, snesla i hrubší zacházení a byla resistentní proti stříkající vodě? Tohle někteří renomovaní výrobci pochopili a do svého portfolia podobné radiostanice pro toto pásmo zařadili. Pravda, jejich cena je obvykle několikanásobně vyšší, než u těch z obchoďáku (už jen proto, že platíte značku), ale tato zařízení mohou svému uživateli s ledabylým zívnutím nabídnout to, o čem se jejich levným konkurentům ani nesní… Jednou z takových radiostanic je Vertex Standard VX-146.
Seznámení
Možná se budete ptát, co to je za podivnou firmu, ten Vertex Standard. Někteří si ještě budou pamatovat vysílačky Standard (a ti jsou velice blízko), jiní si vzpomenou na kánoe Vertexky (tak v tomhle případě je to opravdu samá voda, hi)… Nuže, vězte, že je to název komerční divize legendárního japonského výrobce Yaesu. A jsme doma, není třeba dalších slov. Zatímco vyhlášené radioamatérské stanice najdete právě pod značkou Yaesu, profi stanice pro komerční využití mají značku Vertex Standard . No a pro úplnost ještě něco pro „lodičkáře“ – vy hledejte značku Standard Horizon (ano, bez toho „t“ na konci) a pro labužníky dodávám, že v nabídce mají i plně vodotěsnou přenosnou radiostanici pro námořní pásmo VHF 160 MHz s možností rozšířeného provozu na celém 2m profi pásmu (137 – 174 Mhz) a s nouzovým stroboskopem, viditelným ve tmě do vzdálenosti jednoho kilometru! Ostatně si najděte stránku http://www.yaesu.co.uk/.
Potěšen tímto zjištěním, sehnal jsem ještě pár pochvalných referencí od těch nemnoha majitelů této nádhery, zalovil ve štrozoku a VX-146ku pořídil. A dobře jsem udělal!
Ve slušivé krabici kromě stanice a návodů naleznete ještě „pomalý“ stojánkový dobíječ na 15 hod s napáječem (možno dokoupit i rychlonabíječ) a 7,2V / 700mAh baterii. Ta je složena ze šesti klasických tužkových (AA) akumulátorů NiCd, což je dobře pro případnou budoucí repasi. Články bohužel nejsou vyjímatelné, je to akublok. Je možné ještě objednat silnější baterii s kapacitou 1100 mAh (rovněž NiCd, výrobce asi ví, proč nenabízí NiMH články), je však také možno sehnat pouzdro na šest libovolných AA článků (akupak). Výrobce uvádí, že je pouze pro články alkalické, patrně z toho důvodu, že nemá žádné kontakty pro dobíjení článků. Pokud je to kvůli tomu, tak od čeho jsou externí nabíječky, že? K mání je teoreticky i externí mikrofon, stojánkový multinabíječ pro šest stanic, externí VOX, bondovka, robustní kožené pouzdro, klonovací kablík a programovací SW a HW (ovšem pomocí PC údajně stejně nastavíte jen to, co rukou přímo na stanici). Jen je třeba počítat s tím, že si firma Yaesu nechá všechno velmi dobře zaplatit. A to včetně stanice samotné, ta rozhodně patří mezi nejdražší na našem trhu i přes to, že snad nikde ji neseženete za tak relativně nízkou cenu (v porovnání s ostatními prodejci a to i na internetu!), jako v té nejmenované prodejně v Praze 8… Na druhou stranu si můžete být jisti, že za své peníze dostanete opravdu hodně kvalitní muziky.
VX-146
Radiostanice Vertex Standard VX-146 je relativně veliká a robustní – tedy v porovnání s běžnou PMR produkcí. Jinak to zdaleka není tak hrozné. Díky svým rozměrům (ŠxVxH) 58 × 120 × 31 mm a hmotnosti 365g (s tou slabší baterií) však padne velmi dobře do ruky, méně vhodná už je do kapsy u košile. Setkal jsem se s názorem, že se lépe ovládá levou rukou, ale má to i své nevýhody. Pravou rukou snadněji obsáhnete PTT a pod ním umístěný spínač / vypínač subtónového skvelče, kombinovaný s funkcí trvalého vypnutí šumové brány (tato funkce bývá často značena jako Monitor). Levou rukou zase snadněji dosáhnete palcem na tři tlačítka, umístěná pod displejem. Ideální je ale obouruční ovládání. Základem je od pohledu kvalitní a odolné polykarbonátové pouzdro, podobné, jaké známe kupříkladu z profi stanic firmy Motorola. Spínač PTT i vypínač subtónů mají poněkud tužší chod, zřejmě jako ochranu proti nechtěnému stisknutí (funkce blokování tlačítek se na ně nevztahuje), ale není to žádná tragédie. Hořejší polovinu čelní stěny zabírá mřížka před reproduktorem, který umí ve spojení s předimenzovaným NF zesilovačem udělat takový randál, na jaký se běžné PMR radiostanice nevzmůžou ani náhodou. Přitom je natolik kvalitní, že ani při plné hlasitosti nedochází k výraznějšímu zkreslení. Prostě a jednoduše výrobce počítá s tím, že v okolí může být kravál. V dolní polovině je malý jednořádkový displej, nad ním mikrofon a pod ním tři tlačítka, kterými se stanice ovládá. Pod ochranným sklíčkem umístěný displej typu LCD je výrazně oranžově podsvětlen a umí zobrazit osm číslic či písmen plus stavové hlášky ( ty miniaturními písmenky pod horním okrajem). Je velmi dobře čitelný ze všech běžně používaných úhlů. Podsvětlení je vypínatelné a pokud je zapnuto, svítí po každém stisku libovolného ze spodních tlačítek pět vteřin. Na opačném boku, než je spínač PTT (ten je z čelního pohledu vlevo) je umístěn konektor pro připojení externího mikrofonu nebo voxové soupravy. Yaesu zde používá méně obvyklý jednozástrčkový 3,5mm jack se čtyřmi kontakty. Na rozdíl od většiny stanic, kde konektory chrání jen nasazená gumová krytka, je zde krytka přisroubována dvěma šroubky. Nehrozí tedy její ztráta, naopak je tímto řešením docíleno lepší ochrany proti znečištění a proti vodě. Šroubky se použijí i při připojení externího mikrofonu MH-45B4B, který se jimi ke stanici taktéž prostě přišroubuje. Nehrozí tak nechtěné povytažení konektoru a do konektoru se nic nežádoucího nedostane. Na zadní straně radiostanice se nachází akumulátor rovněž s gumovým těsněním a robustní klipsna na opasek s ochranným zobáčkem proti vysunutí z opasku. Klipsna není „nafest“, jak je obvyklé, ale je odklopná na masivní, odpor kladoucí pružině, umístěné v horní části klipsny. Nehrozí proto ulomení či komplikace při vysouvání z opasku, navíc lze díky tomu stanici „přicvaknout“ i na předměty, na nichž vám pevná klipsna držet nebude. Na vrchní straně je ovladač hlasitosti kombinovaný s vypínačem a mechanický přepínač kanálů. Ano, čtete dobře, žádné přepínání tlačítky kdesi v menu či nějaký nespolehlivý otočný elektronický přepínač, ale starý dobrý šestnáctipolohový karusel, lidově zvaný řehtačka. Jeho chod dává tušit, že i tento přepínač je velmi dostatečně dimenzován – navíc díky mechanickému přepínaní i potmě s vypnutým podsvětlením displeje snadno odpočítáte, na kterém kanále se nacházíte. Nesmí rovněž chybět dvoubarevná dioda, která zeleným blikáním signalizuje aktivitu na kmitočtu, souvislým zeleným světlem pak dočasné vypnutí subtónového skvelče. Červené svícení signalizuje vysílání, červené blikání (spolu se symbolem na displeji) pak slabou baterii. Posledním a velmi výrazným prvkem je 15cm dlouhá a zhruba půl centimetru široká anténa s mírným rozšířením ve spodní části a ochranným „válečkem“ nahoře. Naštěstí je ohebná, takže nehrozí její ulomení. Anténa je dle předpisů napevno připevněná k tělu radiostanice, ale protože se do stejného pouzdra montují i klasická profi střeva, jistě tam je nějaký konektor (cosi se proslýchá o reverzním SMA?) a anténa je nejspíše pouze zevnitř zajištěna proti odšroubování. Případní kutilové zde jistě naleznou volné pole působnosti, mají to nejspíše od výrobce pěkně předpřipraveno J.
Jak na to?
Tak… stanici už máme popsanou a můžeme ji zapnout. Na displeji se nakrátko objeví uvítací hláška (možno vytvořit vlastní) a po selftestu a krátkém pípnutí je stanice připravena k provozu. Je nutno si uvědomit, že toto není běžná PMR radiostanice a filozofie ovládání je blízká spíše radiostanicím pro profi použití. Základním ovládacím prvkem je proto mechanický přepínač kanálových pozic, kterých je šestnáct. Ke každé kanálové pozici je možno přiřadit libovolný z osmi PMR kmitočtů a případný subtón. Teoreticky tak můžete mít na všech kanálových pozicích třeba stejný kmitočet, jen s rozdílnými subtóny. Já osobně to mám zatím nastavené tak, že na prvních osmi kanálových pozicích mám všech osm PMR kmitočtů bez subtónů a na dalších mám různé kombinace pro specifická použití. Tlačítka pod displejem jsou zapuštěná, a tím chráněná proti nechtěnému stisku – navíc se dají zablokovat. Levé tlačítko (BELL, symbol zvonečku) krátkým stiskem zapíná či vypíná funkci akustického upozornění na příchozí signál se správným CTCSS / DCS tónem. Tato funkce je k dispozici i v momentě, kdy je dekodér subtónů dočasně vyřazen tlačítkem na boku stanice (Monitor, viz níže). Slyšíme pak kompletní provoz na kanále, ale v momentě, kdy tam někdo použije stejný subtón, jaký má naše kanálová pozice předvolen (i když je dočasně vypnut), stanice nás upozorní zazvoněním. Počet zazvonění je možno nastavit, maximum je pět (viz Nastavovací menu níže), intenzita se nastavuje ovladačem hlasitosti reprodukce. Aby při komunikaci s aktivním subtónem stanice nezvonila při každé relaci protistrany, nabíhá tato funkce pod odklíčování zhruba s pětivteřinovým zpožděním a její aktivace je ohlášena krátkým pípnutím. Pokud protistrana dělá větší pauzy, je možno funkci jediným stiskem tlačítka BELL vypnout a po ukončení hovoru zase zapnout. Dlouhým stiskem tohoto levého tlačítka je možno zablokovat všechny tři spínače pod displejem proti náhodnému stisknutí (signalizováno na displeji), stejným způsobem se zase dají odemknout. Pravé tlačítko (SCAN) spouští nebo vypíná plynulé prohledávání kanálových pozic (scanování), dlouhým stiskem pak zapínáme a vypínáme funkci „Vyřazení ze scanlistu“ (tzv. scanlock) pro ten který kanál. Co to je? Dejme tomu, že scanujeme a na jednom kanále se objeví nějaké rušení (chůvička u sousedů, zapnutý počítač vedle v pokoji apod.). Prohledávání se na tomto kanále zastaví a čeká, až signál zmizí (stanice podporuje pouze funkci „busy scan“). Tehdy dlouze podržíme tlačítko SCAN a tato kanálová pozice již nebude napříště prohledávána. Na displeji se při manuálním nastavení této kanálové pozice objeví nápis „Skip“ („vynecháno“). Pokud změníme QTH nebo rušení zmizí, navolíme při vypnutém scanu karuselem příslušnou kanálovou pozici a dlouhým stiskem tlačítka SCAN pozici zase do scanlistu (tj. seznamu prohledávaných kanálových pozic) přidáme. Efektivní a velmi potřebné. Pokud se rušivé signály objeví na kanálové pozici se selektivním přístupem (pomocí subtónového skvelče), stanice je ignoruje a pokračuje ve scanování. Zbývá už jen prostřední tlačítko MODE. Jeho stiskem se v běžném provozním režimu dostaneme k nastavení kmitočtu, typu subtónu a parametru subtónu pro tu kterou kanálovou pozici. Opětovým stiskem MODE přepínáme mezi těmito třemi funkcemi, levé a pravé tlačítko pak v tomto režimu slouží jako přepínání hodnot těchto funkcí ( UP/DOWN).
PTT je jasné, ale rád bych se zastavil u tlačítka Monitor, které se nachází hned pod PTT. Má totiž obvykle zdvojenou funkci. Krátkým stiskem vypíná či zpětně zapíná dekodér subtónového skvelče pro všechny kanálové pozice (to tedy platí pouze pro příjem, při klíčování se tón vysílá pokaždé, je-li pro tu kterou předvolbu definován), dlouhým stiskem lze přejít přímo do úplného vypnutí šumové brány, takže stanice, pokud nepřijímá žádný signál, začne reprodukovat šum. Tato funkce (Monitor) je nanejvýš vhodná pro komunikaci se vzdálenými a tudíž slabými protistanicemi. Opětovným dlouhým stiskem se dá monitor zase vypnout. Dlouhé a krátké stisky se pak ještě dají kombinovat a stanice pak přechází například z funkce Monitor do vypnutých subtónů apod. Ale aby toho nebylo málo, v momentě, kdy stanice pracuje s kanálovou pozicí, kde je nastaven subtón (a je aktivní) a kdy je současně zapnutá funkce BELL, má toto tlačítko ještě další funkci – pokud jej stiskneme v momentě, kdy po libovolné relaci stanice odpočítává pět vteřin do autoaktivace této funkce, je tím toto odpočítávání přeskočeno. Sice jsem nějak nepochopil, k čemu je to dobré, ale je to prostě tak.
Poslední věcí, o které bych rád zmínil, je systém hlídání dosahu sítě ARTS (Automatic Range Transpond System). Pro správnou funkci ARTS je nutné, aby jej podporovalo co nejvíce stanic v síti (nakonec, funguje to ale i jen mezi dvěma stanicemi) a je při tom využíván typ subtónového skvelče DCS (DPL). Finta je v tom, že každých asi 55 vteřin každá ze stanic krátce sama zaklíčuje a dá tak o sobě „vědět“. Je nutné, aby alespoň jednou za dvě minuty stanice zachytila nějaký signál se shodným kódem DCS (DPL), ať už je to běžná relace nebo tohle automatické „hlídání“. Pokud k tomu nedojde, stanice třikrát výstražně zapípá a na displeji se objeví varování, že stanice je z dosahu (OUT RANGE). Pokud se opět dostane do dosahu ostatních, zapípá dvakrát a znovu o tom informuje na displeji (IN RANGE). Pokud v době, kdy má radiostanice vyslat automatickou relaci, probíhá na kanále libovolná relace některé jiné (i cizí) stanice, stanice nezaklíčuje (viz funkce BCLO) a odpočítává dalších 55 vteřin. Nehrozí tak nechtěné gumování ostatních. S největší pravděpodobností díky nějak modifikovanému systému DCS zřejmě ještě stanice dokáží odlišit běžné relace od těch automatických, kontrolních a na běžné relace navíc upozornit krátkým akustickým signálem. Jelikož už je nejspíše při ARTS systém DCS stejně nějak modifikován, stálo by možná za snahu pokusit se do něj ještě implementovat nějaký signalizační protokol – jednotlivým stanicím v radiové síti by bylo možno přidělit nějaký identifikační kód a radiostanice by jej mohla v digitální podobě vysílat – na displeji byste potom třeba viděli, která radiostanice právě vysílá. Ale buďme na zemi, tohle samozřejmě umějí drahé profistanice (a to ještě v analogové podobě), zatímco my jsme pořád v „hobby“ pásmu PMR 446… Každopádně je ARTS docela vychytaná vyfikundace, a navíc ji používají i některé další firmy, bohužel však vyžaduje digitální subtónový skvelč DCS (DPL), a ten většina PMR stanic zatím neumí. Navíc, i když pravidelná zaklíčování netrvají déle než vteřinu, přeci jen to na celkové výdrži baterie bude trochu znát.
Kromě těchto běžných funkcí, přístupných při standardním provozu, má VX-146 ještě jedno menu – nastavovací. Zde se nastavují parametry mnoha dalších funkcí radiostanice. Dostaneme se do něj snadno podržením tlačítka MODE a současným zapnutím radiostanice. Přepínání funkcí provádíme levým (BELL/DOWN) či pravým tlačítkem (SCAN/UP), výběr funkce je pomocí MODE, parametry po vybrání zase levým nebo pravým tlačítkem, potvrzení opět MODE, uložení a ukončení přes PTT. Takhle to možná vypadá složitě, ale věřte, že ve skutečnosti je to naprosto logické a přirozené ovládání, které si rychle osvojí úplně každý.
K dispozici máme nastavení těchto funkcí:
- podsvětlení displeje (zapnuto / vypnuto)
- blokování tlačítka PTT, pokud je na kmitočtu provoz (BCLO)
- maximální délka relace (TOT, 30 – 240s nebo vypnuto)
- akustické potvrzení stisku tlačítek (BEEP, zapnuto / vypnuto)
- šetřič baterie při příjmu (SAVE, zapnuto / vypnuto)
- typ scanu (normální nebo prioritní, priorita se nastavuje řehtačkou, prioritní kanálová pozice je pak kontrolována častěji, než ostatní)
- doba vyčkávání po ukončení přijímané relace ve scanu – tj. čas, po který stanice čeká, než se scan zase rozjede (2 – 5s)
- počet zazvonění při příjmu relace se shodným subtónem (1, 3, 5)
- citlivost mikrofonu (MIC GAIN, –6dB, 0dB, +6dB)
- nastavení hodnoty klasické šumové brány – skvelče (1 – 12)
- nastavení nápisu při zapnutí radiostanice (kompletní znaková sada, osm pozic)
- připojení externího reproduktoru (například VOX souprava)
Tím, že je nastavovací menu takto odděleno od běžného provozního stavu radiostanice, mohla být k její obsluze použita pouhá tři ovládací tlačítka bez toho, aby mělo každé z nich větší množství funkcí. Na druhou stranu je občas potřeba stanici kvůli změně nastavení „restartovat“, ale jen do doby, než si uživatel nalezne takovou konfiguraci, která mu nejvíce vyhovuje.
Paprsek chválí
Takže stanici máme nastavenou dle libosti a připravenou k použití. Při běžném používání, tj. se zapnutým (battery) SAVE módem a občasným provozem vydrží stanice na příjmu i několik dnů. Záleží jednak na době, po kterou je přes den zapnutá a samozřejmě také na charakteru provozu, výrobce udává 10 hodin při charakteru RX:TX:Stand By – 5/5/90 %. To ale znamená, že byste museli z těch deseti hodin půl hodinu čistého času proklíčovat. To samozřejmě pro některé jedince není problém, potom to chce ale druhou baterii, stojánková nabíječka umí nabíjet i baterii bez stanice. Pokud necháte stanici scanovat a občas zavysíláte, vydrží baterka tak od rána do večera. Mějme na paměti, že to je „jen“ sedmistovka, kdo chce silnější, může si ji dokoupit. Modulaci je třeba nastavit na maximum, tedy pokud nejste zvyklí do stanice hulákat z pěti centimetrů. Snížení citlivosti přichází v úvahu v „hlasitějším“ okolí, kdy sice musíte do mikrofonu více křiknout (díky kraválu v okolí to nikomu vadit nebude), zato protistanice ten okolní rambajz tolik neuslyší.
Šumovou bránu (skvelč) mám nastavenou na nejnižší hodnotu 1. I tak je třeba některé velmi slabé signály přijímat s vypnutým skvelčem (funkce Monitor). Díky kmitočtovému pásmu 70 cm a šíření odrazem bývá při příjmu velmi častý výrazný fading (kolísání síly přijímaného signálu, tzv. mobil efekt) a protistanice zapadávají pod skvelč. Rozdíl je ale velmi malý – při vypnutí takto na minimum nastaveného skvelče obvykle akorát poznáte, že tam „někdo je“, aniž byste rozuměli, co říká. Ale je to šikovné třeba pro brejkování.
Když jsme u toho fadingu – díky delší, a tím i ziskovější anténě není zdaleka tak výrazný jako u stanic s kratšími anténami, a to i při slabých signálech. Reprodukce je díky použitému reproduktoru a pevnému pouzdru stanice velmi kvalitní a pokud chceme, může být opravdu velmi silná. I v opravdu silném okolním hluku není problém rozumět (zejména pokud má protistanice v pořádku modulaci) a i signalizační vyzvánění (funkce BELL) je při vhodném nastavení hlasitosti a počtu opakování nepřeslechnutelné.
VX-146 jsem porovnával s již dříve zmíněnou PMR radiostanicí Alinco DJ-SR1. Tu můžeme brát, vzhledem k nesporným kvalitám, jako referenční zařízení. Když pominu rozdílnou filozofii obsluhy (ono i to Alinco se zase ovládá úplně jinak, než ostatní PMR stanice), má skoro všude navrch Vertex. Alinco vítězí jen velikostí, počtem pamětí (kam stejně obvykle není co ukládat) a možností vybrat si akumulátory dle libosti (Alinco nemá akublok jako Vertex, články se do něj klasicky vkládají). Dobrá, má ještě pár funkcí k dobru – programovatelné osvětlení, tone scan (v tomto provedení téměř nepoužitelný), vypínatelný roger beep a šikovnou funkci preferenční paměti CALL. Oproti tomu kontruje Vertex nastavitelným skvelčem, mic gainem a prioritním scanem. I když o prioritě zde lze hovořit jen napůl, k tomu se ještě dostanu.
Všude jinde vítězí Vertex – vydrží horší zacházení, silněji reprodukuje, má lépe vyřešenou signalizaci příchozího hovoru, má skvěle vyřešené ovládání subtónů v kombinaci s funkcí Monitor a hlavně: má dlouhou anténu, díky níž poráží Alinco v té nejdůležitější kategorii – vysílání a příjem. Ze začátku jsem byl docela skeptický – v bytě na stolku stály obě stanice vedle sebe a kupodivu se o chlup lépe jevilo Alinco – než jsem přišel na to, že když jim vyměním místa, je na tom zase o chlup lépe Vertex. Opravdu, v takto nehomogenním příjmovém prostředí se delší anténa Vertexe na příjem neprosadí a opravdu záleží spíše na tom, o kolik centimetrů (!) se stanicí pohneme. Zato venku! Venku je to nebe a dudy. Jak na příjem, tak na vysílání jednoznačně vítězí Vertex a spíše než s Alincem by ho bylo třeba porovnávat s rovnocennými soupeři s dlouhými anténkami – Inteky DX-446, MT-446, MT-4040 či se starším MT-4000. Ty jsem ale bohužel neměl k dispozici. Pamatuji si jen z dřívějška MT-4000, který rovněž chodil lépe než Alinco s poloviční anténkou, ale měl ten známý problém s (pevným) nastavením šumové brány, díky němuž o tento náskok přicházel.
Paprsek pálí
Ale abych pořád jen nechválil, i pár nedostatků se u Vertexe najde. Tedy nedostatků – pro uživatele, na něž tahle stanice nejvíce míří, to až na výjimky budou nepodstatné blechy, a nejspíše je to ani nenapadne, ale… posuďte sami. Nejprve bych se rád zmínil o subtónovém skvelči. Doufal jsem, že u takto koncipované stanice bude k dispozici všech 50 CTCSS (PL) subtónů, ale bohužel, výrobce nabízí jen obligátních 38. Budiž, alespoň že stanice nabízí plnohodnotnou verzi DCS/DPL. Se subtóny úzce souvisí další problém – stanice neumí na displeji zobrazit zachycený subtón, který používá neznámá protistanice. Tohle už dnes umí při scanování kdejaká šunka z hypermarketu. Starší Alinco to taky neumí a souvisí to prý paradoxně s kvalitnějším konstrukčním řešením těchto dražších radiostanic, které pro systémy subtónové selektivní volby používají spolehlivější hardwareové řešení (buď napevno nebo ve formě přídavných modulů – to všichni znají z Nisseie 888 nebo starších profi stanic Alinco blahé paměti). Alinco nabízí alespoň funkci ToneScan, která je však docela pomalá a vyžaduje delší relace od komunikujících protistanic. U Vertexe se dá subtón zjistit manuálně, troufám si říci, že to je rychlejší, jak u Alinca a to nejen díky rychlejšímu dekodéru CTCSS. Dělám to tak, že zapnu funkci Bell, vyřadím subtónový skvelč spínačem pod PTT (zelená LED se trvale rozsvítí) a na daném kanále zvolím tlačítkem MODE nastavování CTCSS tónů. Postupně projíždím všechny možnosti (buď opakovaným stiskem krajního tlačítka nebo jeho dlouhým podržením). Vypnutý subtónový skvelč mi přitom umožňuje slyšet, zda stanice hovoří a funkce BELL mě zazvoněním upozorní, když trefím ten správný subtón.
Další věcí, kterou by mohl někdo postrádat, je VOX. Ale buďme upřímní – jak často se v běžném provozu tato funkce využije? A jak často se využije bez náhlavní soupravy nebo aspoň nějaké té „bondovky“? Jako chůvičku snad Vertexe nikdo používat nebude, neb při nechtěném pádu do postýlky by stanice mohla děcko i přizabít! Já osobně jsem raději, když je VOX použitelný jak externí souprava – nenutí všechny kupující platit za něco, co nechtějí. Kdo VOX potřebuje, ať si jej dokoupí. Zde je ovšem nutno připomenout, že příslušenství není z nejlevnějších (platíte jednu z nejlepších značek světa) a jeho dostupnost taky nebude nejlepší. Několik našich firem příslušenství na internetu nabízí – jedna se mi neozvala vůbec, druhá má vyprodáno a čeká už kdovíjak dlouho na potvrzení objednávky od evropské centrály Yaesu, další má takové ceny, že jsem to ani nezkoušel…
Tak jako u profi stanic Motorola (i mnohých jiných), i u Vertexe trochu postrádám napájecí konektor, oddělený od nabíjení. Přesněji řečeno, není tu žádný. Jistě, pokud se mi podaří sehnat druhou baterii, přestane mě to pálit, ale stejně – hodil by se nejen pro provoz v autě. Na druhou stranu je to zase slabé místo, kudy se do stanice může dostat kupříkladu tekutina a šroubovat krytku při každém připojení by asi nikoho nebavilo. Také bych přivítal, kdyby se dalo podsvětlení displeje přepnout z automatiky na manuální vypnutí, občas to zhasínání leze na nervy – obzvláště, když nahoře přepínáte kanály a nevidíte na to. Tohle má dobře vychytané Alinco.
Už jsem se také zmínil o prioritním scanu a o tom, že funguje jen jaksi na polovic. Tato funkce úzce souvisí s nastavením kanálového voliče (karuselu), neboť právě on určuje, který kanál bude ve scanu tím prioritním. Pokud tedy v nastavovacím menu tuto funkci zvolíme a při provozu poté scanování zapneme, neprobíhá toto obvyklým způsobem (kanály za sebou), ale tak, že prioritní kanál (pro příklad třeba ten první) je sledován častěji mezi ostatními kanály – kupříkladu 1, 2, 1, 3, 1, 4, 1, 5 atd. I v prioritním scanování můžeme nechtěné kanálové pozice ze scanu vyřadit (SKIP). To všechno je v pořádku, ale jen do doby, než stanice zachytí nějaký signál na jiném než prioritním kanále. Tehdy jde priorita stranou – správně by se měla aktivovat funkce Dual Watch (tohle umějí například profi Motoroly), aby byl o prioritním kanálu stále přehled. Škoda, tohle je první vážnější nedostatek.
No a tím druhým, a z mého pohledu největším nedostatkem je nemožnost operativně snížit vysílací výkon. Přitom by díky delší a účinnější anténě mnohdy stačil i výkon poloviční nebo ještě menší. O blahodárném vlivu na výdrž baterie nemá snad ani cenu psát. A naposled mi nedá nezmínit se o nevyužité možnosti alfanumerického pojmenování jednotlivých kanálů. Na všech reklamních prospektech a inetových obrázcích se stanice tváří, jako by to uměla. Opak je ale pravdou, jediné, co zobrazí, je číslo PMR kmitočtu (1–8) a údaje o použitém subtónu. Alfanumeriku tak můžete využít jen k uvítací hlášce po zapnutí radiostanice, kde se teoreticky dá nastavit třeba jméno nebo kód uživatele, je-li stanic ve firmě více (aby se nepopletly). Poslední nadějí zůstává, že by pojmenování šlo nastavit přes kabel z počítače, ale ani v návodu o tom není žádná zmínka. Škoda přeškoda, tady zůstal výrobce ani ne na půl cesty…
Závěr
Vertex Standard VX-146 je po všech stránkách povedená radiostanice, výrobcem předurčená pro náročnějšího uživatele. Snese i hrubší zacházení a je schopná pracovat i v nepříznivých klimatických podmínkách. Ačkoli je poněkud větší a těžší než běžné PMR 446 radiostanice, po stránce ergonomické jí nemám co vytknout a v pouzdře na opasku uživatele nijak netíží. Ačkoliv to možná v předchozím textu vypadá složitě, její ovládání je velmi intuitivní a jednoduché.
PLUS:
- odolné provedení
- dlouhá anténa
- 7.2 V baterie
- množství funkcí
- jednoduchá obsluha
- vůbec celkové řešení a kvalita provedení
MÍNUS:
- chybí možnost přepínání výkonu koncového stupně
- ne zcela dořešená priorita
- špatně dostupné a drahé příslušenství
- cena
Možná se vám těch mínusů bude zdát hodně, ale příslušenství se dá v nejhorším přes inet koupit v zahraničí – jen s tou cenou asi nic nesvedeme. A kladů si nese VX-146 tolik, že to za to stojí.
Resumé – doporučuje jedenáct z deseti vran!
Vrána – ruská vlaštovka
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1476“ target=>Bez spojení není velení – 1
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1515“ target=>Bez spojení není velení – 2
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1574“ target=>Bez spojení není velení – 3 první část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1615“ target=>Bez spojení není velení – 3 druhá část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=11823“ target=>Bez spojení není velení – 4 první část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1986“ target=>Bez spojení není velení – 4 druhá část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=2458“ target=>Bez spojení není velení – 4 třetí část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=3327“ target=>Bez spojení není velení – 5
Seriál: Bez spojení není velení
Bez spojení není velení 8.4 aneb když se spojení nedaří
V minulém díle jsme se z velmi obecného hlediska věnovali závadám na radiostanicích a chybám při instalaci vysílacího zařízení, dnes dojde na nás, uživatele.V minulém…
Bez spojení není velení 8.3 aneb když se spojení nedaří
V této části miniseriálu Bez spojení není velení s podtitulem nesprávná instalace vysílací soustavy, se budeme věnovat anténám a problémům s instalací vysílací soustay…
Bez spojení není velení 8.2 aneb když se spojení nedaří
V této části miniseriálu Bez spojení není velení s podtitulem když se spojení nedaří, se budeme věnovat závadám na samotných radiostanicích, jejich kabelovém vedení či…
Bez spojení není velení 8.1 aneb když se spojení nedaří
Bez spojení není velení, praví jedno staré české rčení a není snad nikoho, kdo by jej neznal. Obzvláště při komplikovaných akcích jakéhokoliv charakteru je koordinace…
Bez spojení není velení 7.3
Přinášíme vám poslední díl seriálu, zabývající se problematikou radiostanic a dalších spojových prostředků všeho druhu, které používají či mohou používat hasičské…
Bez spojení není velení 7.2
Protože jsou takto odolné radiostanice obvykle poměrně dosti nákladné, bývají někdy používány i méně odolné typy. Zde potom pomůže dodržování několika základních…
Bez spojení není velení 7.1 aneb živly útočí
Po delší odmlce vám přinášíme již sedmé pokračování seriálu o radiostanicích od našeho vysílačkového experta, tedy Ruské vlaštovky. V této části se dozvíte něco o…
Bez spojení není velení 5 aneb tentokráte posloucháme.
Doposud jsme zde probírali různé typy radiostanic, jejich provoz a příslušenství. Tentokráte se letmo podíváme do hájemství skupiny lidí, zabývajících se poslechem…
Bez spojení není velení 4 -část 3
…aneb vrtáme střechu.Montáž antény na vozidlo lze provést několika způsoby. Nejlepší je vyvrtat otvor do střechy a namontovat patici antény „natvrdo“. Toto řešení je…
Bez spojení není velení 4 -část 2
…aneb lidové tvořivosti se meze nekladou ani v autě.Montáž radiostanice do vozidla vyžaduje dodržení několika základních podmínek, není to ovšem nic složitého. Nejvíce…