Hasičem roku 2010 se stal Jiří Klášterka!

Úterý 10. května 2010, Trojský zámek, 15:00 h – koná se vyhlášení ankety Hasič roku – a příslušník HZS hl. města Prahy si odnáší trofej nejcennější – Hasič roku 2010 – za zásah v červnu loňského roku, kdy zachránil život dvouletému dítěti.

Tenkrát se z nezjištěných důvodů nájemkyni přibouchly vstupní dveře do bytu, kde bylo otevřené okno a zabouchnuté batole. Velitel zásahu nařídil, aby se našlo místo, ze kterého by bylo otevřené okno nejlépe přístupné a kde by se dal zhotovit pevný a jistící bod na slanění či přelezení do bytu nájemkyně. Na místě byl totiž k dispozici lezec i s vybavením, nprap. Jiří Klášterka.

Z bytu sousedů, kde se byl tento příslušník podívat, a kde byl nucen se svléknout ze zásahové obuvi, protože pod oknem se nacházela těžká kožená sedací souprava, zjistil, že batole se pohybuje v otevřeném okně a přelézá na parapet. Hrozilo velké nebezpečí, že se dítě při sebemenším pohybu zřítí na zem. Po tomto zjištění se Jiří Klášterka nerozmýšlel a i když ještě nebylo zhotoveno jištění, přelezl po parapetu (cca 150 mm široký, dlouhý cca 2 – 3 m) z bytu sousedů do bytu nájemkyně s tím, že na poslední chvíli strčil dítě zpět do místnosti. Nesporně svým činem zachránil dítěti život! Neprodleně po akci otevřel zevnitř bytu dveře na chodbu a předal plačící dítě matce do náruče.

Z dalších kategorií této ankety si odnášíme 1. místo za kolektiv roku, které získali naši letečtí záchranáři směny B, druhé místo za zásah roku za zdolání požáru na Florenci a odřad USAR MV-GŘ HZS ČR dostal speciální ocenění ministra vnitra za získání certifikátu OSN a právo nosit označení HEAVY TEAM. Příslušníci z hasičské stanice Smíchov si odnesli při vyhlašování sportovce roku cenu za 1. místo na Mistrovství České republiky ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel.

**Hasič roku 2010

Charakteristiky oceněných**

I. kategorie „Hasič roku 2010“

1. místo – nprap. .Jiří Klášterka – HZS hl.m. Prahy
2. místo – plk. Ing. Jan Pastucha- HZS Olomouckého kraje
3. místo – nstržm. Lubomír Erban- HZS Libereckého kraje

1. místo – nprap. .Jiří Klášterka – HZS hl. m. Prahy

11. června 2010 v 18:45 hodin vyjelo ze stanice HS 6 Krč družstvo a žebřík na zásah do ulice Bítovská na otevření bytu. Uživatelkou bytu ve čtvrtém patře/5NP/ a tím, kdo si vyžádal naši pomoc, byla paní ruské národnosti.

Z nezjištěných důvodů se nájemkyni přibouchly vstupní dveře do bytu. Ona se tak ocitla na chodbě panelového domu a v bytě zůstalo úplně samo dvouleté dítě. Po příjezdu jednotky na místo a zjištění, že v bytě je malé dítě, vydal velitel zásahu pokyn, aby se okamžitě začalo pracovat s použitím planžet na vyháčkování dveří. Pokus o jejich otevření byl neúspěšný, zároveň ale příslušníci zjistili od rusky hovořící nájemkyně, že má v bytě otevřené okno. Pod okny bytu však nebyl žádný zpevněný povrch a nebylo tedy možné použít žebřík. Velitel zásahu proto nařídil, aby se našlo místo, ze kterého by bylo otevřené okno nejlépe přístupné a kde by se dal zhotovit pevný a jistící bod na slanění či přelezení do bytu nájemkyně. Na místě byl totiž k dispozici lezec i s vybavením, příslušník Jiří Klášterka.

Z bytu sousedů, kde se byl tento příslušník podívat, a kde byl nucen se svléknout ze zásahové obuvi, neboť pod oknem se nacházela těžká kožená sedací souprava, zjistil, že okno v bytě nájemkyně je otevřeno dokořán a v něm spatřil batole pohybující se v prostoru okna. Po nahlášení situace veliteli zásahu a po dalším kontrolním pohledu, kde se dítě nachází, zjistil, že to již přelezlo ze stolu u okna na parapet. Hrozilo velké nebezpečí, že se při sebemenším dalším pohybu dítě zřítí na zem. Po tomto zjištění se příslušník Jiří Klášterka nerozmýšlel a i když ještě nebylo zhotoveno jištění, přelezl po parapetu (cca 150 mm široký, dlouhý cca 2 – 3 m) z bytu sousedů do bytu nájemkyně s tím, že na poslední chvíli uchopil dítě za ruku a stáhnul ho zpět do místnosti. Nesporně svým činem zachránil dítěti život! Neprodleně po akci otevřel zevnitř bytu dveře na chodbu a předal plačící dítě matce do náruče.

2. místo – plk. Ing. Jan Pastucha- HZS Olomouckého kraje

Život třicetiletému muži zachránil v neděli 23. května 2010 příslušník HZS Olomouckého kraje, toho času velitel Požární stanice Jeseník, dnes už ředitel Územního odboru Jeseník, plk.Ing. Jan Pastucha. Drama se odehrálo v Březinově ulici v Jeseníku, kde se muž topil pod jezem řeky Bělé, která byla po přívalových deštích rozbouřená. V době osobního volna jel pan Pastucha na kole s dětmi na návštěvu. V Březinově ulici si všiml skupinky lidí na břehu řeky, povykovali, že se někdo topí. Nejdříve nebylo pod jezem nic vidět, pak se ale vynořilo bezvládné tělo muže, které plavalo dál po proudu. Okamžitě běžel po břehu, aby se dostal před něj. Pak pro něj skočil a z divoké vody vytáhl na břeh. Okamžitě zavolal záchrannou službu a začal sám s resuscitací bezvládného těla. Muži, který byl v bezvědomí, začal provádět dýchání z úst do úst a masáž srdce. To bylo v té chvíli rozhodující. Muž byl úplně promodralý, nedýchal a tep měl nehmatný. Muž ale začal spontánně dýchat ještě před příjezdem sanity zdravotnické záchranné služby. Poté hasiče vystřídali zdravotničtí záchranáři. Riziko bylo velké, po deštích byl totiž proud řeky velmi silný a možná, kdyby muž nebyl v bezvědomí, stáhl by záchranáře s sebou. Velmi stresující muselo být také to, že všemu přihlížely jeho děti, které byly značně vyděšené. Tonoucí třicetiletý muž byl následně v péči lékařů Jesenické nemocnice mimo ohrožení života. Především však díky tomu, že jmenovaný příslušník neváhal nasadit vlastní život pro jeho záchranu.

3. místo – nstržm. Lubomír Erban- HZS Libereckého kraje

Jmenovaný je příslušníkem HZS Libereckého kraje od 31. 12. 1999, slouží jako hasič na stanici Raspenava. Jmenovaný příslušník dne 16. července 2010 v době osobního volna při jízdě svým osobním vozidlem v obci Albrechtice u Frýdlantu se stal přímým svědkem požáru osobního vozu zn. Renault Mégane, který začal za jízdy hořet. Okamžitě zastavil a ze zakouřeného vozu, jemuž hořel motorový prostor, pohotově vytáhl třicetišestiletou řidičku v šoku a její čtyřletou dceru. Mezitím další řidič projíždějícího kamionu začal vůz hasit ručními hasicími přístroji. Poté nstržm. Lubomír Erban událost ohlásil na operační středisko HZS Libereckého kraje. Díky pohotovému zásahu a osobní statečnosti nstržm. Erbana se podařilo zachránit dvě osoby. Při požáru nebyl nikdo zraněn. Nstržm. Erban prokázal své schopnosti a velké nasazení také při srpnových povodních. Jako velitel sektoru Višňová řídil po dobu dvou týdnů záchranné a následně především likvidační práce v obci a jejím okolí, poskytování humanitární pomoci postiženým obyvatelům a nasazování sil a prostředků v zaplavené oblasti. V práci i v civilním životě dělá čest dobrému jménu Hasičského záchranného sboru ČR, je vzorem pro své kolegy z řad profesionálních i dobrovolných hasičů nejen u jednotky SDH obce Višňová, jejímž je velitelem.

II. kategorie „Zásah roku 2010“

1. místo – Záchrana dvou osob a psa probořených v ledě

HZS Karlovarského kraje, stanice Sokolov, velitel zásahu mjr. Bc. Petr Jermakov

2. místo – Požár na Florenci

HZS hl. m. Prahy 3. místo – Záchrana tonoucího dítěte z tekutého písku

HZS Plzeňského kraje, požární stanice Nýřany, jednotka SDH města Nýřany, směna „B“

1. místo – Záchrana dvou osob a psa probořených v ledě

HZS Karlovarského kraje, stanice Sokolov, velitel zásahu mjr. Bc. Petr Jermakov Dne 23. 3. 2010 ve 12:50 hodin byla jednotka st. Sokolov povolána k události „Záchrana osob a zvířat z vody“ na adrese Dolní Rychnov, rybník Rychnovák. Po příjezdu na místo, ve 12:58 hodin, VZ průzkumem zjistil, že jedna osoba a pes (bojové plemeno) jsou probořeny v ledu asi 45 metrů od břehu a druhá osoba se nachází přibližně 25 metrů od břehu. Na místě byla přítomna Policie ČR, majitelka psa a další přihlížející osoby. Vzhledem k přítomnosti vedení vysokého napětí VZ vyloučil možnost využití letecké záchranné skupiny. S ohledem na dlouhotrvající teploty kolem 15oC byla kvalita ledu velmi nízká a nestejnorodá.

Na základě těchto zjištěných skutečností VZ povolal na místo ZZS a k záchraně osob nasadil malý nafukovací člun a dva hasiče s házecími lany a hliníkovými nastavovacími žebříky. Záchranná skupina vyrazila k bližší osobě a přibližně po 10 metrech došlo k proboření obou hasičů i člunu do vody následkem čehož nebylo možno dále postupovat plutím po hladině ani sunutím po ledě. Jistící skupina proto vytáhla záchrannou skupinu zpět ke břehu a VZ rozhodl o alternativním způsobu provedení zásahu. Určil trasy postupu k zachraňovaným osobám a hasiči vybaveni házecími lany se pomocí hliníkových nastavovacích žebříků začali posunovat.

Prvnímu hasiči se podařilo dostat do blízkosti bližší osoby a hodit mu házecí lano. Muž si podle jeho pokynů uvázal lano kolem hrudníku, chytil se podaného žebříku a jistící skupina provedla jeho vytažení a ve 13:14 hodin byla první zachráněná osoba předána ZZS. Souběžně s touto činností postupoval druhý hasič směrem k druhé osobě se psem a 15 metrů od této soby došlo k propadnutí hasiče do vody, ten pomocí rozbíjení ledu pře sebou pomalu postupoval dále. VZ reagoval na vzniklou situaci vysláním třetího hasiče, který postupoval v člunu trasou zvolenou při prvním pokusu o záchranu a to tím způsobem, že před sebou rozbíjel led. Když se dostal na místo, odkud bylo možno použít házecí lano, hodil lanem směrem k zachraňované osobě a ta, po domluvě se zasahujícím hasičem přitáhla člun k sobě, současně s e zachraňované osobě dostal i druhý hasič, který se propadl, pomohl zachraňované osobě a psovi do člunu a jistící skupina provedla jejich vytažení. V 13:19 hodin byla ZZS předána i druhá zachráněná osoba a pes byl předán majitelce. VZ okamžitě odeslal zasahující hasiče zpět na základnu a se zbylým družstvem provedl sbalení materiálu a ve 14:58 hodin se jednotka vrátila na základnu a zásah byl ukončen. Je nutné podotknout, že v té době nebyla jednotka stanice Sokolov vybavena suchými obleky do vody a hasiči prováděli záchranu v zásahovém oděvu.

2. místo – Požár na Florenci

27. října 2010 v 00:34 hodin byla na telefonní centrum tísňového volání 112 HZS hl. m. Prahy přijata zpráva od ostrahy autobusového nádraží Florenc, že z bývalé nádražní budovy v prostoru nad autobusovým nádražím Florenc vidí vycházet kouř a plameny. Operační důstojník vyslal na místo události jednotku z centrální stanice: dvě družstva, žebřík a COBRu. Už při příjezdu bylo zřejmé, že se jedná o požár většího rozsahu, a tak velitel zásahu požádal o další jednotky.

Průzkumná skupina se spojila s policisty, kteří je informovali o osobách nacházejících se v objektu. Další posílení průzkumné skupiny a bezproblémová spolupráce složek IZS na místě zásahu, zachránilo dvěma lidem život. Nadýchaným osobám, které byly na pokraji sil, prostrčili příslušníci přes mříže masky od svých dýchacích přístrojů a rozbrušovacími agregáty mříže odstranili. Osoby pak předali do péče ZZS.

Následky požáru byly katastrofické. Požár zachvátil plochu o celkové výměře 2000m². Při požáru došlo k úmrtí devíti osob a jednoho psa. Došlo k úplnému zřícení střechy a obvodových stěn. Vzhledem k tomu, že objekt byl určený k demolici, je škoda způsobená požárem nulová, pouze na okolních stromech a porostu činí zhruba 20 tisíc Kč. Pozitivní na celém zásahu bylo včasné rozhodnutí velitele zásahu o vyhlášení III. stupně požárního poplachu a povolání dostatečného množství sil a prostředků, čímž byla uchráněna bezprostředně ohrožená budova nového odbavovacího terminálu Florenc. Přes náročnost zásahu a velký počet zasahujících nedošlo ke zranění.

Hasebního zásahu se zúčastnilo celkem 23 jednotek z celého území hl. m. Prahy, z toho 9 jednotek SDH, 3 jednotky HZS podniků a jednotka Armády ČR, tedy dohromady dvaapadesát požárních automobilů. Na hašení požáru bylo nasazeno 17 útočných C proudů a bylo spotřebováno 710 700 litrů vody, to je pro představu 87× CAS 32 T-815. Během tohoto zásahu jednotky PO zasahovaly ještě u tří jiných případů na území hl. m. Prahy.

3. místo – Záchrana tonoucího dítěte z tekutého písku

Dne 9. 5. 2010 v podvečerních hodinách byly vyslány jednotky HZS PS Nýřany a JSDH města Nýřany k záchraně tonoucího chlapečka ve Francově lomu u obce Tlučná. Jednotky byly při jízdě k mimořádné události nuceny násilně otevřít závoru na polní komunikaci vedoucí k lomu. Po příjezdu do prostoru lomu na hasiče čekali oznamovatelé události Dominik Kmoch (7 let) a Antonín Bartoň (7 let), kteří nás nasměrovali k místu události. Naše jednotky se musely dostat ještě přes jednu závoru, kterou hasiči otevřeli opět pákovými nůžkami. Poté, co se záchranáři dostavili k místu samému, zjistili, že se jedná o topícího chlapce, 6letého Jiřího Broma, který je zavalen po hrudníček v tekutých píscích kalového jezera Francova lomu. Velitel zásahu rozhodl o zajištění tonoucího chlapce. Dítě se nacházelo ve značně podchlazeném stavu. Tonoucí chlapeček vykazoval značné psychické vypětí. Hasiči použili termo-folie a deku k zajištění tělesné teploty zachraňovaného. Hasiči ihned prováděli vyhrabávání chlapečka z tekutého písku pomocí polních lopatek. Při vyhrabávání bylo nutné kvůli nestabilnímu podloží vzájemné jištění zasahujících záchranářů. Dále velitel jednotky SDH Nýřany vydal požadavek na jakékoli dřevěné desky a prkna vzhledem ke zhoršující se stabilitě okolního terénu. V průběhu záchranné akce stále častěji a ve velké míře docházelo k propadu záchranářů do tekutého materiálu. Do shánění podkladových desek se zapojili i přihlížející civilisté. Majitelé okolních chat poskytli nezištně a velmi rychle dřevěné palety, podlážky a další materiál, díky kterému jsme mohli stabilizovat okolí tonoucího děcka.

Zásah značně znesnadňovalo pohyblivé podloží, ve kterém docházelo k neustálému propadání hasičů a materiálu do tekutého písku. Záchrannou akci rovněž znesnadňoval fakt, že při vyhrabávání zkroucených nožiček dítěte docházelo k dalšímu propadu postiženého do nižších vrstev písku. Propadání chlapečka se podařilo zastavit díky upevnění záchranného opasku na dítě a jeho následnému jištění lanem. Díky maximálnímu nasazení, operativnímu rozhodování
a rychlému jednání dobrovolných i profesionálních hasičů byl tonoucí chlapeček zachráněn. Na místo se dostavila také ZZS Plzeň Lidická, PČR Nýřany a řídící důstojník Plzeňského kraje Ing. Pathy Michal. Řídící důstojník na místo události dovezl rodiče malého chlapce. Chlapec byl podchlazen. ZZS převzala podchlazené dítě a odvezla jej na další vyšetření do Fakultní nemocnice Plzeň Lochotín. Několik dní po zásahu navštívil velitel požární stanice Nýřany, tisková mluvčí HZS PK a starosta obce Tlučná základní školu, do níž děti z lomu docházejí. Postiženému chlapečkovi i jeho statečným kamarádům, kteří přivolali pomoc, bylo předáno několik věcných darů včetně plyšových dráčků Hasíků.

III. kategorie „Projekt roku 2010“

1. místo – „Rizika silniční a železniční dopravy – interaktivní multimediální příručka dopravní výchovy“ HZS Karlovarského kraje

2. místo – Národní základna humanitární pomoci (Zbiroh) HZS ČR

3. místo – Konference „Červený kohout“ HZS Jihočeského kraje

1. místo – „Rizika silniční a železniční dopravy – interaktivní multimediální příručka dopravní výchovy“

HZS Karlovarského kraje, kpt. Ing. Veronika Krajsová Projekt „RIZIKA SILNIČNÍ A ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY – INTERAKTIVNÍ MULTIMEDIÁLNÍ PŘÍRUČKA DOPRAVNÍ VÝCHOVY“ je určen obyvatelstvu, zejména pedagogům a rodičům k výchově a přípravě dětí a mládeže v oblasti rizik silniční a železniční dopravy a v oblasti jejich požadovaného chování, ale i k samostatné přípravě dětí a mládeže, založené na motivačním přístupu a zajímavosti provedení.

Vzdělávací program obsahuje celkem 12 kapitol, které jsou rozděleny do těchto témat:

1. chůze po chodníku,
2. chůze po silnici,
3. přecházení silnice,
4. chování v automobilu,
5. vidět a být viděn,
6. jízda na kole,
7. skateboardu a kolečkových bruslích,
8. cestování v hromadných dopravních prostředcích,
9. vozidla s právem přednosti v jízdě,
10. dopravní značky,
11. cestujeme vlakem,
12. železniční přejezdy a rizika na železnici.

Realizace projektu trvala ¾ roku a podílela se na ní řada odborníků z řad HZS ČR, Policie ČR, záchranné zdravotnické služby, České školní inspekce, pedagogů, animátorů a programátorů. Dabingu se ujali sourozenci Adéla a Dalibor Gondíkovi.

Projekt byl podpořen neinvestiční dotací ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím grantu MV – GŘ HZS ČR. Celkové náklady na zhotovení včetně vydání 1 000 ks CD činily 350 000 Kč. Součástí projektu bylo také rozšíření testovacího systému Internetového bezpečnostního portálu www.zachrannykruh.cz o testovou část k problematice dopravní výchovy. V rámci projektu byly zhotoveny i pracovní listy pro pedagogy a jejich žáky a dále nové didaktické hry k řešené problematice.

Výstupy projektu jsou volně a zdarma dostupné na portálu Záchranného kruhu, za první týden ostrého provozu je využilo více než 500 škol z celé ČR.

Projekt je součástí a dílčím projektem Integrovaného projektu „Záchranný kruh“ a navazuje na projekt „Chraň svůj svět, chraň svůj život“ a na projekt „Internetový bezpečnostní portál – vzdělávací, informační, komunikační a evaluační nástroj pro život“. Projekt je určen pro všechny cílové skupiny obyvatelstva, zejména pro děti a mládež a jejich pedagogy a rodiče.

Na tvorbě projektu se hlavní měrou zasloužila příslušnice HZS Karlovarského kraje kpt. Ing. Veronika Krajsová, OEČ: 788735, která veškeré práce koordinovala a která průběžně zabezpečuje koordinaci preventivně výchovné činnosti u HZS Karlovarského kraje, ale také mezi jednotlivými složkami Integrovaného záchranného systému (základními i ostatními) v Karlovarském kraji. Touto činností významně zvýšila kpt. Ing. Veronika Krajsová prestiž HZS ČR, a to jak svými odbornými znalostmi, tak i zásadní koordinační úlohou při tvorbě a financování tohoto projektu.

2. místo – Národní základna humanitární pomoci

Lidská společnost se stala velmi provázanou a přírodní katastrofy, požáry a nehody mají dopad na mnohem více obyvatel než v minulosti. Úkolem Hasičského záchranného sboru České republiky je eliminovat následky katastrof a nehod a pomoci tam, kde to je zapotřebí.

V minulosti byla vybudována celostátní síť skladů Hasičského záchranného sboru České republiky rozmístěných po celé republice, která slouží pro zabezpečení potřeb záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva a zajištění skladování věcných prostředků a materiálu. Hasičskému záchrannému sboru České republiky ale chyběl jeden speciální centrální sklad logistiky pro organizaci příjmu a poskytování materiální pomoci, který by měl kapacitu a vybavení (dopravní prostředky a techniku) pro příjem pomoci ze zahraničí, pro její přepravu a distribuci pomoci na místo určení a ve kterém by bylo možné vytvořit příslušné zásoby pro potřeby pomoci do zahraničí. Řešením byl zvolen Projekt Národní základna humanitární pomoci (dále jen „Základna“). Volba místa pro výstavbu Základny padla na obec Zbiroh, a to nejen kvůli jeho výhodné poloze u mezinárodně významné dálnice D5 ale i vzhledem k blízkosti Prahy. Základna je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky a je začleněna do struktury Základny logistiky Olomouc.

2. listopadu 2010 byl ukončen Projekt Národní základny humanitární pomoci a otevřena Základna, jejímž hlavním úkolem je centralizovat organizaci příjmu a poskytování humanitární (věcné a technické) pomoci poskytnuté zahraničními dárci České republice nebo Českou republikou příjemcům v zahraničí. Základna byla vybudována za účelem příjmu humanitární pomoci ze zahraniční (přijetí a následná distribuce) a také za účelem organizace záchranářské a materiální pomoci do zahraničí, za které je odpovědné Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů, ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného sytému a ústředními správními úřady.

Cílem projektu bylo vytvoření min. 2 500 m2 nových kapacit pro efektivní zajištění poskytování humanitární pomoci a pořízení odpovídající techniky pro manipulaci, přepravu a distribuci humanitární pomoci z nebo do Základny nebo na jakékoliv místo určení. Projekt vytvořil potřebnou infrastrukturu pro příjem a poskytování humanitární pomoci, která je garantem urychlení a zdokonalení poskytovaných veřejných služeb v této oblasti v České republice. Zrychlením dodávek humanitární pomoci do zahraničí dojde ke zlepšení vnímání České republiky jako země poskytující včasnou pomoc, čímž může dojít k růstu její prestiže.

Základna je napojena na kapacity Státní správy hmotných rezerv a je připravena k plnému zapojení do logistických kapacit pro poskytování humanitární pomoci dle Mechanismu rozšířené spolupráce v oblasti civilní ochrany v rámci Evropské unie, který představuje společný koordinovaný postup v rámci Evropské unie; či prostřednictvím jiných mechanismů, např. Euro-atlantického centra pro pomoc při katastrofách (EADRCC) při Severoatlantické alianci NATO – či Kanceláře pro koordinaci humanitární pomoci (OCCHA) při Organizaci spojených národů.

Základna ve Zbirohu přispěje ke zdokonalení logistiky humanitární pomoci v případě mimořádných událostí, živelních pohrom apod. a vytvořila potřebnou infrastrukturu pro příjem a výdej materiálu. Tím, že materiál pro potřeby pomoci poskytované do zahraničí bude soustředěn v jednom centrálním skladovém prostoru, dojde také k časovým, personálním a finančním úsporám oproti dosavadnímu provozu. Dodávky humanitární pomoci budou rychlejší a cílenější, čímž dojde k urychlení a zdokonalení poskytovaných veřejných služeb v této oblasti. Umožní poskytnutou humanitární pomoc efektivně přijímat, organizovat její urychlené převzetí, roztřídit, uskladnit, skladovat po nezbytnou dobu, připravit k expedici a expedovat v rámci České republiky nebo do státu Evropské unie či jinam do světa, kde jí bude zapotřebí.

Projekt Národní základna humanitární pomoci, byl financován částkou 29 mil. Kč ze státního rozpočtu a částkou 37 mil. Kč ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu.

Výstavba Základny byla realizována rekonstrukcí objektu ve skladovém zařízení Základy logistiky Olomouc v západočeském Zbirohu. Rekonstrukce začala v roce 2009 a byla dokončena v roce 2010. Rekonstru­ované objekty jsou využívány pro skladování materiálu, pro garážování potřebné techniky a v případě potřeby také jako zázemí pro řidiče a další pracovníky zapojené do procesu příjmu/vysílání pomoci. Ti mohou využívat i zasedací místnosti vybavené veškerou potřebnou technikou, která je potřeba pro operační řízení.

Základna je vybavena odpovídající dopravní, manipulační technikou a dostatečným množstvím úložných zařízení.

Dopravní technika se skládá: ze dvou automobilů speciálních – nosičů kontejnerů, dvou přívěsů speciálních – nosičů kontejnerů, jednoho automobilu nákladního terénního valníkového, dvou kontejnerů valníkových s plachtou, dvou kontejnerů skříňových a čtyř přepravních plošin flatrack pro přepravu techniky, velkého kusového materiálu, poletovaného materiálu a jednoho kontejneru v rozměrech ISO 1C, 1CC, 1CX nebo dvou kontejnerů v rozměrech ISO 1D. Manipulační technika se skládá: z jednoho motorového vysokozdvižného vozíku terénního o nosnosti 5 t, jednoho motorového vysokozdvižného vozíku o nosnosti 2,5 t, oba vozíky jsou vybaveny podle vyhlášky pro provoz na veřejných komunikacích. Dále se skládá ze dvou vozíků vysokozdvižných akumulátorových ručně vedených o nosnosti 1,6 t a dvou vozíků nízkozdvižných akumulátorových ručně vedených o nosnosti 1,6 t.

Úložná zařízení se skládají: z EUROPALET, kontejnerů plastových s dvířky a víkem, kontejnerů plastových skládacích s víkem, regálů policových a ovíječe palet na strečovou folii.
Projekt je svým určením v Evropě ojedinělým a jeho kompletnost řešení se stala vzorem ostatním projektům HZS ČR v současnosti schváleným a financovaným ze strukturálních fondů Evropské unie.

3. místo – Konference „Červený kohout“

Konference „Červený kohout“ je projektem s 13-ti letou tradicí. Svých charakterem jde o jednu z nejvýznamnějších konferencí požární ochrany pořádaných v České republice. Jako spoluzakladatelé a odborní garanti této akce stáli u jejího zrodu v roce 1998 Ing. Jan Pavlík a Ing. Ladislav Karda a významnou měrou se až do roku 2010 podíleli na přípravě, organizaci a vlastním průběhu jednotlivých ročníků. Cílem konference „Červený kohout“ je informovat odbornou veřejnost o novinkách a diskutovaných otázkách v oblasti požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Zájmem pořadatelů je i propojení příslušníků HZS ČR s odbornou veřejností tak, aby účastníci mohli získané poznatky a zkušenosti aplikovat přímo v praxi.

Z výše uvedeného vychází i cílová skupina účastníků, pro které je konference „Červený kohout“ určena – příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR, odborně způsobilé osoby a techniky požární ochrany, autorizované osoby činné v oblasti požární bezpečnosti staveb, vyučující středních a vysokých škol zabývajících se požární ochranou a ochranou obyvatelstva, pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, projektanty, zástupce firem vyrábějících požární techniku, věcné prostředky požární ochrany i požárně bezpečnostní zařízení a další. Náplni konference a jejím cílům odpovídá též složení přednášejících, kdy příslušníky HZS ČR vhodně doplňují pedagogové z vysokých škol (VŠB FBI Ostrava, ČVUT Praha apod.), ale i projektanti a zástupci firem (výrobců a realizačních firem) působících v této oblasti.

V posledních letech byl kladen mimořádný důraz na zvýšení kvality obsahu konference a rozšíření informací odborné veřejnosti o konferenci mimo Hasičský záchranný sbor ČR. Z tohoto důvodu došlo k významnému zvýšení zájmu a účasti odborné veřejnosti na konferenci. Pro konání konference byly v posledních dvou letech z původních prostor v Českých Budějovicích zvoleny kapacitně vhodnější prostory v Hluboké nad Vltavou. Důkazem, že neustálá snaha o rozvoj a inovaci konference ve všech směrech je úspěšná, je fakt, že se účastníci na konferenci „Červený kohout“ rádi vracejí a je pro ně přínosem. Také odborné výstupy z konference získaly oproti původně vydávanému sborníku nový formát a kvalitu – v současné době vycházejí s přiděleným kódem ISBN.

Význam konference „Červený kohout“ podtrhuje skutečnost, že záštitu nad touto akcí tradičně přebírá náměstek generálního ředitele HZS ČR brig. gen. Ing. Miloš Svoboda. Ocenění v akci Hasič roku 2010 v kategorii Projekt roku 2010 navrhujeme udělit konferenci „Červený kohout“ zejména s ohledem na skutečnost, že díky vysoce odborné kvalitě přednášek a úrovni výstupů, konference dalece přesáhla regionální charakter a získala charakter konference s mezinárodní účastí – v roce 2010 patřili mezi účastníky i zástupci Slovenské republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Ukrajiny.

IV. kategorie „Velitel / Vedoucí roku 2010“

1. místo – mjr. Ing. Tomáš Hradil, HZS STČ
2. místo – plk. Jaroslav Klíma, HZS Plzeňského kraje
3. místo – Jaroslav Muchl, HZS Jihočeského kraj

1. místo – mjr. Ing. Tomáš Hradil Teprve pětatřicetiletý velitel hasičské stanice Beroun, mjr. Ing. Tomáš Hradil je nominovaný za zvlášť významný počin, kdy pod jeho velením získal český USAR TEAM jako patnáctý na světě certifikát OSN s právem nosit nášivku „INSARAG Classified HEAVY USAR team“.

Mjr. Ing. Tomáš Hradil se podílel na koncepci českého USAR odřadu už v době, kdy pracoval na generálním ředitelství HZS ČR a vedl oddělení jednotek požární ochrany odboru IZS a výkonu služby. Absolvoval mnohá cvičení v ČR i v zahraničí, jak z pozice účastníků, tak i organizátorů. Za všechny jmenujme cvičení EU EUPOLEX 2005 v Polsku a Destruction 2010 v Česku. Absolvoval reálné mezinárodní záchranné operace, např. humanitární pomoc po povodních na Ukrajinu 2008, i ostré zásahy – např. velel několikahodinovému zásahu dne 6. 8. 2007 v areálu firmy Vápenka čertovy schody na Tmani, kdy byl v součinnosti HZS SČK a HZS hl. m. Prahy úspěšně zachráněn dělník zavalený v šachtové peci.

I když je především velitelem stanice HZS Středočeského kraje v Berouně, na USAR odřad měl a má velmi úzké vazby. Možná i proto byl jmenovaný velitelem českého USAR Teamu při klasifikačním cvičení CZERT IEC 2010. Tuto obrovskou výzvu přijal a našel vhodné společné platformy pro sjednocení obou částí USAR Teamu – pražského i ostravského segmentu. Nakonec šedesáti osmi členný tým dovedl k získání certifikátu OSN. Nebylo v loňském roce většího projektu, který by na mezinárodní úrovni zvýšil prestiž HZS ČR. Celý svět dnes ví, že český HEAVY USAR TEAM je schopný zasahovat při mezinárodních záchranných operacích podle jednotných standardů INSARAG, zaměřených na vyhledávání a záchranu osob zavalených v sutinách zřícených domů.

2. místo – plk. Jaroslav Klíma Plk. Jaroslav Klíma se stal příslušníkem HZS ČR dne 3. října 1975, a to nejprve jako zaměstnanec Okresní správy sboru požární ochrany v Tachově, kde byl zařazen na úseku požární prevence. V roce 1985 se výrazně podílel na zřízení požárního útvaru v Tachově a následně se také stal jeho velitelem. Jako příslušník HZS okresu Tachov a zástupce ředitele HZS okresu Tachov pro úsek represe se v roce 1993 podílel na vzniku požární stanice Stříbro. Po zřízení HZS Plzeňského kraje byl plk. Klíma jmenován zástupcem ředitele územního odboru pro oblast represe a později velitelem požární stanice Tachov. Celou svoji profesní kariéru tak plk. Kíma spojil s jedním konkrétním útvarem, a to jako jeho dlouholetý příslušník a především velitel. V závěru své profesní kariéry byl v listopadu 2009 pověřen zastupováním ředitele Územního odboru Tachov. Toto služební místo plk. Klíma zastával až do 31. prosince 2010, kdy svůj služební poměr k HZS ČR po více než 35 letech úspěšné služby ukončil. Po celou dobu své služební činnosti vykazoval plk. Klíma výborné velitelské schopnosti a dlouhodobě tak patřil k nejlepším velitelům v rámci HZS Plzeňského kraje. Kolektiv příslušníků zařazených na požární stanici Tachov dosahoval pod jeho vedením vždy výborných služebních výsledků a totéž je možné říci pro rok 2010 i o kolektivu celého Územního odboru Tachov. V roce 2010 se plk. Klíma významnou měrou podílel na realizaci výstavby nové požární stanice Tachov, která byla v závěru roku 2010 úspěšně ukončena. Přínos plk. Klímy na úspěšném splnění tohoto zvlášť významného služebního úkolu je nemalý a příslušníci ÚO Tachov se pod jeho vedením výrazně zasadili o to, aby se jejich budoucí služební působiště stalo funkčním a potřebám požární ochrany v maximální možné míře vyhovujícím celkem.

V roce 2010 vykonával plk. Klíma rovněž funkci řídícího důstojníka kraje a aktivně se podílel na organizaci soutěží v požárním sportu jako rozhodčí.

3. místo – Jaroslav Muchl Pan Jaroslav Muchl působil v požární ochraně v letech 1970 – 1972 a dále od 25. 2. 1991 do 30. 11. 2010. V tomto období, až do doby, kdy ukončil služební poměr, zastával funkci velitele stanice ve Vodňanech.

Po dobu výkonu své funkce prokazoval skvělé manažerské schopnosti, kolektiv pod jeho vedením pracoval spolehlivě a dosahoval výborných pracovních výsledků. Své dlouhodobé bohaté znalosti a zkušenosti nabyté nejen působením u HZS Jihočeského kraje, ale i ve funkci velitele v jednotce SDH Pražák plně využíval při řešení veškerých záležitostí spojených s provozem stanice ve Vodňanech. Tyto schopnosti a svůj hasičský cit rovněž v plné míře uplatňoval při řešení problematiky taktického řízení při zásahové činnosti. V tomto ohledu je třeba připomenout například řešení náročné povodňové situace na Vodňansku v roce 2002. Pod jeho vedením se v roce 2009 podařilo úspěšně zvládnout řešení dalších dvou povodňových situací, jednak v dubnu na Bílském potoce a na přelomu měsíců června a července i na řece Blanici. S plným nasazením a profesionálním nadhledem se zapojoval i do ostatní zásahové činnosti od náročných požárů až po tragické dopravní nehody. V roce se 2010 ze spolu s příslušníky jednotky z požární stanice Vodňany zúčastnil velmi náročného zásahu, kdy v rozmezí tří hodin došlo ke dvěma velmi závažným dopravním nehodám. Při první z nich zemřeli 3 lidé. Kromě opatření proti vzniku požáru, úniku provozních kapalin a ohraničení prostoru zásahu byly z havarovaného vozidla vyprošťovány 3 zmíněné osoby ve vysokém stádiu devastace. K druhé dopravní nehodě došlo přibližně 500 m od místa první události. Zde zasahující jednotka poskytovala předlékařskou pomoc pěti zraněným osobám a šestiměsíčnímu dítěti. Tento mimořádně psychicky náročný zásah byl prováděn za ztížených klimatických podmínek – při teplotě cca 30°C a trval přibližně 6 hodin.

Pan Jaroslav Muchl byl respektovaným a uznávaným velitelem stanice, který svou poctivou a obětavou prací velkou měrou přispěl k dobré pověsti Hasičského záchranného sboru České republiky. Svým přístupem a aktivní činností v jednotce SDH Pražák přispěl k rozvoji a upevnění dobré spolupráce mezi HZS Jihočeského kraje a dobrovolnými hasiči na Vodňansku. Dlouhodobě velmi účinně spolupracoval s ostatními orgány a občanskými sdruženími na úseku požární ochrany. Zasloužil se o velmi dobré vztahy s vedením Městského úřadu Vodňany, jeho práce v bezpečnostní radě a krizovém štábu byla příkladná. Významnou měrou se podílel i na preventivně-výchovné činnosti při práci s dětmi.

Po celou dobu svého působení u sboru projevoval velmi dobré schopnosti, teoretické i praktické znalosti. Funkci velitele stanice vykonával samostatně a spolehlivě, svěřené úkoly řešil aktivně a efektivně. Kolektiv pod jeho vedením byl stabilní s dobrými mezilidskými vztahy. Pro své vysoké pracovní nasazení, obětavý přístup, empatii, lidskost a v neposlední řadě schopnost postavit se čelem k řešení jakýchkoli problémů i v situacích, kdy se zdály býti neřešitelnými, se pan Muchl těšil velké úctě a uznání nejen ze strany kolegů hasičů, ale všech, kteří měli možnost s ním spolupracovat. Pan Jaroslav Muchl v průběžném a služebním hodnocení dlouhodobě dosahoval velmi dobrých výsledků. Během služebního poměru mu nebyl udělen žádný kázeňský trest za přestupek nebo jednání, které má znaky přestupku. Jmenovaný je nositelem medaile HZS ČR „Za zásluhy o bezpečnost“.

V. kategorie „Kolektiv roku 2010“

1. místo – Letečtí záchranáři – směna B, HZS hl.m. Prahy
2. místo – Územní odbor Děčín, HZS Ústeckého kraje
3. místo – Povodňové odřady HZS Královéhradeckého kraje
4. místo – Letečtí záchranáři, směna B

Kolektiv dvanácti leteckých záchranářů dlouhodobě prokazuje souhru všech svých členů a při zásazích prokazuje vysokou profesionalitu. Tato elita mezi lezci je to, nač můžeme být právem pyšní. Jejich připravenost se projevila v srpnu 2010 při povodních v Libereckém kraji, kdy čtyři z nich zachránili 38 osob.

Sobota, 7. srpna 2010, 13:20 odlétá první vrtulník se skupinou leteckých záchranářů směr Liberec. Druhý vrtulník odlétá ve 14 hodin. Jsou velmi špatné klimatické podmínky pro let a tak se stane, že druhý vrtulník s Pavlem Hrdinou a Radkem Jakešem doletí na místo určení jako první. Vzápětí přilétá i vrtulník s Jaroslavem Vedralem a Pavlem Krobem. Třetí vrtulník, vyslaný na pomoc v oblasti operačním střediskem MV-GŘ HZS ČR s posádkou Středočeského kraje, pro velkou mlhu a déšť nedoletěl. Dva vrtulníky BELL 412 s leteckými záchranáři pomáhají, kde se dá. Osmatřicet lidí jim vděčí za svůj život. Nedlouho poté, 28. srpna 201, 11:58 vzlétá vrtulník s Liborem Prokešem a Pavlem Benešem na pomoc vodákům do Středočeského kraje, konkrétně do Krhanic. Zvýšený stav vodní hladiny v řece Sázavě uvězní jednu posádku lodi z party vodáků uprostřed řeky na vyvýšeném kameni. Místní jednotka HZS se k nim nemůže dostat, povolává na pomoc letecké záchranáře, ostatní lodě zakotví v dostatečné vzdálenosti od místa zásahu. Letečtí záchranáři vytáhli oba postižené do vrtulníku a přistáli s nimi v areálu Vojenského muzea Lešany, kde jim byla zajištěna pomoc ZZS.

Tak bychom mohli jmenovat i další zásahy a další příslušníky z řad leteckých záchranářů. Všichni se společně potkávají každý měsíc při lezeckých výcvicích a jednou za rok spolu stráví dva dny mimo směnu na společném pobytu v přírodě. Někteří jsou také členy českého USAR TEAMU a potkávají se spolu ještě častěji. Všichni jsou to profesionálové na té nejvyšší úrovni. Na kolektiv roku nominujeme letecké záchranáře směny B, kteří v roce 2010 absolvovali téměř polovinu z ostrých zásahů celé letecké skupiny. Jmenovitě to jsou: Pavel Hrdina, hlavní instruktor kraje a examinátor, instruktoři Petr Zámyslický a Pavel Pečený, Radek Jakeš, Jaroslav Vedral, Pavel Krob, Petr Křivský, Zdeněk Filipi, Radek Fišer, Marek Hanuš, Pavel Beneš a Libor Prokeš.

2. místo – Územní odbor Děčín, HZS Ústeckého kraje

Nominovaný kolektiv se velmi významnou měrou podílel na likvidaci mimořádných událostí velkého rozsahu (bleskové povodně), které zasáhly postupně území celého okresu Děčín. Souhrou okolností se mimořádné události projevili v den, kdy opakovaně sloužila směna „B“ Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje, územní odbor Děčín (požární stanice Děčín a Česká Kamenice) a jejich velitelé stanic. Již v roce 2009 a následně v červnu 2010 a z odstupu jednoho měsíce pak začátkem srpna 2010 zasahovali výše uvedení příslušníci při bleskových povodních, kde se plně projevila jejich kolegialita a soudržnost, zejména v krizových situacích, kdy je potřeba s plným nasazením zachraňovat ohrožené osoby, zvířata a majetek. S ohledem na rychlý nástup bleskových povodní a rychlé změny situací, museli se příslušníci spolehnout pouze sami na sebe, na své vědomosti a zkušenosti a to i s určitým rizikem ohrožení vlastního zdraví. Tyto krizové situace vznikaly zejména tím, že zásahy probíhaly v členitém geografickém terénu, s výpadky spojení, přehlcení sítí ave velmi rychlém časovém sledu. Vzhledem k situaci, že nebylo možné v tak krátkém časovém údobí použít běžně stanovené postupy krizového řízení, zůstala tíha organizace zásahu a pomoci lidem na narychlo svolaném štábu velitele zásahu HZS Ústeckého kraje, územní odbor Děčín. Tato situace prakticky zůstala během celých povodní a následných likvidačních pracích. Štáb velitele zásahu suploval v průběhu povodní činnost povodňové komise a následně krizového štábu obce z rozšířenou působností Děčín. Stav nebezpečí nebyl v tomto období a na území postižených obcí hejtmankou Ústeckého kraje vyhlášen. Zásah byl náročný z důvodu záchranných pracích v záplavové vlně, kdy během prakticky během 60 minut došlo na některých tocích až k dvacetinásobnému zvýšení hladiny. Hrozilo přímé utonutí zasahujících osob a zranění v kalné a kontaminované vodě s utonulými zvířaty, fekáliemi a chemickými látkami. Voda bořila objekty, mosty, komunikace, vyvracela stromy a odnášela majetek i osobní automobily. Došlo k značnému narušení dodávek energií do postižených oblastí, bez pitné vody se ocitly stovky osob. Zasahující hasiči neúnavně pomáhali v prvotní situaci bez nároku na odpočinek, kdy po 24 hodinové službě zasahovala většina příslušníků, jako posila na svých stanicích nebo v jednotkách sborů dobrovolných hasičů. Celkem bylo zachráněno 144 osob a evakuováno 180 osob. Jednotliví velitelé stanic a velitelé úseků prováděli v nejkritičtější moment monitoring, operační a informační podporu přímo v terénu a organizovali záchranné a likvidační práce v přímém ohrožení na zdraví a na životě. Bez ohledu na odpočinek pracoval štáb velitele zásahu, kdy se příslušníci během mimořádné události nedostali několik dnů domů. Byla prováděna přímá podpora krajskému operačnímu a informačnímu středisku. Byly vyzvány obce, aby se podílely na likvidaci následků povodní, byla jim poskytována odborná pomoc z řad HZS Ústeckého kraje, územní odbor Děčín. Následná distribuce humanitárního materiálu a humanitární pomoc byla také organizována územním odborem Děčín, který spravuje sklad humanitární pomoci v České Kamenici. Územní odbor Děčín v první fázi červnové povodně 2010 byl schopen zajistit postiženým osobám základní životní podmínky a účinnou pomoc pro zvládnutí mimořádné situace. V srpnu povodeň ve větší míře zasáhla opět stejné území okresu Děčín a území obcí z rozšířených působností Rumburk a Šluknov. Shodou okolností opět sloužil stejný kolektiv a to směna B na všech stanicích územního odboru Děčín. Největší tíhu záchranných a likvidačních prací opět nesly kolektivy směny B požárních stanic. Příslušníci a jejich velitelé stáli před řešením další povodně. Jednotlivé zasažené úseky byly opět rozděleny dle územní působnosti jednotlivých stanic a pod velitele bojových sektorů a úseků. Okamžitě byly posíleny sloužící směny a vytvořena podpora operačnímu řízení na bývalém operačním středisku územního odboru Děčín. Vzhledem ke zkušenostem z dřívějších povodní byl organizován okamžitý přenos informací na KOPIS a byly zmobilizovány síly a prostředky v maximálním možném nasazení. Bylo rozhodnuto o nepřetržité službě řídících a vedoucích pracovníků a byly nařízena stálá pohotovost. Výše nominovaná skupina osob opět zasahovala za velmi rizikových podmínek, kdy se při bleskových povodních obcemi prohnala povodňová vlna o výšce až 2,5 metru. S nasazením vlastního života hasiči prováděli záchranu osob ze zaplavených objektů, prováděli evakuaci obyvatel z postižených obcí. Povodeň zasáhla území 52 obcí, 1534 objektů, poničeno bylo 187 mostů a evakuováno 137 osob. Byla narušena infrastruktura na území okresu při dodávkách vody, poničeny komunikace, železniční tratě a narušena dodávka elektrické energie. Hejtmankou kraje byl vyhlášen stav nebezpečí. Při této povodni již byly svolány povodňové komise a následně krizové štáby ORP. Povodeň byla vysilující a prověřila soudržnost kolektivu a schopnost jmenovaných mobilizovat svou fyzickou i psychickou sílu. Psychicky náročné bylo setkávání se s osobami opakovaně zasažených objektů (během 12 měsíců tři povodně) zejména při vzájemné komunikaci. V mnoha případech povodeň měnila geologický ráz v okolí toků a likvidovala obytné budovy. Tato povodeň byla vzhledem k zasaženému území, počtu postižených osob a objektů největší povodní v historii územního odboru. Během záchranných a likvidačních prací byly prováděny zásahy na vodních dílech, demolice staveb, odtěžovaly se stovky polomů, bylo nutné zcela obnovovat vodní koryta, dopravní cesty, inženýrské sítě a zajistit humanitární pomoc pro několik tisíc osob. Územní odbor Děčín opět zajišťoval humanitární pomoc nejen pro své území, ale také pomoc pro sousední Liberecký kraj, pokud mohl situaci vyhovět. Díky zkušenostem kolektivu byly zmobilizovány všechny dostupné prostředky a vyžádána maximální pomoc od zúčastněných subjektů. Tento kolektiv prakticky v nezměněné sestavě, včetně dalších příslušníků HZS Ústeckého kraje, územního odboru Děčín, zabezpečoval i při vytíženosti a náročnosti činností zásahových a likvidačních prací při povodních, plnění dalších akcí. Činnosti dle „Plánu hlavních úkolů HZS Ústeckého kraje“ i další akce nad rámec tohoto plánu byly prováděny beze zbytku. Jedná se zejména o tyto úkoly:

• Velká součinnostní cvičení složek IZS – např. uvádíme Nehodu autobusu a vlaku na železničním přejezdu u bývalého pivovaru v Děčíně 4 a Nehodu vlakové soupravy v Rumburku
• Okresní kolo soutěže ve v požárním sportu v Děčíně a soutěž vyprošťování osob z havarovaných vozidel, které proběhlo ve Šluknově
• 5. kolo národní soutěže v požárním útoku Česká republiky ve Varnsdorfu
• Dny otevřených dveří na požárních stanicích

Tyto akce za hojné účasti veřejnosti napomohly prezentaci a šíření dobrého jména HZS, ale i v rámci příhraniční spolupráce se složkami IZS SRN.

3. místo – Povodňové odřady HZS Královéhradeckého kraje

Odřad HZS Královéhradeckého kraje – obec Raspenava a Višňová- Víska 7.8. – 21. 8. 2010 V sobotu 7. srpna 2010 byl první povodňový odřad HZS Královéhradeckého kraje s Tatrou 815 8×8 vyslán Krajským operačním a informačním střediskem HZS Královéhradeckého kraje do obce Raspenava v Libereckém kraji, která byla postižena bleskovou povodní. Již během cesty musel odřad řešit problémy s průjezdností pozemních komunikací, které zapříčinila povodeň. Do obce Raspenava odřad dorazil v 15.45 hodin a velitel odřadu kontaktoval velitele zásahu ( nprap. Hanzl Jaromír, HZS ČR, Raspenava ). Královéhradečtí hasiči s jedním z místním dobrovolných hasičů provedli průzkum v jedné z ulic. Hlavním úkolem bylo projít danou oblast a zjistit případná zranění obyvatel, popř. nahlásit neodkladné havarijní stavy. Po splnění úkolu ( nahlášeno spadlé vedení el. proudu, které bylo pod el. napětím – obecní rozvod, obyvatelé bez zranění, poškozeno spousta rodinných domů ) se hasiči vrátili zpět na základnu do budovy JSDH Raspenava. Zde naložili na valník tři příslušníky HZS hl. m. Praha a díky průjezdnosti Tatry 815 8×8 mohli zasahovat v těžce dostupné části obce Raspenava. Za vzájemné spolupráce a za použití prostředků lezecké techniky, suchých obleků aj. hasiči evakuovali zhruba třicet obyvatel a několik zvířat za pomocí valníku a posléze svozových vozů ( VW Transporter, CAS 24 Liaz, DA 12 Avia). Ve 23.00 hodin velitel zásahu ukončil záchranné práce – celá obec Raspenava byla zkontrolována a ohrožení obyvatelé evakuováni. V dalších dnech se jednalo o likvidační práce – pomoc obyvatelům s odstraňováním následků povodně (zprůjezdnění ulic od naplavených předmětů, odvodňování vzniklých vodních lagun – vytvoření průkopů z lagun do řeky, čerpání sklepů apod.). Hasiči v Raspenavě a později ve Višňové – Vísce. V obci Víska hasiči odstraňovali naplavené zeminy písku, stromů a rovněž pomáhali místním občanům s likvidací poškozeného zázemí v okolí rodinných domů nebo domů samotných. Pomocí motorových a rozbrušovacích pil káceli a třídili poškozené stromy, rozebírali poškozené konstrukce pergol, kůlen, plotů.

6. kategorie „Občanský zaměstnanec roku 2010“

1. místo – Ing. Metoděj Tunys, Opravárenským závod Olomouc

2. místo – Ing. Jiří Němeček, Základna logistiky Olomouc

3. místo – Ivana Nadrchalová, KŘ HZS Pardubického kraje

1. místo – Ing. Metoděj Tunys

Ing. Metoděj Tunys je 17 let ředitelem Opravárenského závodu Olomouc. V roce 1994 byl hlavním aktérem a organizátorem redislokace Zkušebny a opravny prostředků individuální ochrany a speciálního materiálu civilní ochrany ze Zlína do Olomouce, spojené s její postupnou reorganizací na Opravárenský závod CO ČR.

V této souvislosti provedl téměř 100 % personální obměnu pracovníků a závod po složitém přestěhování ještě v témže roce zprovoznil a do konce roku 2000 řídil opravárenský závod při zabezpečování specifických úkolů Civilní ochrany ČR v působnosti Ministerstva obrany. Od roku 2001 úspěšně a efektivně transformuje Opravárenský závod Olomouc k plnění úkolů HZS ČR v působnosti rezortu Ministerstva vnitra.

Ve funkci ředitele opravárenského závodu zpracoval koncepci metrologického zabezpečení pro potřeby CO ČR, poté i pro potřeby HZS ČR a zrealizoval systém metrologického zabezpečení HZS ČR. Má velmi dobré znalosti právních norem a důsledně je využívá při výkonu ředitelského postu, dokáže pružně reagovat a přizpůsobovat se změnám, o úkolech opravárenského závodu na podporu HZS ČR odpovědně uvažuje a přijímá správná rozhodnutí.

Má velmi dobré organizační schopnosti, což prokázal v celém svém průběhu zastávané funkce, často plní úkoly i nad rámec svých pracovních povinností. Při plnění úkolů je důsledný, vytváří podmínky a předpoklady pro jejich efektivní plnění podřízenými pracovníky. Při řídící činnosti dovedně využívá své vysoké odborné znalosti. Trvale prokazuje velmi dobré schopnosti při řízení podřízených. Při řízení je náročný, dokáže podřízené směrovat správným směrem, ve svém jednání je čestný a spravedlivý, v kolektivu je oblíbený, dovede naslouchat připomínkám druhých i přijímat kritiku, je vždy dobrým příkladem pro podřízené. Dovede pracovat i pod tlakem při stresových situacích, dobře se v nich orientuje a činnost podřízených vždy směruje k optimálním řešením.
Úkoly na něj kladené plní odpovědně a při práci je na něj spolehnutí. Stanovené úkoly plní důsledně a zcela samostatně. V průběhu doby výkonu funkce ředitele se snaží o osobní růst, o prohlubování svých odborných znalostí a právního povědomí, které dovedně využívá v praxi. Silnou stránkou hodnoceného jsou velmi dobré znalosti odborné problematiky v oblasti opravárenství a zkušebnictví chemického materiálu a speciálního materiálu CO.
Pod jeho vedením jsou v současné době prováděny a plněny specifické úkoly HZS ČR při výkonu státní správy v oblasti metrologie ionizujícího záření, servisu a oprav infrastruktury systému selektivního rádiového návěštění na celém území ČR, periodických revizích, opravách a servisní činnosti prostředků individuální ochrany a přístrojů pro radiační a chemický průzkum a osobní operativní dozimetrii.
V průběhu let 2006 – 2007 došlo k podstatným změnám v účelu a poslání Opravárenského závodu Olomouc, ve smyslu přiblížení se faktickým potřebám HZS ČR. Je vytvořeno pracoviště revizních činností a oprav k provádění revizí elektrických, zdvihacích a tlakových zařízení, v roce 2008 bylo k zefektivnění činnosti opravárenského závodu pro potřeby HZS krajů v západní části ČR zprovozněno jeho odloučené pracoviště ve Zbirohu.
Pod vedením Ing. Metoděje Tunyse získal Opravárenský závod Olomouc různá odborná oprávnění a autorizaci Úřadu pro technickou normalizaci a zkušebnictví, včetně certifikace systému kvality ISO 9001:2009.

V době mimořádných událostí a plnění úkolů za krizových stavů vede opravárenský závod k zajištění mimořádných oprav a revizí techniky a materiálu HZS ČR.
V roce 2010 připravil a zorganizoval důstojné připomenutí 45. výročí vzniku Opravárenského závodu Olomouc, což přispělo k ucelenému pohledu na historický vývoj jeho činností od začátků v podmínkách Civilní ochrany ČR až po současné začlenění do systému HZS ČR.
Za velmi dobré pracovní výsledky byl jmenovaný oceněn různými medailemi, v roce 2010 mu byla udělena medaile HZS ČR „Za zásluhy o bezpečnost“.

2. místo – Ing. Jiří Němeček Ing. Jiří Němeček nastoupil k civilní ochraně v roce 1994 a v témže roce se osobně podílel, ještě jako voják z povolání, na vytvoření Základny logistiky Olomouc u Hlavního úřadu civilní obrany ČR. Po jejím převodu z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra v roce 2001 se postupně propracoval na pozici vedoucího oddělení řízení skladového hospodářství Základny logistiky Olomouc, ve které úspěšně a odpovědně plnil úkoly až do ledna 2007. V lednu 2007 byl Ing. Jiří Němeček jmenován ředitelem Základny logistiky Olomouc. Po jeho jmenování ředitelem se činnost Základny logistiky Olomouc daleko viditelnější, profiluje se daleko pružněji a rychleji zejména v zabezpečování materiálních a technických potřeb HZS ČR na úseku ochrany obyvatelstva a logistické podpory zasahujících jednotek HZS ČR. Tento pozitivní trend je přínosný zejména při řešení mimořádných událostí a v období krizových stavů, při povodních, jiných živelních pohromách a velkých haváriích v naší republice a v zahraničí, ale také při poskytování zahraniční humanitární pomoci. V roce 2009 byl hlavním organizátorem a garantem úspěšného zvládnutí rozsáhlého logistického úkolu při výdeji nových ochranných oděvů pro příslušníky SDH obcí. Ing. Jiří Němeček se postupně vypracoval na uznávaného odborníka v přípravě a poskytování logistické podpory jednotkám HZS ČR při záchranných a likvidačních pracích při mimořádných událostech. Účelně reorganizoval činnosti ve skladech základny logistiky a modernizoval skladová pracoviště, což se pozitivně odráží na efektivnějším skladování materiálu, centrálních zásob MV-GŘ HZS ČR i pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv v těchto skladech ochraňovaných. Výsledným efektem je včasná účinná a dostatečná logistická podpora HZS ČR a rychlá aktivace lidských i materiálových zdrojů ve prospěch zasahujících jednotek HZS ČR a postiženého obyvatelstva.
V roce 2010 se velmi výrazným podílem zasloužil na budování Národní základny humanitární pomoci ve Zbirohu, která byla vybudována z prostředků strukturálních evropských fondů. Dále se aktivně podílel na vytvoření Expozice požární a civilní ochrany v areálu Zbiroh. Svou aktivní publikační činností v časopise 112 seznamuje širší veřejnost s logistickou HZS ČR. Iniciativně organizuje silami a prostředky skladů základny logistiky materiálovou a technickou výpomoc při služebních a sportovních akcích pořádaných v rámci HZS ČR, ukázkách a výstavách hasičské techniky. Velké zásluhy má na vybudování.

Ing. Jiří Němeček dlouhodobě dosahuje vynikajících pracovních výsledků, svým přístupem a kreativitou při plnění úkolů se podílí na zvyšování prestiže HZS ČR. Prokazuje výborné manažerské schopnosti zejména při řízení dvanácti skladů základny logistiky rozmístěných po celém území ČR. Kolektiv zaměstnanců Základny logistiky dosahuje pod jeho vedením výborné pracovní výsledky, které jsou viditelné především při řešení krizových situací, v dobré spolupráci s HZS krajů a při zabezpečování akcí GŘ HZS ČR v Praze na provozním pracovišti Lysina.
Za velmi dobré pracovní výsledky byl jmenovaný oceněn různými medailemi, v roce 2010 mu byla udělena medaile HZS ČR „Za zásluhy o bezpečnost“.

3. místo – Ivana Nadrchalová Paní Ivana Nadrchalová nastoupila 1. 4. 1991 jako samostatný odborný referent Správy útvaru požární ochrany Okresního úřadu Pardubic. Po nástupu musela Ivana Nadrchalová nastavit účetnictví této organizace, zaúčtovat doklady, které se nashromáždily od nového roku a navést počáteční stavy k 1. 1. 1991. Organizace byla příspěvkovou organizací a vedla podvojné účetnictví až do roku 2000. K 1. 1. 2001 byly vytvořeny HZS krajů. Reorganizační změnou byla převedena Správa útvaru požární ochrany Okresního úřadu Pardubic do HZS Pardubického kraje. Jako organizační složka státu HZS ČR přešel na rozpočtové hospodaření. V nově vzniklé organizaci byla jmenována vedoucí oddělení účetnictví a do funkce hlavní účetní.

Pod jejím vedením a s velkým pracovním nasazením muselo oddělení účetnictví zvládnout všechny změny související se změnou statutu organizace a se zavedením nového softwarového vybavení. Paní Ivana Nadrchalová pracuje vždy odpovědně a velmi profesionálně. Bezproblémově spolupracuje s dalšími odděleními, podílejícími se na zpracování účetnictví HZS Pardubického kraje. Iniciativně předkládá nová řešení, velmi rychle zvládá novou problematiku spojenou se změnami zákonů, či předpisů. Dosahuje dobrých pracovních výsledků. Svým přístupem a kreativitou se podílí na zvyšování prestiže HZS ČR. Po reorganizaci v roce 2004 bylo oddělení účetnictví zrušeno a v roce 2006 došlo k zcivilnění příslušníků na ekonomickém úseku. Paní Ivana Nadrchalová zůstala ve funkci hlavní účetní. V roce 2010 se zavedením účetnictví státu se opět musela vyrovnat s novými postupy pro vedení účetnictví. I přesto, že toto období bylo velmi chaotické, zvládla ho výborně. Paní Ivaně Nadrchalové nebyl v průběhu služebního poměru uložen kázeňský trest za kázeňský přestupek nebo jednání, které má znaky přestupku podle zvláštního zákona.

K datu 1. 4. 2011 odchází do starobního důchodu. Po celou dobu svého z počátku služebního, později zaměstnaneckého poměru byla velmi oblíbená pro vstřícný postoj i v nelehkých situacích plynoucích z relativně rozsáhlých změn v oblasti účetnictví. Její dvacetileté působení v organizaci je chvályhodné a zaslouží si udělení titulu občanský zaměstnanec roku 2010.

VII. Kategorie „Galerie osobností HZS ČR“

plk. Ing. Pavel Stoklásek in memoriam Bývalý náčelník Hlavní správy Sboru požární ochrany MV ČSR Tuto funkci zastával nejdéle ze všech poválečných představitelů profesionální požární ochrany u nás, a to od května 1975 do října 1990. Je také jedním ze dvou představitelů, jejichž působení se nesmazatelně zapsalo do historie požární ochrany. Ing. Pavel Stoklásek navázal na základy, které v šedesátých letech minulého století položil jeden z jeho předchůdců, JUDr. Miroslav Řepiský. Po svém nástupu do funkce zavedl do profesionální požární ochrany pevnou organizační strukturu. Byl u zrodu moderní právní úpravy požární ochrany – zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Snažil se o změnu pracovního poměru příslušníků na služební poměr.

Prosadil novou, moderní odbornou přípravu do činnosti jednotek požární ochrany a významně se podílel na vybudování středního odborného školství v požární ochraně.
Zavedl do výcviku disciplíny požárního sportu, vytvořil reprezentační družstvo, které dosáhlo řady vynikajících mezinárodních úspěchů. Rovněž se zasloužil o zavedení disciplín požárního sportu do soutěží CTIF.

Podněcoval k tomu, aby orgány požární ochrany jen pasivně nevyčkávaly na zlepšení stavu objektů a materiálně technického vybavení inspekcí a útvarů požární ochrany, ale aby samy přispěly ke změně nepříznivého stavu. Za období, kdy vedl Hlavní správu PO MV ČSR, bylo ve všech krajích v akcích „Z“ vybudováno mnoho nových služebních objektů. Při tom bylo odpracováno několik set tisíc brigádnických hodin a hodnota vytvořeného díla dosáhla v cenové hladině 80. let stamilionových částek.

Pro svůj přístup k práci a k lidem (hovoří se o tom, že až na malé výjimky znal osobně snad všechny příslušníky sboru) byl velmi uznáván.
Byť od úmrtí plk. Ing. Pavla Stokláska uplynuly již dvě desítky let, je při různých příležitostech pravidelně vzpomínán a je připomínána jeho práce ve prospěch profesionální požární ochrany.

Cena ministra vnitra za rok 2010 USAR odřad ČR

Zkratka USAR (Urban Search and Rescue) vychází z anglického výrazu pro vysoce specializovanou činnost a v doslovném překladu znamená prohledávání a záchranu osob v městském (urbanizovaném) prostředí. Přestože Česká republika neleží v oblastech potenciálně ohrožených zemětřesením, tedy obecně příčinou statického narušení budov s nejrozsáhlejšími důsledky, jednotky požární ochrany musí každoročně řešit řadu zásahů, kdy dojde ke kolapsu budov a konstrukcí.

Z důvodu vysokých finančních nároků a náročnosti problematiky byly v rámci HZS ČR určeny HZS Moravskoslezského kraje a HZS hl. m. Prahy k založení a zajištění fungování USAR odřadu.

V rámci obou těchto HZS krajů byli vybráni nejzkušenější příslušníci s vysokou odborností v různých oblastech. Příslušníci zařazeni do odřadu mají dlouholeté zkušenosti z praktických nasazení v rámci výjezdové činnosti. V rámci struktury odřadu jsou zastoupeny všechny využitelné odbornosti a specializace, které dnes u HZS ČR jsou jako např. lezec, leteckých záchranář, spojový technik, technik chemické služby, technik technické služby, technik strojní služby, operátor 4 elektronických vyhledávacích zařízení, vazač, absolventi kurzů dopravy nemocných, raněných a rodiček, obsluhy motorových řetězových pil atp.

Materiálně technické zabezpečení USAR odřadu se dle metodiky INSARAG vytváří na 10 dní operační činnosti v místě zásahu tak, aby odřad byl pokud možno co nejvíce soběstačný a nezatěžoval stát vyžadující pomoc.

Česká republika je tedy schopna poskytnout v rámci mezinárodních záchranných operací USAR odřad té nejvyšší kategorie HEAVY, který splňuje výše uvedené. Tento odřad se skládá z velitele odřadu, celkem z 28 příslušníků HZS Moravskoslezského kraje, 27 příslušníků HZS hl. m. Prahy, 10 kynologů se záchrannými psy a platným atestem se specializací „S“ (sutiny) a dvou lékařů z Úrazové nemocnice Brno.

Složení USAR odřadu je koncipováno tak, aby zajistilo 24 hodinové nasazení na dvou místech současně po dobu deseti dnů.

Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci USAR odřadu působí řada složek a organizací. Dlouhodobě probíhá proces sjednocování taktických prostupů při vyhledávání a jejich záchraně, tak aby maximálně odpovídaly vysokým mezinárodním požadavkům a standardům. V jednotlivých oblastech byly zpracovány Standardní operační procedury, které aplikují nejvhodnější a nejjednodušší postupy do praxe USAR odřadu.

Veškerá snaha a úsilí byly zhodnoceny v průběhu klasifikačního IEC cvičení – Insarag External Classification, které se konalo 10. – 14. října 2010 v Ostravě v Dolních Vítkovicích. Cílem IEC cvičení bylo deklarovat, že český USAR odřad je po organizační, operační, taktické, technické a odborné stránce připraven v místě mimořádné události efektivně zasahovat jako těžký tým (kategorie HEAVY) podle standardů INSARAG.

Všichni členové USAR odřadu po dobu 48 hodin s maximálním nasazením plnili úkoly IEC cviční připravené organizační skupinou a klasifikačním týmem mezinárodních specialistů. Pouze díky vysoké profesionalitě, náročné přípravě, vynikající souhře, bezproblémové spolupráci a již zmiňovanému entuziasmu všech členů, byl český USAR odřad závěrem IEC cvičení hodnocen úspěšně a tedy i oficiálně klasifikován jako „Těžký USAR“. Tohoto ocenění docílil jako šestnáctý tým ve světě od roku 2005. Velitelem odřadu pro provedení IEC cvičení byl příslušník HZS Středočeského kra­je.