Formuje se nový házenkářský tým

První utkání družstva házenkářů hasičů HZS ČR se uskutečnilo dne 3. 12. 2005 od 18:00 hodin v hale Sokola Chrudim proti B týmu místních házenkářů.Ilus­trační foto.

Tým hasičů byl složen z příslušníků a zaměstnanců HZS ČR celkem 4 krajů a jeden hráč byl z GŘ HZS ČR. Tým byl doplněn o tři hráče z kdysi velmi kvalitního mládežnického družstva Spartaku Praha 4. Toto doplnění bylo nutné s ohledem na malý počet házenkářů hasičů, kteří si na tento zápas mohli udělat čas a účastnit se. V hledáčku šedé eminence v pozadí začínajícího házenkářského dění je zatím celkem 21 hráčů, z toho 5 brankářů. Na tomto postu bude boj o dvě místa zaručující účast v utkání a brankáři si již jistě připravují náročné osobní tréninkové plány. Jak je zřejmé, tak na ostatní místa v sestavě již tak velká konkurence není. Věřím, že po zveřejnění tohoto článku se další házenkáři v řadách příslušníků a zaměstnanců HZS ČR případně zaměstnanců HZSP ještě najdou a budou ochotni na házenkářském hřišti předvést své dovednosti pro propagaci hasičů nejprve doma a časem možná i v zahraničí, případně na Světových hasičských setkáních. Pokud někdo ze čtenářů ví o turnaji, kde by naše družstvo většinou složené ze zkušených hráčů starších 35 jar se mohlo zúčastnit, dejte prosím vědět. Družstvo je sice teprve ve stadiu vzniku, ale věřím, že má značné hasičské zdroje, o kterých zatím ani nevíme, a samozřejmě přijmeme do svých řad i mladé hasiče házenkáře, protože věříme, že při službě u hasičů postupně hezky zestárnou a postupně nás nahradí.

K samotnému utkání, které skončilo porážkou z našeho pohledu 27:30, poločas (13:17). Z toho vyplývá, že zlepšený výkon ve druhém poločase nestačil na otočení výsledku s rozehraným a dobře sehraným soupeřem, ale naznačil, že při větším počtu společně odehraných minut (v ještě lepším případě i hodin společně odtrénovaných) a po doplnění a vyzkoušení dalších hráčů jsou výkonnostní cíle zatím v mlze výkonnostního neznáma. V utkání jsme museli volit zcela nezvyklé variace nasazení hráčů na jednotlivé posty a jejich střídání. Dva ze čtyř brankářů si zahráli s ohledem na nedostatek hráčů v poli na místech pivotů, případně křídle. Zde velmi soupeře i ostatní spoluhráče překvapil brankář Pavel Ambroz z Boskovic dvěma góly překvapivou střelou z prostoru křídla, ale ze vzdálenosti 9 m. Hráčské kvality prokazovali borci z domácího Pardubického regionu Svoboda, Hruban a Kaupa, kteří místní halu znají a dobře znali také hráče a osobní finty a možnosti hráčů soupeře. Citelnou ztrátou bylo hned asi v 5. minutě utkání zranění Tomáše Kaupy, který po špatném došlápnutí při střelbě velmi dobře výkonem začal, ale zraněním rychle skončil. Jako levák a ostrá pravá spojka, pak našemu týmu 55 zbývajících minut citelně chyběl. A to ještě další domácí borec Hanák nemohl být na zápas uvolněn ze služby. Svoboda s Hrubanem předváděli po celé utkání velmi bojovný a zodpovědný výkon. Hruban byl na postu spojky pro obranu soupeře více nebezpečný než jako křídlo, kam jsem ho na začátku utkání postavil. Radka Svobodu jsem musel střídat i na pivota, kde byl z nasazovaných hráčů na tomto postu nejlepší, ale daleko lepší a pro družstvo užitečnější je jeho hra na střední spojce. Druhý brankář, ale pro popisovaný zápas pivot týmu, se na tomto postu nemohl prosadit, a proto se snažil tento negativní pocit vylepšit brankářskými zásahy ve druhém poločase, když ke konci I. poločasu se zranil jeden z nominovaných brankářů na tento zápas. Zkušený výkon na postu spojky předváděl Olda Klegr z Prahy. Velitel směny C HZS hl. m. Prahy má házenkářských zkušeností na rozdávání, ale zpět do obrany se již tak rychle nechce jako v minulosti. Překvapil mě Jirka Kalcovský také z Prahy. Při postupném osvěžení některých házenkářských zásad a zlepšení ovládání míče může při své rychlosti být postrachem soupeřových obran nejen při rychlém, ale i postupném útoku. Přínosem pro družstvo hasičů byla i hra Petra Procházky na spojce, Michala Malenínského na pravém křídle, kdy jeho levá ruka je velkou výhodou, a až se nebude bát vystřelit brankáři také kolem hlavy jako zamlada, bude jeho výkon a především účinnost střelby minimálně o 100% lepší. Na poslední část hodnocení jsem si nechal brankáře. Jak dopadne výsledek házenkářské utkání, hodně závisí na výkonech brankářů týmu. Honza Jonák předvedl dobrý výkon, ale zranění ke konci I. poločasu mu neumožnilo chytat také v poločase druhém. Pro Jaromíra Hanzla z HZS Libereckého kraje je pak jistě problémem při určitých zažitých návycích z branky v české házené se rychle přeorientovat na branku házenkářskou, ale zvládnul to a pomáhal týmu co mohl. No a na závěr něco o rozhodčím. Je těžké pískat utkání svého týmu, který trénuji, a přitom mu trochu nepomoci. Ale rozhodně v rozhodčím nebyla příčina naší prohry. Ta byla v malém počtu hráčů do pole, zranění nejlepšího ze čtyř přítomných brankářů a naší absolutní házenkářské nerozehranosti. Tyto nedostatky, vzhledem k tomu, že jsem již zase optimista, se jistě podaří brzo odstranit.

Za přípravu zápasu a zajištění celého setkání musím poděkovat nejen Radkovi Svobodovi, ale i velitelům dvou stanic HZS Pardubického kraje panu Polákovi ze stanice v Chrudimi a Bohuslavu Šulcovi na Seči, kteří vyšli velmi vstříc právě Radkovi při přípravě zajištění akce. Na závěr musím konstatovat, že celý zápas sledoval také příznivec hasičského pohybu pplk. Ing. Josef Jelínek, náměstek ředitele HZS Pardubického kraje a před několika lety ředitele okresu Chrudim. Doufám, že i on v diskusi k tomuto článku napíše pár postřehů a připomínek místního patriota, ale jak doufám především fanouška hasičského sportu.

Zapsal házenkářský nadšenec Krejčí Stanislav