Mercedes – Benz 1124/Schultz. Dobytčák či kabina pro mužstvo?

Redakcí dlouho plánovaná série článků, zabývajících se pohledem na kabiny hasičských cisteren prvního výjezdu z hlediska jejich velikosti je konečně tady.

Co bude hlavním obsahem článků, vzniknuvších zejména na základě čtenářských ,,požárových“ debat? Ve zkratce je to prostornost kabin CAS, někdo tvrdí, že ta a ta je taková, další zase o jiné, že je maková… Takže si tu ujasníme, která že je skutečně nejprostornější a naopak.

Kabina CAS, konkrétně její zadní část, která slouží k přepravě mužstva, čítajícího čtyři hasiče. Přední dvě sedadla, tedy strojníka a velitele vozu vynecháme, na toto téma třeba někdy v budoucnu… Prodloužená část kabiny vozidel prvního výjezdu je dle předpisu určena pro čtyři osoby, zpravidla sedící vedle sebe na lavici či jednotlivých sedačkách po směru jízdy. V naší republice panuje však poměrná rozmanitost vozového parku a to jak u HZS, HZSp, tak i u JSDH.

Každý automobil má tedy jiné rozměry, čili i samotný prostor pro mužstvo je po této stránce věci značku od značky odlišný a to i v údajích, kterým lze jen stěží uvěřit. Postupně si v této sérii představíme, jak alespoň doufáme, všechny vozy, zařazené coby první fůra, první výjezd, bílá, družstvo, či jak si je hasiči slangově po svém označují.

Někdo by mohl namítat, že hasiči nepotřebují moc extra místa či komfortu na tu malou vzdálenost, kterou absolvují cestou k výjezdu, opak je však pravdou. Šířka vnitřního prostoru zadní části kabiny se u většiny podvozků moc neliší, avšak místo pro nohy, zde jsou rozdíly markantní. Pokud si hasič nemá pomalu ani kam složit právě nohy, je to špatně, např. takové sériové Atego, tam by si je měl dát při provedení artistického výkonu asi nejlépe za krk, protože je před sebe nenatáhne ani zbla.

Po náročném zásahu, nebo jen při cestě k němu to skutečně není to pravé ořechové. Hasiči nejezdí jen po městě, kdy jsou u případu během pár minut, ale na malých pobočkách to mají k události poměrně daleko, když pak vylézají z auta pomalu v pokrouceném stavu, je to radost.

Nebudeme zde hodnotit případné dooblékaní za jízdy, zde si musí osádka navzájem vyhovět, žádný z požárních automobilů není pojízdnou šatnou, čili nemá a nebude mít kabinu jak z autobusu, viz CAS K25 Liaz 101.860 či Liaz 1829XA, s tím se smiřme. I když v takovém Volvu by se dalo při troše fantazie také tancovat, ale…

Hodnotících bodů je několik, všechny budou u jednotlivých vozidel společné:

• 1. šíře vnitřního prostoru kabiny při zavřených dveřích – měřeno přes střed lavice
• 2. šíře podlahového prostoru pro nohy (na obuv Haix vel. 44, což je 32 cm) – měřeno od konce spodní části lavice (sedadla) po přední kryt motoru či jiný ukončovací prvek zadní části
• 3. šíře prostoru od hrany sedačky po přední kryt či přepážku zadní části
• 4. zbytkový prostor pro nohy v oblasti kolen – měřeno od kolene po přední kryt či přepážku zadní části
• 5. rozměry jednotlivých sedaček, eventuálně lavice děleno čtyřmi
• 6. výška zadní části kabiny od podlahy po strop
• 7. výška zadní části kabiny od plochy sedadla/lavice po strop

Pro dokreslení situace v galerii uvidíte, jak kabina toho či kterého vozu vypadá při plné obsazenosti mužstvem ve výstroji – zásahová obuv, oblek + přilba (hasiči běžné postavy, výška 180–186cm, hmotnost 80–100 kg). Dále zde naleznete bokorys každé kabiny + pohled shora s rozměry v textové podobě.

První kabinou, se kterou se zde setkáme, je továrně prodloužená varianta Mercedesu 1124 AF. Tento vůz se již řadu let nevyrábí, ale v ČR jich ještě několik na výjezdu nalezneme. V tomto konkrétním případě se jedná o automobil CAS 24 pražských drážních hasičů.

Původem bylo vzadu místo pro šest osob, lavice pro čtyři a dvě sedadla proti směru jízdy. Nyní je v provedení pouze pro čtyři hasiče na lavici po směru. Protisměrné sedačky zde však ještě částečně jsou, slouží však jen coby odkládací plocha.

Hodnotící kritéria – výsledky kabiny CAS 24 Mercedes-Benz 1124 HZS SŽDC Praha:

1. šíře vnitřního prostoru kabiny při zavřených dveřích – měřeno přes střed lavice
   • 2170 mm
2. šíře podlahového prostoru pro nohy (na obuv Haix vel. 44, což je 32 cm) – měřeno od konce spodní části lavice (sedadla) po přední kryt motoru či jiný ukončovací prvek zadní části
   • 780 mm / 800 mm prostřední sedačky ke krytu motoru
3. šíře prostoru od hrany sedačky po přední kryt či přepážku zadní části
   • 340 mm krajní sedačky / 620 mm prostřední sedačky ke krytu motoru
4. zbytkový prostor pro nohy v oblasti kolen – měřeno od kolene po přední kryt či přepážku zadní části
   • 80 mm krajní sedačky / 230 mm od prostřední sedačky ke krytu motoru
5. rozměry jednotlivých sedaček, eventuálně lavice děleno čtyřmi
   • 460 mm na osobu x 4 + 60 mm mezery = 1900 mm celkem lavice
6. výška zadní části kabiny od podlahy po strop
   • 1550 mm
7. výška zadní části kabiny od plochy sedadla/lavice po strop
   • 1140 mm

Co z toho vyplývá? Hasiči mají pro sebe poměrně pohodlnou kabinu, nijak výrazně ani nevadí dvěma, sedícím na kraji kabiny, protilehlé sedačky. V případě jejich obsazení by však nastal výrazný problém/protnutí nohou. Místa na nohy je zde pro čtyři osoby dost, obzvláště ve středové části, kde je jen kryt motoru, jenž je o poznání dál, než protisměrné sedačky. V případě jejich odmontování by vznikla kabina, proti které by nebylo ani nejmenších námitek na její vnitřní velikost.

VÝSLEDEK: Kabina pro mužstvo.

Tento úvodní článek berte prosím jako tzv. pilotní. V podobném duchu budou vypadat i všechny ostatní díly série s názvem Dobytčák či kabina pro mužstvo? I. – ?