Hasičina je někdy celkem zábava
Hasičské zásahy nejsou vždy jen drama a tragédie ze zmařených životů a majetku. Někdy se hasiči dost pobaví.Ilustrační foto.
Každodenní výjezdy mužů v zásahových oblecích a houkajících autech znamenají většinou fakt, že se přihodilo něco vážného a nebezpečného. Zasahující hasiči se setkávají často s lidskými tragédiemi, smutkem i slzami. Proto každý případ, na jehož konci je alespoň gram štěstí, je pro ně osobně velkou vzpruhou a rádi na tyto někdy úsměvné historky vzpomínají. Snad proto právě při bilancování uplynulého roku bychom si měli některé z nich připomenout. Vždyť ani při ´hasičské´práci nemusí jít vždy o život, ale i o úsměv a dobrý pocit, že jsme někomu pomohli.-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Za výbuchem nemusí být vždy nálož
Ing. Petr FASTER, HZS Moravskoslezského kraje.
Směna na operačním a informačním středisku HZS Moravskoslezského kraje v Bruntále probíhala sedmý říjnový den svým běžným rytmem. Operační a informační středisko dnes řešilo „pouze“ drobnou dopravní nehodu a den se tvářil jako jeden z těch, které budou hasičům přát. Těsně před půl dvanáctou se však rozezvučel tísňový telefon. Vzrušený ženský hlas oznamoval, že v jednom z bytů u nich v domě došlo určitě k výbuchu, dotyčná slyšela příšernou ránu. Když klepala na sousedy, kteří v bytě bydlí, nikdo se neozýval. Má o ně strach, neví, co to bylo. Není sice vidět plameny, ani cítit kouř, ale člověk nikdy neví.
Operační důstojník vyslal na místo jednotku ze stanice Bruntál. Když posádka s požární technikou CAS 24 přijela na místo zásahu, stálo před domem téměř dvacet sousedů, které rána rovněž pěkně vyděsila. Hasiči ihned zahájili průzkum. Vnikli do bytu v 1. nadzemním podlaží, prohlédli byt a jakmile vstoupili do kuchyně, byla příčina „exploze“ všem jasná. Na stole uprostřed kuchyně zanechal majitel bytu PET láhev plnou čerstvého burčáku. Do kuchyně pěkně svítilo sluníčko, ohřálo láhev a její obsah …a tím došlo k roztržení láhve, doprovázenému silnou ránou.
Záchrana veverky aneb co bychom pro zvířátka neudělali
Vladimíra HACSIKOVÁ, HZS Olomouckého kraje
Ve středu 13. dubna 2005 ve čtvrt na devět ráno vyjeli profesionální hasiči z Prostějova zachraňovat veverku, která uvízla pod dřevěnými paletami v soukromé firmě v Prostějově. Po příjezdu na místo události hasiči zjistili, že veverka je stále pod paletami, pod kterými dezorientovaně pobíhá.
Bylo nutné ji vyprostit a dostat na bezpečné místo. Hasiči se ji proto ve spolupráci s Městskou policií Prostějov pokoušeli odchytit, to se jim však nepodařilo. Poté je napadlo, že udělají špalír a tím veverku navedou do parku. Městská policie proto zastavila dopravu na hlavním okruhu Prostějovem, veverka pochopila, co se na ni chystá a rozhodla se s policisty a hasiči spolupracovat. Za několik minut už byla v parku.
Netradiční způsob dálkové dopravy vody
npor. Mgr. Denisa VRBOVÁ, HZS kraje Vysočina
Na stanici Polná HZS kraje Vysočina byl nahlášen požár lesní hrabanky o rozměrech 2 × 4 metry. Požár se nacházel na nepřístupném místě, a tak jednotka postupovala asi 1 km pěšky vyzbrojena vědry na vodu. Na místo se dostavila i místní jednotka SDH a obě jednotky společnými silami prováděly dálkovou dopravu vody vědry z rybníka vzdáleného asi 50 m a hašení požáru.
Jo, jo, občas není nad tradiční osvědčenou techniku.
Pohodový večer raději bez svíček
nstržm. Vendula HORÁKOVÁ, HZS Pardubického kraje
Dlouhé zimní večery jen málokoho vylákají ven, zvláště, když je za okny plískanice, teploměr se odmítá povznést nad nulu a na televizní obrazovce se objeví známé postavy oblíbeného seriálu. Takový dlouhý zimní večer může nastat třeba i měsíc po vánočních svátcích. Zbytky cukroví jsou ještě na stole, vánoční stromeček sice už trochu opadává, ale to vůbec nevadí. Nic přece nebrání tomu zapálit na řádně proschlém stromku svíčky a o pohodu je postaráno.
Majitelce bytu, jenž byla v důchodovém věku, zcela učarovala atmosféra vánoc, a tak není divu, že si dobu krásných svátků připomněla ve svém bytě v panelovém domě v České Třebové ještě 29. ledna 2005. Bohužel, po chvíli už to příliš velká pohoda nebyla. „Majitelka bytu sledovala televizor a přímo viděla, jak se vzňalo proschlé jehličí na stromku a došlo k dalšímu hoření větví a vánočních ozdob. Žena se sníženou pohyblivostí však stačila přivolat souseda, který duchapřítomně uhasil plameny pomocí kbelíku s vodou,“ vzpomíná na zásah vyšetřovatel příčin vzniku požáru Bc. Jaroslav Kubíček z HZS Pardubického kraje územního odboru Ústí nad Orlicí. Plameny sice stačily poškodit obývací stěnu, malbu a koberec, ale naštěstí nedošlo ke zranění ani k úmrtí. Nakonec tedy vše dobře dopadlo a majitelka bytu měla největší starosti s úklidem.
Teplo domova pro všechny
mjr. Jaroslav BRODACKÝ, HZS Olomouckého kraje
Štědrý večer je svátkem, který by každý chtěl prožít v „teple domova“. Ne každému je to souzeno, například službám v nepřetržitém provozu či nemocným lidem.
Dne 24. prosince 2004 v 18.00 hodin se obrátil na operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje pan Šiška, údržbář hospice na Svatém Kopečku, s žádostí o pomoc. Od rána totiž v hospici nefungovalo ústřední topení a většinou ležící pacienti měli „studený“ Štědrý večer. Byť se pan Šiška přes den snažil pomoc sehnat u instalatérských firem, nikoho nesehnal.
Na místo byl vyslán npor. Rudolf Hauser přímo od štědrovečerního stolu. Na místě zjistil, že problém vězí v nově vyměněném čerpadle, které je delší než původní a k opravě je třeba plynová svařovací souprava. Problémem se však ukázalo, že v dílnách HZS Olomouc ve svařovací soupravě již není acetylén. Operační středisko obvolávalo HZS podniků v Olomouci se žádostí o pomoc. Mezitím npor. Hauser zamluvil zapůjčení soukromé acetylenové lahve, která byla s ostatním potřebným materiálem odvezena do hospice. Zde osobně provedl odbornou opravu a ve třičtvrtě na osm večer se topení mohlo rozběhnout a pacienti ohřát v tento svátek.
Hřála mě symbolika Štědrého dne a symbolika pomoci bližním, zvláště pak nemohoucím.
A děkoval jsem Bohu za jednoho instalatéra-topenáře u jednotky HZS v Olomouci, kterému je jeho práce posláním.
Hasiči chytali hada
ppor. Mgr. Iva Michalíčková, tisková mluvčí HZS LK
K opravdu kurióznímu zásahu vyjela ve středu 21. prosince 2005 v 5:38 hod. jednotka HZS Libereckého kraje stanice Liberec. Na žádost Policie ČR se hasiči dostavili do ulice Pastelová 1086 v Liberci, kde nájemníci panelového domu zjistili v ranních hodinách nenadálou návštěvu. V botě jednoho z obyvatel domu se nalézal had.
Podle velitele zásahu se jednalo o blíže neurčeného hada, který byl 30 cm dlouhý a v průměru 1 cm silný. Hasiči hada chytili do krabičky a předali ho příslušníkům Policie ČR, kteří hada dopravili do místní ZOO.
Střípky z denních přehledů zásahů
- Hasiči ze stanice Jemnice vyprošťovali čápa, který po hlavě spadl do komína kotelny – čápa se podařilo zachránit.
- Hasiči ze stanice Telč vyjížděli kolem páté hodiny ranní do jednoho z místních barů na zaběhnutého psa, který nechtěl bar opustit. Hasičům se ho podařilo vylákat až na štangli salámu.
- Hasiči z Bystřice nad Pernštejnem „lovili“ mobilní telefon spadený do okapu. Majitel přišel o okap.
- Paní, která se nepředstavila, oznámila na tísňovou linku, že její manžel vylezl na strom pro kočku a teď nemůže dolů on sám. Bojí se, že spadne. Poté se spojení přerušilo a obnovit se již nepodařilo. Po dlouhém hledání ve spolupráci s Policií ČR se volající i místo události podařilo najít. Pán slezl ze stromu ještě před příjezdem jednotky.
Hasiči ze stanice Náměšť nad Oslavou v březnu letošního roku (Pozn.: Na Vysočině byla ještě krutá zima) vyjížděli na záchranu čápa, který již dlouhou dobu bez hnutí seděl na sloupu elektrického vedení. Dotazem na útulek zvířat bylo zjištěno, že se jedná o ochočeného zdravého čápa jednoho obyvatele města a že není třeba zasahovat. Čáp se sám vrátí domů.
