Záchranná a požární vozidla v Eurotunelu

Představujeme vám speciální zásahovou techniku, která je určena pouze pro zásahy v tunelu, spojujícím Francii s Britským souostrovím. Na francouzské straně jsou dislokovány u terminálu Calais, na britské straně pak v kentském Folkestonu.

Server POŽÁRY.cz vám za dobu své existence představil již celou řadu tunelových zásahových speciálů, jednalo se o nejrůznější upravené podvozky nákladních automobilů s účelovou nástavbou od předních evropských/světových producentů hasičské a záchranářské techniky. V dnešním článku však uvidíte něco zcela jiného a to jak celkovou koncepcí, tak i svým určením zásahového místa, kterým je železniční Eurotunel.

Unikátní stavba, unikátní řešení

Dopravní stavba, kterou známe pod názvem Eurotunel, je podvodní spojnicí Evropy a Velké Británie. Její prapůvod se datuje o několik století zpět, avšak samotná realizace se stala skutečností až v 80. letech minulého století, oficiální otevření a zahájení provozu v něm začalo v listopadu roku 1994. Vzhledem k tomu, že se jedná o moderní, ale i tak komplikovanou stavbu, bylo nutno vyřešit také zabezpečení z hlediska požární ochrany a záchrany osob při možném vzniku mimořádné události hluboko pod dnem kanálu La Manche. Tunel je dlouhý 50 km, z toho téměř 40 km vede právě pod mořským dnem v průměrné hloubce 45 m pod ním. Je jasné, že i přes použití nejmodernějších bezpečnostních prvků může dojít k nejrůznějším incidentům, jako jsou nehody uvnitř kolejových tubusů či požár v nich, proto musí být na toto Eurotunel dobře připraven.

Při plánech bylo na bezpečnost myšleno dlouho dopředu. Eurotunel je složený z celkem tří tubusů, pravý a levý je určen pro provoz vlaků, prostřední je servisní a slouží i jako hlavní zásahová cesta pro záchranné a požární jednotky. Vedou z něj spojky do obou železničních tubusů, tyto tubusy jsou pak na několika místech vzájemně propojeny servisní šachtou. Běžných spojek je celkem 270, velkých nestandartních pak 44.

Velín v pohotovosti

Jak to vypadá, když dojde v tunelu k nějaké mimořádné události? V případě, že se incident odehraje blíže francouzskému břehu, vyráží z terminálu v Calais technika dle toho, oč se má jednat, z britského břehu pak vyjíždí jako posilová technika ve stejném složení, jako je již na cestě z Calais. Kamerový systém a čidla poměrně spolehlivě vyhodnotí závažnost situace pro velín a záchranné týmy.

Výjezd záchranných vozidel má svá pravidla, u ústí tunelu jsou ve vyčkávání pozemní složky, dovnitř vjíždí tunelové speciály dle předem určeného a daného pořadí tak, aby mohl být zásah proveden co nejefektivněji s dbáním na vlastní bezpečnost. Co je zajímavé na provozu, v tunelu se jezdí dle britských pravidel, čili vlevo, z tohoto důvodu jsou uvnitř tubusu varovná čidla, neustále na tento fakt upozorňující francouzské strojníky, zvyklé na jízdu vpravo. Max. rychlost jízdy v tunelu je stanovena na 50 km/h, hasičské a záchranné vozy dosahují až 80 km/h, ale předpis platí i pro ně a opět je to z důvodu vnitřní bezpečnosti. Další zajímavostí je možnost plně automatické jízdy STTS, která je umožněna elektronickým řídícím systém v silnici (je to vzdáleně podobně tomu, co třeba lze vidět v pražské motolské nemocnici, kde se takto po chodbách pohybují roboti).

Tubusem jezdí STTS

Tunelové záchranné týmy mají k dispozici speciály s označením STTS, což je zkratka pro Service Tunnel Transport Systém. Jedná se o automobily AEG-Daimler-Benz s agregátem Mercedes-Benz, postaveném na speciálním šasi s karosérií od švýcarské firmy Gangloff Carrosserie AG. Kabiny pro dvoučlennou osádku jsou na obou stranách vozu, každá má i svůj hnací agregát. Střední prostor je určený pro vybavení. Automobily STTS jsou rozděleny do kategorií hasičské, sanitní, servisní a i policejní verze. Variabilní modulovou zástavbu všech modelů provedl známý výrobce hasičských nástaveb, britská firma John Dennis Coachbuilders. Celý střední prostor lze v případě potřeby jednoduše vyjmout a vložit zpět jinou modifikaci/např. policejní za hasičský a to pouhým vysunutím na mobilní přepravník.

Eurotunel má k dispozici celkem 24 vozidel STTS všech modifikací. Pro případný zásah je připravena na každé straně tunelu dvojice hasičských a dvojice sanitních STTS společně se servisním automobilem a vozem policie. V záloze je stejný počet techniky, celkem je vozidel STTS k dispozici 24 kusů. Jejich určení od sebe rozeznáme dle barevného provedení – červená hasiči, bíla sanita, žlutá servisní, modrá policejní a transportní.

Nás nejvíce zajímá hasičský modul. Nenalezneme v něm žádnou vodní nádrž, je v něm pouze několik hasících přístrojů. V roletových skříních je dále drobné zdravotnické vybavení, vyprošťovací zařízení s nezávislým pohonem, sady nářadí a zejména pojízdné hadicové kontejnery, těch veze hasičský STTS s sebou až 8 ks. Vodní nádrž není potřeba, protože v případě zásahu se hasiči napojí na vnitřní tunelový systém. Ve středové vstupní části modulu jsou vzduchové dýchací přístroje a náhradní lahve, žebříky, dostatek zdrojů světla. Každý z automobilů má v obou kabinách také komunikační prostředky. Na vozidlech jsou rovněž monitorovací čidla výfukových zplodin.

V roce vzniku a výroby vozidel STTS byla cena jednoho automobilu i s vybavením zhruba 15 000 000 korun, což není zrovna málo.

Technicko-taktická data STTS AEG-Daimler-Benz