Backdraft – část 3
Příklady zásahů s výskytem backdraftu. Vznik backdraftu se trvale statisticky nesleduje ani v ČR, ani v zahraničí.
Fleischmann se v publikaci Backdraft Phenomena zmiňuje o soustřeďování dat po tragickém požáru v anglickém Chathamu (1975), při němž po backdraftu zahynuli dva hasiči. Zkoumání zahrnovalo požárem zaviněné exploze ve Velké Británii, Kanadě a USA za období 1906 až 1976. Do kategorie backdraftu patřilo celkem 109 případů. Pokud při nich dojde ke zranění hasičů, jsou zahrnuty mezi obecné příčiny zranění – popálení apod. Známější a propracovanější jsou tak zejména případy backdraftů, které skončily smrtí hasičů a kterými se kromě odborníků na požární ochranu zabývají i patřičné instituce sledující bezpečnost práce (např. americký NIOSH – Národní Institut zdraví a bezpečnosti zaměstnanců). Kromě zmíněného případu v Chathamu se autorovi práce podařilo získat podrobnější informace o následujících událostech z poslední doby:• 1994 – New York City – USA, při požáru třípatrového obytného domu zahynuli 3 hasiči a 2 byli zraněni,
• 1996 – Blaina (Gwent) – Velká Británie, při hledání dítěte pohřešovaného v hořícím domě zahynuli 2 hasiči,
• 1998 – Illinois – USA – 2 hasiči byli usmrceni a 3 zraněni při požáru obchodu,
• 1998 – Ohio – USA – 2 hasiči zahynuli při hašení požáru rodinného domku,
• 2002 – Paříž – Francie – při backdraftu zahynulo 5 hasičů.
Na některých z těchto tragických případů se pokusíme poukázat na chyby, kterých se hasiči dopustili, a navrhnout správnou taktiku zásahu.
////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Požár v New York City
Dne 28.3. 1994 v 19:36 byl FDNY informován o požáru ve Watt Street 64. Ohlašovatel zpozoroval jiskry a kouř vycházející z nepoužívaného komína. K požáru došlo v obytné budově z konce 19. století. Konstrukce byly provedeny z nehořlavých materiálů (cihly). Půdorysné rozměry byly 6,1 m a 14 m. Dům měl 3 nadzemní podlaží a suterén. V domě byly 4 byty s podobným půdorysem. Vstup do bytů byl z chodeb, propojených dřevěným schodištěm. Nad schodištěm byl skleněný světlík. Vchod na plochou střechu byl ze schodiště po žebříku. Nedlouho před požárem proběhla v domě renovace, při které byly instalovány podhledy ve výšce 2,5 m a vyměněny dveře a okna. Bylo provedeno utěsnění spár a izolování vnějších konstrukcí. Dům byl popisován jako „velmi těsný“. Všechny byty měly dřevěné podlahy. V bytě, který byl místem vzniku požáru, byl obývací pokoj s kuchyní, koupelna, sociální zařízení a ložnice. V ložnici byla oddělená pracovna. V bytě byly 2 krby. Jeden (v obývacím pokoji) byl funkční.
Na místo vyjely 3 cisterny a 2 automobilové žebříky. Po příjezdu na ohlášené místo byl vidět jen kouř z komína a žádné další známky požáru, které by umožnily přesně určit prostor, kde hoří. Tři hasiči byli vyčleněni k odvětrání schodiště prostřednictvím světlíku. Další tříčlenné skupiny vytvářely hadicová vedení vchodem ke dveřím bytů v prvním a druhém nadzemním podlaží.
Skupina v prvním podlaží násilím otevřela dveře a v pozdějším hlášení uvedla, že: „do bytu se okamžitě začal hnát vzduch, což bylo následováno teplým (ale ne horkým) výdechem. Po něm vyšlehly z horní části dveří dlouhé plameny a stáčely se nahoru schodišťovým prostorem“. Hasiči z prvního poschodí byli ještě schopni se skrčit pod plameny a ustoupit po schodišti dolů, ale tři muži ve druhém poschodí byli zasaženi plameny, které vyplňovaly celé schodiště, a zahynuli. Podle amatérského videozáznamu, pořízeného z protější strany ulice, bylo později zjištěno, že plameny vyplňovaly schodiště déle než 6,5 minuty. Tolik ukázal čistý čas záznamu, který však byl několikrát zastaven.
Po ohledání místa požáru byla jako příčina požáru stanovena neopatrnost – plynový sporák ponechaný bez dozoru a hořlavé látky (vysokoprocentní alkohol) v jeho blízkosti. Dveře a okna v bytě byly zavřené, takže se požár rozšířil jen na obývací pokoj s kuchyní a halu. Kouř unikal komínovým sopouchem z nepoužívaného krbu a byl jediným viditelným příznakem hoření. V bytě pravděpodobně probíhalo nedokonalé hoření a většina zplodin a pyrolýzních produktů zůstala uvnitř. Po vyražení dveří došlo k backdraftu a přítomné množství hořlavých plynů stačilo k následnému (více než šestiminutovému) hoření, které zapříčinilo smrt tří hasičů.
Nedošlo k rozšíření požáru na další byty a stavební konstrukce nebyly poškozeny. Dřevěné schodiště z větší části shořelo a skleněné výplně světlíku byly nataveny do podoby dlouhých „rampouchů“, což svědčí o vysoké teplotě panující na schodišti.
Hlavním faktorem, který ovlivnil tento zásah, byl nedostatek informací. Nebylo zřejmé, zda se vůbec jedná o požár, a pokud ano, kde je ohnisko požáru. Dále nebylo jisté, zda v některém bytě nezůstali lidé. Největší chybou bylo to, že hasiči otevírali dveře do bytů na obou podlažích zároveň a bez ochrany zavodněným útočným proudem. Současný průzkum bytů byl umožněn dostatečným počtem zasahujících hasičů. Byl však riskantní v tom, že v případě vzniku backdraftu v přízemí byli hasiči ve vyšším podlaží ohroženi všemi negativními jevy, které doprovázejí požáry – teplotou, plameny a zplodinami hoření. Doba, po kterou byli vystaveni účinkům teplot cca 1000 st.C a více, byla příliš dlouhá a tepelný tok smrtící.
Požár v Blaině
K požáru terasovitého dvoupodlažního obytného domu došlo 1. 2. 1996 v ranních hodinách. Časová posloupnost události je popsána následovně:
05:48 Obyvatel domu objevil požár v kuchyni v přízemí domu.
06:00 Celá budova byla zaplněna kouřem i přes izolování kuchyně.
06:03 Bylo přijato oznámení o požáru od souseda.
06:04 Vyslána první jednotka.
06:05 Vypadlo okno v kuchyni.
06:06 Druhé oznámení o požáru.
06:08 Příjezd první jednotky na místo požáru.
06:09 Třetí telefonát hasičům s informací, že „děti jsou dosud uvnitř“.
06:10 Vyslána druhá jednotka, první jednotka začala zasahovat.
06:11 První dvoučlenná skupina s DP a nezavodněným útočným proudem vyslána přední částí domu.
06:12 Neúspěšný pokus o vytvoření útočného proudu zadní částí domu.
06:13 První skupina vynesla jedno nalezené dítě.
06:15 Požár se rozšířil skrz prohořelý strop do prvního podlaží. První skupina se vrací do domu hledat druhé pohřešované dítě.
06:15 Nastal backdraft, při němž se ocitly jak přízemí, tak první podlaží v plamenech.
06:17 Druhá skupina s DP proniká do domu, aby zachránila kolegy, kteří jsou uvězněni uvnitř.
06:19 Příjezd druhé jednotky o síle 5 hasičů.
06:20 Vytvořeno dopravní vedení od hydrantu pro doplňování cisterny.
06:20 Třetí skupina s DP proniká do domu, aby pomohla se záchranou.
06:25 Třetí skupina vychází ven a vrací se s dalším útočným proudem.
06:27 První zraněný hasič je vynesen z přízemí.
06:29 Druhý zraněný hasič je vynesen z přízemí.
Tento případ vyvolal ve Velké Británii aktivitu instituce pro ochranu zdraví a bezpečnosti (Health & Safety Executive), která jej zkoumala a vyvodila z něj určité závěry, uvedené v publikaci Compartment Firefighting Strategy & Tactics jako chyby:
a) Kapacita jednotky (síly, prostředky, hasiva) – první jednotka byla vyslaná na základě kategorizace oblastí podle nebezpečí (kategorie C). Další jednotky byly vyslány na základě informace o ohrožených dětech, přijely však pozdě.
b) Připravenost – zasahující hasiči zřejmě nepočítali se vznikem backdraftu. Pravděpodobně o tomto jevu nevěděli a neznali jeho příčiny, příznaky, následky a ochranu proti němu.
c) Doba reakce – časový interval mezi vysláním jednotky a započetím hašení byl příliš dlouhý. Vlastní doprava hasiva na požářiště byla provedena druhou jednotkou až po backdraftu při pokusech o záchranu zraněných kolegů. Přitom byla v tomto konkrétním případě dojezdová vzdálenost několik set metrů. Přesto byla reakční doba více než 10 minut a od prvního zpozorování požáru asi půl hodiny.
d) Doba vyhledávání a záchrany – při dnešních požárech se ve zplodinách hoření vyskytuje zpravidla velké množství pro život a zdraví nebezpečných látek. Pokud je jim člověk vystaven po dostatečně dlouhou dobu, je naděje na jeho záchranu nulová a je zbytečné vystavovat hasiče riziku.
e) Odvětrání – prostor, kam hasiči vstupovali, nebyl žádným způsobem odvětráván
f) Aplikace vody – v daném případě nebyla použita voda k ochraně prvních zasahujících hasičů.
g) Výcvik – hasiči nebyli prakticky připravováni na možnost vzniku backdraftu a zásahu s použitím přetlakové ventilace. Rovněž jim byla cizí aplikace vody jinak než přímým útokem.
Požár v Ohiu
Informace o tomto požáru pochází ze Single-Family Dwelling Fire Claims the Lives of Two Volunteer Fire Fighters. Došlo k němu v nočních hodinách 5. 2. 1998. Dobrovolná jednotka byla povolána k požáru 20 let starého dřevěného jednopatrového domu. Po příjezdu byl vidět světlý kouř nad střechou. Po proniknutí do domu hasiči zjistili, že místnosti jsou „slabě až středně zakouřeny“ a uhasili menší ohniska požáru v kuchyni. Poté si všimli, že hoří ještě v prostoru podhledu. Viděli „oranžové plameny a bafající kouř“. Jeden z hasičů narušil sekerou podhled, aby zpřístupnil prostor mezi podhledem a stropem pro hašení. V té chvíli došlo k backdraftu. Desky tvořící podhled zasypaly hasiče a místnost se vyplnila tmavým kouřem. Hasiči ztratili orientaci, nevěděli o sobě vzájemně a nenašli nataženou hadici. Dva byli evakuováni, jednoho se podařilo zachránit, ale dva hasiči zahynuli z důvodu udušení, popálenin a zranění hrudníku. Jejich záchrana nebyla možná, protože jejich kolegové se k nim nemohli kvůli intenzivnímu požáru a nedostatku hasiv pro jeho zdolání dostat.
Incident byl vyšetřován komisí NIOSH, která shledala několik pochybení. Hlavním nedostatkem bylo řízení zásahu. Nebyl stanoven velitel zásahu a většina hasičů neměla komunikační prostředky, takže v podstatě dělali, co je napadlo. Dalším problémem byla nezkušenost hasičů, zejména jejich nepřipravenost na zásahy v uzavřených zakouřených prostorách, odvětrávání prostorů, neznalost příznaků backdraftu a nebezpečí při zborcení stavebních konstrukcí. Vážnou chybou bylo i to, že vodní proud byl po uhašení ohnisek požáru (a před narušením podhledu) odvodněn a hasiči uvnitř o tom nebyli informováni.
Zajímavým jevem v tomto případě bylo místo, kde backdraft vzniknul. Je známo, že nastává při otevírání oken a dveří, ale tento backdraft nastal v prostoru podhledu. Hoření v tomto prostoru však splňuje všechny předpoklady pro takovou situaci. Je v horní části místnost, takže se v něm akumulují zplodiny hoření a pyrolýzní produkty. Pokud je utěsněn, dochází k pomalému ochlazování kouřové vrstvy a při náhlém otevření může k backdraftu dojít. V tomto případě je nebezpečný navíc tím, že tlakové účinky mohou způsobit destrukci konstrukce podhledu, která zasype hasiče pod sebou.
Zdroj:
Diplomová práce
Student: Pavel Vítek
Vedoucí diplomové práce: Doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák
Studijní obor: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu
Redakčně upraveno
Backdraft – část 1
Backdraft – část 2
