Ochrana člověka za mimiřádných událostí součástí výuky

Vláda ČR na svém zasedání dne 5. října 2011 schválila usnesením č. 734 materiál začlenění tématik „Ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova“ do studijních programů pedagogických fakult.

O tom, proč je tento materiál důležitý a jaké přinese změny do vzdělávání pedagogů, jsme si povídaly s plk. Mgr. Eleonórou Tilcerovou, vedoucí oddělení instruktáží a školení, odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení generálního ředitelství HZS ČR.

Proč jste se rozhodli takový materiál připravit?

Uvedený materiál vznikl jako reakce na stále se zvyšující počet mimořádných událostí, s nimiž se obyvatelé setkávají v běžném životě a na které zatím pořád nejsou dostatečně připraveni, ale také především na přijetí nového školského zákona a z něj vyplývajících vzdělávacích dokumentů (rámcových vzdělávacích programů), které obsahují i problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, dopravní výchovy a péče o zdraví a které chyběly nebo byly nedostatečně zastoupeny v přípravě budoucích pedagogických pracovníků.

Můžete prosím shrnout, čeho se nové usnesení vlády týká?

Materiál obsahuje tzv. studijní základy pro jednotlivé cílové skupiny studentů. Studijní základ I. je určen všem studentům pedagogických fakult napříč studijními obory s cílem připravit studenty účinně reagovat na vzniklé běžné rizikové, ale i mimořádné události související s výkonem jejich budoucího povolání. Studijní základ II. je určen studentům pedagogických fakult studujících obor výchova ke zdraví s cílem připravit odborníka, který bude navíc připraven předmětné problematiky vyučovat v rámci tohoto oboru. Studijní základ III. je pak určen studentům dvouoborových studií, kde jedním z oborů je ochrana obyvatelstva, s cílem připravit odborníka v dané problematice s možností výchovného působení na žáky, studenty i dospělé obyvatelstvo. V materiálu jsou dále uvedeny i možné formy implementace těchto studijních základů do jednotlivých studijních oborů. Na vzniku materiálu se podílela dotčená ministerstva (MŠMT, MZ, MD), MV-GŘ HZS ČR, vybrané HZS krajů (Pardubický, Olomoucký a Karlovarský) a vybrané vysoké školy (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci). V průběhu přípravy byl materiál zaslán k vyjádření všem pedagogickým fakultám, které připravují budoucí učitele. Vláda svým usnesením kromě toho, že schválila tento materiál, pověřila předsedu vlády, aby doporučil předsedkyni Akreditační komise zohledňovat jednotlivé studijní základy při posuzování studijních programů zaměřených na vzdělávání budoucích učitelů a ministrům vnitra, dopravy, zdravotnictví a školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnit materiál a studijní základy na internetových stránkách zmíněných ministerstev.

Jaký byl stav do této doby?

I přes veškeré snahy odpovědných institucí v oblasti vzdělávání obyvatelstva v předmětných tematikách nepřináší tyto činnosti očekávaný efekt. Ještě stále je ve společnosti podceňována prevence a příprava, což se odráží i v postojích samotného obyvatelstva. Tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, dopravní výchovy a péče o zdraví jsou sice obsaženy ve vzdělávacích dokumentech, ale k jejich výuce na školách neexistuje komplexní příprava těch nejkompetentněj­ších, tj. učitelů. Ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze jsme pro získání přehledu o situaci uskutečnili v roce 2007pilotní projekt, jehož součástí bylo i dotazníkové šetření ke zjištění dosavadních vědomostí studentů této školy. Jeho výsledky ukázaly, že současná situace se bude muset změnit. Jen málo studentů znalo základní principy, jak se ochránit v případě vzniku mimořádné události, a jak postupovat, aby navíc ochránili i žáky ve třídě. Vzdělávání učitelů v uvedených oblastech bylo nesystémové a například s tematikou ochrany člověka za mimořádných událostí se učitelé mohli seznámit pouze na kurzech, které pro ně připravoval HZS ČR přímo ve svých kurzech nebo ve spolupráci s dalšími vzdělávacími institucemi (např. Národním institutem pro další vzdělávání).

Co si od začlenění této tématiky do vzdělávání pedagogů slibujete?

Zavedení systémového přístupu ve vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků ve všech předmětných tematikách. Učitelé získají základní znalosti a dovednosti potřebné na zvládání případných běžných rizikových situací, ale i při mimořádných událostech a budou schopni adekvátně reagovat a postarat se o sebe, a především o své žáky. Zároveň budou do škol přicházet učitelé, připraveni nejenom obstát v kritické situaci, ale budou mít dostatek znalostí a dovedností přímo k výuce těchto tematik.

To, že jsme zvolili správný postup, dokazuje i skutečnost, že již v současné době některé vysoké školy zareagovaly na změnu vzdělávacích dokumentů a potřebu vzdělávat pedagogické pracovníky i v těchto oblastech. Jedná se především o zavedení výuky formou povinných nebo povinně volitelných předmětů do studijních programů oborů „Výchova ke zdraví“ nebo „Tělesná výchova a Ochrana obyvatelstva.

Jak tato výuka bude probíhat v praxi?

Vhodné formy implementace jsou ponechány plně v kompetenci vysoké školy v závislosti na jejich podmínkách. Studijní základ I. se doporučuje implementovat do studijních předmětů společného základu všech akreditovaných studijních programů. V případě Studijního základu II. se doporučuje rozšířit výuku studentů studijního oboru „Výchova ke zdraví“ o předmětné problematiky obsaženy v tomto studijním základu. Studijní základ III. je určen pro dvouoborové studium, kde jedním z oborů je přímo obor „Ochrana obyvatelstva“. Zde se obsah Studijního základu III. navrhuje implementovat přímo do uvedeného oboru. S výukou jsou vysokým školám připraveni pomoci odborníci ze všech předmětných oblastí.

Implementace by měla probíhat postupně v návaznosti na akreditace a reakreditace jednotlivých studijních programů.

V jaké míře se v tuto chvíli vyučuje ochrana člověka za mimořádných událostí na základních školách a středních školách? Vidíte zde nějaké nedostatky?

K realizaci výuky vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v březnu 2003 pokyn k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů a dodatek k učebním dokumentům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy. V současné době je problematika ochrany člověka za mimořádných událostí v určité omezené míře obsažena ve vzdělávacích dokumentech (rámcových vzdělávacích programech) pro jednotlivé typy škol. Již od zavedení této výuky má na její realizaci ve školách nemalý podíl právě HZS ČR, který uskutečňuje řadu činností na podporu a obohacení edukace žáků v dané oblasti:

• organizuje a lektorsky zajišťuje kurzy pro učitele k výuce dané problematiky na školách (do ledna 2011 bylo takto proškoleno 14 600 učitelů)
• organizuje besedy pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky
• pomáhá při přípravě praktických cvičení na školách
• umožňuje exkurze škol na stanicích HZS krajů
• pořádá ukázky své činnosti nebo ve spolupráci s dalšími složkami ukázky činnosti složek IZS
• organizuje pro žáky různé pohybově vědomostní soutěže
• připravuje nebo se podílí na tvorbě učebnic a pomůcek pro výuku k dané tematice
• tvoří nebo ve spolupráci s dalšími organizace se podílí na tvorbě výukových multimediálních projektů (Vaše cesty k bezpečí, Chraň svůj svět, chraň svůj život, Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva – HASÍK CZ apod.)

I přes všechny tyto aktivity současný stav neodpovídá našemu cíli, kterým je pravidelná výuka na všech základních a středních školách. Stále jsou školy, kde této problematice věnují nedostatečný nebo dokonce žádný prostor. Vysoká fluktuace učitelů zase způsobuje nedostatek odborně proškolených vyučujících v této oblasti. Ještě nedávno volali učitelé po kvalitních pomůckách. Dnes už můžeme říci, že učebnic a pomůcek pro výuku v této oblasti je dostatek a učitelé mají možnost si vybrat ty nejvhodnější. Závěrem lze říci, že HZS ČR věnuje tomuto projektu maximální úsilí a situace se rok od roku zlepšuje, ale je to „běh na dlouhou trať“.

Co všechno by měli z této oblasti žáci znát?

Z hlediska obsahové náplně je nutné při výuce sledovat tyto základní linie: nejprve by se měli seznámit s jednotlivými typy mimořádných událostí a s nebezpečím z nich plynoucím, potom jsou to otázky prevence, tj. znalosti, dovednosti a postupy jak předcházet mimořádným událostem, dále zásady chování v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události a v neposlední řadě musí vědět, kam se obrátit pro radu nebo kde si najít potřebné informace. Při výuce se dbá na diferenciaci podávaných informací podle věku žáků a studentů. To znamená, že u prvňáčků je základním cílem pochopení významu opatrnosti a preventivního chování, ale i důležitosti obstát samostatně v obtížné situaci, což představuje identifikaci sama sebe a svého okolí, rozlišení pojmů bezpečí a nebezpeční a v případě potřeby schopnost přivolat pomoc i včetně správného postupu volání na tísňovou linku. Naproti tomu student střední školy by už měl znát také základní právní normy z oblasti ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení, a rovněž svá práva a povinnosti v případě vzniku mimořádné události či krizové situace.

rozhovor vedla: kpt. Mgr. Nicole Zaoralová, tisková mluvčí GŘ HZS ČR