Bojový řád 4/N: Nebezpečí ionizujícího záření

Ionizující záření je tok fotonů (záření gama, X), elektronů, protonů, neutronů a jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy a molekuly prostředí, kterým prochází. Ionizující záření je měřitelné, zpravidla se měří dávkový příkon v μGy/h, mGy/h či v Gy/h nebo příkon dávkového ekvivalentu v μSv/h, mSv/h či Sv/h.

Hodnota dávkového příkonu je vždy spojena s místem měření či vzdáleností od zdroje ionizujícího záření.

Ionizující záření rozdělujeme na pronikavé (záření gama, X a neutrony) a na záření nepronikavé (alfa, beta a ostatní nabité částice).

Pronikavé záření se dá velmi obtížně odstínit, lze jej však vhodnými stínicími materiály významně zeslabit. Tloušťka materiálu, která zeslabí záření na polovinu, se nazývá polovrstva – např. polovrstva pro tok fotonů je 10 cm pro vodu, 5 cm pro stavební materiál, 2 cm pro železo, 1 cm pro olovo.

Nepronikavé záření se dá odstínit již tenkou vrstvou stínicího materiálu, kterou nabitá částice neproletí (dolet částic alfa – centimetry ve vzduchu a desítky mikrometrů v materiálech, dolet částic beta – metry ve vzduchu, milimetry v materiálech).