Majáky – 2.část

Nyní zde máme druhý díl miniseriálu o majácích. V tomto dílu se budeme věnovat především homologaci těchto výstražných zařízení.

Homologace

Stejně tak, jako ostatně všechna ostatní zařízení na vozidle, musí i výstražné zařízení splňovat homologační předpisy. Ohledně těchto zařízení byla vydána vyhláška ministerstva dopravy a spojů číslo 160/2001 Sb. Mimo jiné se v této vyhlášce naprosto přesně upravuje viditelnost a umístění modrých majáků, stejně jako povinnost doplnit jej o zvláštní zvukové zařízení (dále jen VRZ). Z uvedené vyhlášky je jasné, že pro žluté majáky je zakázáno být vybaveny VRZem. Provedení montáže byste pak měli přenechat odborné firmě, která vlastní k tomuto odbornou kvalifikaci. Věřte, že vám to později ušetří spoustu problémů. Taková firma je pak jako jediná oprávněna zapsat zařízení oprávněným vozidlům do technického průkazu. Bohužel na druhou stranu musím podotknout, že u nás existují firmy, které za peníze udělají všechno a provedou montáž i vozidlům, které k tomuto nemají ze zákona vůbec nárok. Např. existuje jistá počítačová firma, která se zneužíváním a neoprávněným vybavením vozidla modrým majákem měla více jak dva roky problémy s policií, a najednou, kupodivu, již mají modré majáky dokonce v kombinaci se žlutým, schválený. Tak mě tak napadá, že za chvíli by takhle mohli na modré majáky jezdit zásobovat třeba pekaři, vždyť co kdyby najednou mu ty rohlíky ztvrdly, to by asi někdo určitě odskákal na životě. Ale o tom až v dalším dílu.

Další zásahy do majáků

Po schválení se již do namontovaném zařízení nesmí nijak zasahovat. Tak například umístěním červeného nebo bílého majáku na vozidlo se tím automaticky porušují podmínky homologace a zařízení je v tu chvíli nevyhovující, alespoň tedy v ČR. O tom, že je to vidět lépe, se snad nemusím zmiňovat, ale zákon je zákon. Problém by ani nemusel tolik být při silniční kontrole, jako spíše při dopravní nehodě. Zde hrozí jak provozovateli, tak řidiči, který takové vozidlo k jízdě užil, celkem vysoké pokuty. Provozovateli pak nepomůže výmluva o tom, že nevěděl, že je na vozidle červený maják, dle zákona musí učinit taková opatření, aby vozidlo vyjelo na silnici ve stavu, kdy může silnici (resp. dle zákona pozemní komunikaci) k jízdě užít. Pro řidiče zase naopak nebude nic platná výmluva, že jezdí s tím, co mu dají, prostě před jízdou má vozidlo zkontrolovat a závady odstranit nebo nechat odstranit, jinak nesmí vyjet. Již totiž u nás nastala doba, kdy se čím dál tím více lidi mezi sebou soudí, ale zrovna tak pojišťovna hledá kdejaký důvod, aby nemusela plnit pojistnou událost a takové zařízení je pro ně to nejjednodušší.

Již nehomologované majáky

U nás se pohybuje velké množství vozidel, které mají namontovaný maják, který kdysi byl vyhovující, ale svým stářím a vlastnostmi již homologaci nesplňuje. Takovým příkladem je např. maják Tesla řady AZD 500. Vzhledem k tomu, že je doba, kdy provoz je značně silnější a komplikovanější, je zkrátka potřeba být vidět co nejlépe a tyto majáky již nevyhovují. Výrobce tohoto majáku však nabízí repasi, která vyjde přibližně na 5.000,– Kč, kdy vymění vnitřní část majáku a nahradí jí novější. Standardně se již dává stroboskop. Výměna již měla být provedena do května 2001, ale řada provozovatelů o této skutečnosti neví. Při řešení této problematiky se samozřejmě nejvíce vychází z finanční situace. Zde je výše uvedená repase zřejmě opravdu ta nejlevnější. Pokud na penězích záleží až v druhé řadě, dá se vybrat z široké řady majáků od různých výrobců s přihlédnutím na tvar a účel použití vozidla. Dále nově výše uvedená vyhláška stanovuje dovybavit např. nákladní a dodávková vozidla majákem resp. zvláštními modrými světly i vzadu, jelikož musí být vozidlo vidět ze všech stran. S tímto problémem se obraťte na odbornou firmu. Opět musím poznamenat, že ne všechny firmy jsou kvalitní a neplatí zde, že čím vyšší cena, tím kvalitnější provedení, proto bych doporučil dát na doporučení řidičů – kolegů, z jiných organizací.
Ohledně výše zmíněné repase, provádí ji firma Tesla Holomý. Její stránky najdete na internetu.

Nikdy nehomologované majáky

Řada soukromých firem, především zdravotních dopravních, řeší problém vybavení modrým majákem tím, že koupí obyčejný maják na pumpě či v tržnici, protože je to finančně zajímavé. Bohužel se tím vystavují riziku provozovatelé, ale i řidiči, např. při dopravní nehodě, jak jsem psal výše. Tyto majáky v 99,9 % nejsou a nikdy nebyly schválené a ani nemohli. I maják musí splňovat určité podmínky, musí být dostatečně vidět, ale ne zas až moc (i když na škodu by to nebylo), v případě magnetických majáků vám pumpař ani výrobce nezaručí, že vám při 40 km/h nemůže ulítnout ze střechy apod. Dokonce se ale i na obalu píše, že se nesmí na vozidlo užít. Všechny schválené majáky jsou přímo na majáku označeny značkou a výrobce k němu přikládá i kopii homologace, kterou bych vám doporučil si případně vyžádat. Pak jste totiž krytý vy a odpovědnost padá na prodejce a výrobce. Takže zprvu malá investice se může velmi prodražit.

Jsou však i výrobky firem, které tady běžně majáky prodávají, které u nás nesplňují homologaci. Takový typ majáku, i když je od všeobecně uznávaného a známého výrobce, nevyhovuje předpisům stejně, jako ten z pumpy.

Objevují se často výmluvy, že to provozovatel vozidla vědět nemohl, že maják není schválený a že jej takto koupil. A pak se diví, že to vůbec mohou prodávat. Jednoduchá odpověď: Prodejce si může prodávat co chce, vy si to můžete koupit, ale pokud jde o montáž na vozidlo, tak pro to platí jisté předpisy. Takže maják z pumpy si můžete akorát tak dát doma na poličku, a uspořádat malou diskotéku.

Není modrá, jako modrá

Ne všechny majáky modré barvy splňují předpis. Tak například jistá americká firma vyrábí celkem 4 odstíny modré barvy. Z nichž je schválena pouze 1 verze. Jak jsem se však měl možnost dovědět od zástupce jistého výrobce, právě probíhá jednání o schválení tzv. kalifornské modré. Osobně bych byl rád, protože je opravdu lépe vidět. A to především ve dne i na slunci, což je celkem podstatné, protože v noci je vidět skoro všechno.

Červené majáky

Jak jsem již psal v minulém dílu, červené majáky u nás nejsou schváleny. Bohužel. K bližšímu vysvětlení bych vás odkázal na minulý díl.

Bílé majáky a světla

Ani bílý maják, ani kombinace s jinou barvou není u nás přípustná. Na vozidle smí být umístěny pouze „pracovní světla bílé barvy“, tyto však při jízdě nesmí být v činnosti. Výjimkou by bylo pouze provádění nějaké pracovní činnosti, při tomto však toto bílé světlo nesmí oslňovat ostatní účastníky silničního provozu (k nim patří i chodci). Příkladem je třeba sekání trávy vedle silnice, v případě hasičů mne napadá třeba řezání stromu vedle vozovky, u záchranky ošetřování pacienta vedle sanitního vozidla apod. Pro tento případ je úplně lhostejné, zda-li uvedené světlo je umístěno v majáku (jisté verze toto umožňují), nebo je-li takové světlo přidáno vedle. Musí být ovšem jako pracovní světlo schváleno a, jak jsem již uvedl výše, nesmí být užito za jízdy.

Problém ovšem je, pokud dochází k práci na vozovce a pracovní světlo prostě ostatní účastníky silničního provozu oslňuje. Příkladem je třeba dopravní nehoda, kdy se s vozidlem postavíte tak, že světlo oslňuje např. protijedoucí řidiče. Někdy to zkrátka jinak nejde. V takovém případě je pak nutné zastavit provoz okolo. Je mi jasné, že se kolikrát lidí nedostává, ale má to svoje důvody. Tak například pokud by došlo k nehodě vinou toho, že byl řidič oslněn, může to být velkým problémem pro zasahující záchranáře. Ale na druhou stranu tím i snižujete riziko toho, že přímo vás někdo nabourá nebo že tam ještě někoho přejede. Pokud jde o složitější situaci, doporučil bych toto vyřešit přivoláním policie, i když i toto je někdy problém. Bohužel se často podceňuje.

Žluté majáky, žlutá světla a sváděcí rampy

O žlutých majácích jsem psal v minulém dílu. Je třeba je mít schválené. Případy, kdy je to možné, jsem minule vyjmenoval. Pokud se jedná o vozidlo, které je vybaveno pouze žlutými majáky, dle vyhlášky nesmí být v žádném případě vybaveny VRZem a tento samozřejmě za jízdy užívat, jelikož se jedná pouze o vozidlo, které na svoji zvláštní pracovní činnost pouze upozorňuje, v žádném případě si nesmí vynucovat přednost v jízdě, což převážně některé bezpečnostní služby, poruchové a havarijní služby nebo silniční asistenční služby často porušují.

Ohledně žlutých světel (mám na mysli ty vzadu) a sváděcích ramp snad jen pouze jedno jediné. Nesmí se užít za jízdy. Má to svoji logiku v tom, že blížící se řidič předpokládá, že vozidlo stojí a tudíž že překážka je přesně v tom místě, kde vidí blikat žluté světlo. Takže pokud vidí jet vozidlo se zapnutou sváděcí rampou, později ji nerespektuje, jelikož si myslí, že vozidlo je stále v pohybu. A najednou je u něj.

Kombinace

Objevují se kombinace např. modrá s červenou. O tom, že to není dle zákona správné, jsem již psal. Ale když už, tak je tu jiný problém. Tak například v Jihlavě jsem viděl, že záchranka má červenou půlku majáku na jiné straně, než Jihlavští hasiči. Podle mého by se mohli v tomto dohodnout a dát červenou půlku na jednu stranu. Právě tam nastává ten problém, o kterém jsem psal výše. Řidič, který je v dálce, ve tmě, vidí, že se tam pohybuje vozidlo s červenomodrým majákem. Bohužel již nepozná, jestli jede k němu nebo od něj. Takže pak i kdyby chtěl uhnout včas, tak to neudělá, protože čeká, až bude u vozidla. Pokud je to tedy místní řidič resp. řidič znalý místních poměrů, věděl by, že když proti sobě uvidí červený maják a od něho vlevo maják modrý, tak že se k němu vozidlo přibližuje a mohl by tedy včas zajet na okraj nebo někam vedle. Můj názor je ten, že pro vozidla Hasičského záchranného sboru ČR, pro vozidla Sborů dobrovolných hasičů, Územních středisek záchranné služby a Policie ČR a Vojenské policie (ale pouze jenom pro ně, žádné jiné výjimky) by se mohla kombinace červená – modrá schválit. Samozřejmě s přesným upřesněním, na které straně vozidla by jaká barva majáku byla.
Dále se objevují kombinace červená se žlutou. Viděl jsem to u některých bezpečnostních agentur, odtahových vozidel a nějakých pochybných pohotovostí. Je to naprostý nesmysl a tato kombinace je bezpředmětná. Často to odůvodňují tím, že jim žlutý kryt praskl a že neměli jiný apod. Spíše je v tom snaha hrát si na záchranáře a všude to dát patřičně najevo. Ani výmluva o tom, že je právě ten červený maják vidět lépe než žlutý je nesmysl, je to vidět stejně. A samozřejmě i tato kombinace pak porušuje podmínky schválení.

Na závěr

Vzhledem k tomu, že tento článek a komentáře k němu přislíbili sledovat i odpovědní pracovníci ministerstva dopravy, napište svůj názor na barvu majáků, problémy a zkušenosti, i srovnání se zahraničím. Možná se i něco změní. Podle mého názoru teoretik z kanceláře nemůže o našich problémech vědět nic. Nejlépe se k tomuto problému může vyjádřit ten, kdo s tím jezdí, kdo je nucen denně řešit situace a problémy s průjezdem apod. Potřebujeme dát vědět, co se nám líbí a co ne a věřím, že se najde někdo kompetentní, komu to lhostejné nebude. Vždyť našich „omajákovaných“ vozidel je obrovské množství (nepočítám ty falešné – těm by naopak se měli zvednout sankce) a svou povahou činnosti při jízdě zcela evidentně hrozí větší riziko, než u jiných vozidel.

Na druhou stranu se však musím pracovníků ministerstva dopravy zastat, protože se kolikrát opravdu snaží a jejich návrhy jsou rozumné, jenže pak to přijde do parlamentu, kde o tom začne diskutovat někdo, kdo o tom nic neví a jenom proto, aby se neřeklo, že spí, tak tam řekne nějaký nesmysl (jako jsem měl možnost například se setkat s problematikou magnetických majáků) a ostatní se toho chytí, aby to vypadalo, že tomu rozumí.

V příštích dílech bychom se věnovali problematice používání, zneužívání a nerespektování VRZu, v posledním dílu bychom pak mohli zodpovědět některé četnější dotazy a případně přidat stanovisko ministerstva dopravy, pokud se k tomu vyjádří. Každopádně mohu slíbit, že všechny články včetně komentářů budou po ukončení vytisknuty a předány na ministerstvo dopravy, odboru schvalování vozidel a předpisů.

V případě potřeby při kliknutí na mé jméno pod článkem je možnost poslat mi mail s konkrétnějším dotazem.

Odkazy na právní předpisy
viz. díl číslo 1

Odborný konzultant: M.Procházka