Bojový řád 7/N: Nebezpečí podchlazení a omrznutí

Podchlazení nastává, poklesne-li tělesná teplota pod 35 °C. Pokud poklesne tělesná teplota pod 26 °C, je zotavení málo pravděpodobné. Omrznutí může vzniknout povětrnostními vlivy nebo kontaktem s chladnými předměty a je lokální na určité části těla.

Příznaky podchlazení:

1. třesavka,
2. studená a bledá kůže,
3. tělesná teplota pod normálem,
4. ztráta pozornosti, nepřiměřené chování, postupné bezvědomí,
5. vyčerpání, dýchání a srdeční činnost se zpomalují, ztrácí se vědomí a po přechodném období zdánlivé smrti nastává smrt zástavou srdeční činnosti.

Příznaky omrznutí:

1. postižené části těla (špička nosu, uší, prstů na rukou a nohou) nejprve zblednou, potom se stávají voskově bílými, později se objevují modré skvrny a v konečné fázi zčernají,
2. ztvrdlá a ztuhlá kůže, puchýře,
3. bodavá a silná bolest; později poraněná část těla ztrácí citlivost a jakmile zmrazení pronikne hlouběji, bolest zmizí.

Z hlediska taktiky jednotek při zásahu spočívá ochrana životů a zdraví hasičů před nebezpečím podchlazení a omrznutí v následujících zásadách:

1. pravidelné střídání nasazených hasičů,
2. trvalé sledování délky nasazení zasahujících hasičů v nepříznivých meteorologických
3. podmínkách a charakteru jejich práce, sledovat změny během zásahu,
4. zabezpečení teplých místností pro vystřídané hasiče a poskytnutí dostatečné doby na regeneraci sil,
5. podávání teplých nápojů (po 2 hodinách od zahájení zásahu) a stravy (po 4,5 hodinách od zahájení zásahu)1,
6. umožnit výměnu mokrých oděvů, rukavic a bot,
7. jednotky pokud možno nasadit tak, aby hasební voda nadměrně nesmáčela nasazené hasiče (např. za silného větru a mrazu),
8. vyvarovat se dlouhému osobnímu kontaktu s podchlazenými zařízeními, zejména s těmi, ve kterých je zkapalněný plyn, chladící média apod.,
9. nasadit jen nezbytně nutný počet hasičů.