Bojový řád 8/N: Nebezpečí poleptání

Poleptání vzniká přímým působením chemikálií nebo ve spojení s dalšími látkami (např. voda, pot). Poranění může být zevní nebo vnitřní, různé svou hloubkou a rozsahem s okamžitým nebo pozdním účinkem. Většina poranění poleptáním vyžaduje lékařské ošetření.

Zevní poleptání – poškození povrchové vrstvy kůže; při silnější koncentraci žíraviny nebo jejím dlouhodobějším působení může dojít k poškození do hloubky. V závislosti na koncentraci žíraviny může dojít k poškození nebo zničení biologických tkání.

Vnitřní poleptání – při vnitřní kontaminaci organismu dochází zejména k poleptání vnitřních orgánů (např. sliznic, plic); může dojít i ke vstřebávání látky a k intoxikaci organismu s dlouhou dobou latence. Dle rozsahu vnitřní kontaminace mohou nastat komplikace ohrožující základní životní funkce organismu včetně poškození nebo zničení biologických tkání.

Zvláště nebezpečné jsou pozdní účinky vdechnutých žíravých látek – poleptání sliznic, dýchacích cest a plic a nebezpečí edému plic. Doba latence v rozmezí 8 až 24 hodin.

Příznaky poleptání nebo nebezpečí poleptání:

1. vnější poleptání pokožky – palčivá bolest kůže; kůže po potřísnění může být zarudlá, může se odlupovat a mohou se na ní tvořit puchýře,
2. poleptání očí – intenzivní bolest v postiženém oku, světloplachost, postižené oko může být křečovitě sevřeno, možné zarudnutí, otok a nadměrné slzení,
3. rozpadávající se oděv, změna barvy potřísněného oděvu; žíravé látky reagují s okolními látkami a mohou poškodit používanou požární techniku a věcné prostředky,
4. praskot, sykot v konstrukcích, probíhající chemické reakce za vzniku tepla a par. Při chemické reakci žíravých látek s jinými látkami, může docházet k uvolňování hořlavých plynů (např. vodík) a může hrozit nebezpečí výbuchu; chemické reakce žíravých látek bývají doprovázeny uvolňováním tepla,
5. charakteristické obaly a značení na místě zásahu.

K poleptání může dojít v prostorech kde se zpracovávají, používají, přepravují, skladují a vznikají žíravé látky, kterými jsou především kyseliny a louhy. Žíravé látky mohou být plynné, kapalné i pevné, mohou vznikat i jako zplodiny hoření při požárech. Jsou většinou rozpustné ve vodě.

Nebezpečí poleptání lze očekávat zejména v objektech chemického průmyslu, laboratořích, skladech chemikálií, akumulátorovnách, při požárech kabelů, u sportovišť BŘ – ML č. 8/N str. 1 s umělým chlazením, ve chladírenských provozech apod. Nebezpečí poleptání lze očekávat také při přepravě nebezpečných látek a zejména při dopravních nehodách.