Rozhovor Haló novin s předsedou Odborového svazu hasičů

V Haló novinách jste si mohli dne 22. 12. 2011 přečíst rozhovor s předsedou Odborového svazu hasičů o dopadech střednědobého výhledu na roky 2013 a 2014 do rozpočtu Hasičského záchranného sboru ČR.

Odborový svaz hasičů upozorňuje na nebezpečí vážného zhoršení dostupnosti služeb Hasičského záchranného sboru. Oč jde?

Od minulého týdne je schválen zákon o státním rozpočtu a doprovodné usnesení vlády. Tím jsou dané střednědobé výhledy a výdajové rámce na léta 2013 a 2014. Když se podíváte, jak se vyvíjí rozpočet pro Hasičský záchranný sbor, v roce 2012 bude mít 6,6 miliardy, o rok později to má být 5,8 a v roce 2014 5,197 miliardy korun. To už je kolaps, takový střednědobý výhled nemá řešení bez změny zákonů a bez změny rozsahu činností poskytovaných hasiči občanům. To ti politici snad musejí vědět taky.

Obecně to znamená, že Hasičský záchranný sbor buď nebude mít jedinou korunu na provozní výdaje, přičemž už teď má naprosto osekané investiční výdaje. Pro ilustraci, na nutné investice třeba do oprav techniky mají hasiči na celou republiku 80 milionů. Je nemyslitelné, aby se tato částka ještě obyť jen jedinou korunu snížila.

Postihly by tyto plány zaměstnanost?

Udělali jsme propočty, jaké dopady by tyto plány měly na lidi.

Jako odbory prosazujeme, aby pokud bude nutné snížit početní stavy se tyto počty snižovaly od vrchu. Od ministerstva vnitra, přes generální ředitelství, ředitelství krajů, tam jsou početní stavy nejvíc nabubřelé. Když tyto organizační složky vznikaly, tak se říkalo, že tam bude 18 – 20 lidí. Dnes jich tam je sto, ve velkých krajích dvěstě.

V roce 2013 by se muselo propustit 602 lidí, v roce 2014 3 000 hasičů, tedy zhruba třetina současných 9 400 hasičů. To je katastrofa. Například pro starosty by byl obrovský problém zajistit to, co jim ukládá zákon: zajistit požární bezpečnost obce. Možnosti dobrovolných hasičů totiž nejsou neomezené.

Říkají sice, že jsme příliš drazí, že požární bezpečnost zajistí zadarmo apod. Ale nejsou vycvičeni, vyškoleni ani vybaveni na speciální činnosti. Zásahy na nebezpečné a radioaktivní látky, většinou nejsou vybaveni na zásahy na dálnicích a silnicích I. třídy při dopravních nehodách, většina z nich neumí zásahy na vodě, nemají vycvičené lidi pod vrtulníky, potápěče, pyrotechniky, to všechno my zajišťujeme. Kdyby si na to všechno chtěli lidi vyškolit, v konečném důsledku to vyjde na více peněz.

Proč se o tom vůbec uvažuje?

Je to boj bafuňářů ze sdružení dobrovolných hasičů, kteří si myslí, že ty činnosti přeberou a budou říkat, že je to zadarmo. Podle německého a rakouského vzoru. Jenže tam jde do obcí daleko více peněz. Dnes mají obce problém zaplatit školství a sociální služby, u nás je to nemožné.

A to nám Kalousek říká, že schválený rozpočet se změní a že to bude ještě horší! Cítíme, že už to takhle dál nejde. Na letošní rok byl zkrácen rozpočet HZS o 306 milionů, na rok 2013 o 800 a na rok 2014 má být o 1,499 miliardy korun. A to jsme letos odepsali 354 tabulkových mís­t.

Pochopitelně, že když budeme mít méně hasičů, bude zásah trvat delší dobu. Jednotlivé činnosti se mezi ně musejí rozložit. Je tam určitý postup. Přijede se k zásahu, udělá se průzkum zároveň se záchranou osob, pak se najde ohnisko požáru, provádí se lokalizace, likvidace, a pak následné práce. Když to bude dělat místo deseti lidí šest, bude to trvat delší dobu, škody budou větší.

Jde asi o typické úspory, které přicházejí draho…

Při nástupu ministra Johna do funkce byl ukončen program výstavby výcvikového a logistického centra v Hradci Králové. Středisko mělo být financováno Evropskou unií ve výši 1,6 miliardy korun. John to zarazil škrtem pera, ač k tomu nebyl oprávněn. Tyto programy schvaluje svým usnesením vláda. Byl prostě neznalý.

Takže výcvikové středisko nebude?

Nebude, nicméně magistrát Hradce Králové, který bezúplatně převedl pozemky, budovy, na stát s tím, že tam toto významné středisko bude, se snaží prosadit, aby se vnitro k záměru vybudovat výcvikové a logistické středisko vrátilo. Jsme poslední stát střední Evropy, který podobné výcvikové a logistické středisko nemá.

Mělo to být logistické středisko pro část střední Evropy pro mimořádné události. Už teď tam jsou velké skladové prostory, přistávací plocha mezinárodního letiště. Předpoklady tam jsou. Ale myslím, že obnovit tento projekt bude velice těžké. I proto, že se o to snaží především sociálnědemokra­tičtí a komunističtí poslanci, a při současném rozložení sil ve sněmovně se to zdá být neprůchodné. Viděli jsme, co všechno si koalice prosadí, jak vše válcuje silou.

Co dál?

Pomalu se daří tento program přetavit na nákup technologií a techniky. Do roku 2014 by z evropských fondů měly přitéct peníze, za které by se nakoupila požární technika, čluny, ženijní technika, vyprošťovací protipovodňová zařízení aj. Ale na co bude technika, kdyby ji neměl kdo obsluhovat? Kdyby tisíce lidí musely odejít?

Obáváme se, že se zase sáhne do přímého výkonu služby, že to budou ti hasiči, od nichž vy jako občan očekáváte, že do deseti minut přijedou při požáru vašeho obydlí nebo k nehodě, ale nebudou to úředníci na ministerstvu vnitra a generálním ředitelství. To bychom chtěli ministrům vštípit, aby snižovali stavy úředníků, ale bohužel máme smůlu, že se tam příliš často střídají.

Od února 1990, kdy byl náš odborový svaz založen, máme sedmnáctého ministra vnitra. Mají velice krátkou životnost, takže dlouhodobější program, vyjednávání, je prakticky nemožný.

Když dobrovolným hasičům předáte techniku, která je sice ojetá, ale přesto velice moderní, dovedou ji vůbec využít?

To se naučí. Je potřeba rozlišovat dobrovolné hasiče, členy občanského sdružení od výjezdového družstva Sboru dobrovolných hasičů obce. Dobrovolné hasičství je zájmová činnost lidí v občanském sdružení.

Ale výjezdové družstvo, sboru dobrovolných hasičů, je v režii obecního úřadu, obec jejich zřizovatelem a financuje je. Musí zajistit ověření jejich zdravotní a fyzické způsobilosti, odborný výcvik, musejí mít zkoušky na obsluhu daného zařízení. Zase takoví amatéři to nejsou.

Podle typu jednotky mají vyjet do deseti minut – profesionálové do dvou – ovšem ve dne jsou lidé z dobrovolných jednotek ve svých zaměstnáních. Často daleko od obce. A navíc zaměstnavatelé nevidí rádi, aby jim lidé místo práce hasili, i když ze zákona je musejí uvolnit a mzdu dostanou refundovanou. To je další důvod, proč nemohou nahradit profesionální jednotky. V Německu se s tím vážně potýkají.

Odkud tedy vychází ten tlak na převzetí vaší práce dobrovolníky?

Tlak na vyvedení činností zajišťovaných státem do soukromé sféry je cítit za vším. Proč dělat soukromý pilíř důchodového pojištění? Je snaha vyvést činnosti do soukroma, jsou sice nakonec dražší, než když si je děláme sami. Třeba zdravotnická záchranná služba. Leteckou záchrannou službu dříve zabezpečovala policie a armáda. Tato činnost se přepustila soukromým firmám, a vyjde daleko dráž.

Přesto se u policie uvažuje o zrušení vrtulníkové letky jako o úspoře. Policie vrtulníky potřebuje. Na vyhledávání osob, monitorování, zásahy… Kdyby je pro ni provozovala soukromá firma, přijde to na třikrát tolik. Domníváme se, že je to obecný trend a může to mít souvislost s tím, jak se vyvádějí a »odklánějí« prostředky po milionech a miliardách.

Takže vzniknou soukromé hasičské sbory?

To si vůbec nedovedu představit. Soukromé firmy by dost těžko tuto službu zajišťovaly, příkladem by mohla být Anglie, kde v některých hrabstvích dochází k návratu těchto činností státu. Obce by tuto činnost nedokázaly ufinancovat. Vždyť nemají ani na to, aby platily pohotovosti dobrovolníkům.

Jiří Nussberger

převzato z webu OSH – www.osh.cz