Pondělí 23. prosince 2024, od 07:00 bude sloužit směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Spolupráce mezi vědou a praxí v oblasti požární ochrany

Dne 2. února 2012 proběhla na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze mezinárodní konference „Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy“.

Tato konference navazuje na kurzy o návrhu požární odolnosti konstrukcí podle evropských norem, které probíhají v Čechách již od roku 2005 a hlavními gestory jsou ČVUT a MV – generální ředitelství HZS ČR.

Hlavním posláním tohoto projektu, který sdružuje 22 zemí, je shrnutí, ověření a výměna poznatků z oblasti bezpečnosti staveb. Jedná se především o vědecké disciplíny v oblasti požární ochrany, analýzu požáru, přestup tepla do konstrukce, aktivní a pasivní požární ochranu a národní předpisy v oblasti požární prevence.

Mezinárodní spolupráce se zaměřuje na několik oblastí. Tou hlavní je zkoumání chování a účinků požárů v budovách, které vedou k účinné ochraně lidského života a zdraví při hašení požárů v budovách.

Zahrnuto je přitom jak navrhování podle zjednodušených pravidel, tak i pokročilé modelování požárů (přestup tepla do konstrukce, vývoj teplotních polí i celkové chování konstrukce při požáru).

Závěry z výzkumu využívají hasičské záchranné sbory po celé Evropě. Důležité pro hasiče jsou především poznatky využitelné při zásazích. Záchranné práce jsou ovlivňovány zejména rozvojem ohně a kouře, který je největší hrozbou pro evakuaci a zásah. Pomoci výpočtu dynamiky plynů při požáru jsou specialisté schopni poměrně přesně předpovědět možný pohyb ohně uvnitř budovy.

Dalším společným jmenovatelem je i skutečnost, že požáry jsou jedním z nejvíce devastujících průvodních jevů zemětřesení a teroristických útoků. Při vzniku požáru může dojít k nepřiměřenému kolapsu a ztrátám na životech, jak tomu bylo při událostech 11. září 2001.

Proto je pro vědce důležitá už samotná oblast navrhování konstrukcí. Současné tendence směřují k přechodu od obvyklých postupů k novým koncepčním postupům, jejichž cílem je omezit výskyt lokálních poruch a zapracovat odolnost vůči účinkům požáru už do prvního návrhu konstrukce.

Mezi hlavní cíle spolupráce patří integrace vědeckých poznatků všech zúčastněných zemí, jejich předání nastupující generaci mladých vědců, výměna názorů a stanovisek různých skupin v působících v této oblasti, jako jsou hasiči, odborníci, projektanti či konstruktéři a vědci, informace o posledních přístupech a metodách výzkumu pro kontrolní orgány a podněty pro národní technické specifikace v oblasti požární bezpečnosti.

Během posledních dvaceti let počet vědců, kteří pracují v oblasti omezení rizik, vzrostl. Pro zintenzivnění spolupráce mezi vědou a praxí se v rámci společných projektů vytváří metodika spolupráce vědců, projektantů, hasičů a státní správy. Navrženou metodikou se očekává zvýšení požární bezpečnosti staveb i hasičských záchranných jednotek během zásahu.

Cílem projektu je šířit zásady moderních metod a postupů pro stávající i nově vznikající stavby, stavební technologie a možnost změny v užití staveb. Dalším cílem je sjednocení aktivních a pasivních ochranných protipožárních systémů, zvýšení bezpečnosti nových materiálů a ochrana životního prostředí.

Odborné podklady poskytl: plk. Ing. Zdeněk Hošek, vedoucí oddělení technické prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
MV-generální ředitelství HZS ČR

Sdílet