Červený Kohout 2012 je minulostí. Sledovali jsme online

V Hluboké nad Vltavou proběhla konference Červený Kohout. Přinesli jsme vám zvukový i textový záznam.

Online zvukový přenos byl ukončen. V průběhu celé dvoudenní konference poslouchalo přednášky celkem 472 návštěvníků webu. Děkujeme za pozornost a těšíme se u dalšího online přenosu.

Živý textový přenos byl ukončen

12:38: Pokud obce brečí nad tím, že nemají možnost zajištění požární vody v rozsahu jednoho bazénu u rodinného domu, je to jen výmluva. Vše je otázka hospodaření a rozdělení financí. Všechno je otázka úhlu pohledu a správného uvažování.

12:37: V poslední novelizaci zákonu o vodách je zmínka o tom, že pokud je vodovod jediným zdrojem požární vody, měl by být použit.

12:36: Na obrazovce je přehled všech zákonů, které se točí kolem vody.

12:35: Jak bylo zmíněno v předchozí přednáčce, je možnost vodu dovážet, ne však efektivně vždy a všude.

12:33: Poslední částí přednášky je problematika zdrojů požární vody. S vodou je všeobecně problém. Každá zástavba si papír o zdroji zařídí, skutečnost je však opět jiná.

12:30: Co se týká ohlašoven požáru, v současné době je 18 tisíc veřejných telefonních automatů. Z toho vyplývá, že ne všechny obce mají veřejně přístupný telefon.

12:29: Požární řád obce by měl být plán, jak se obec k požáru postaví a jak bude zajišťovat ochranu pro svoje občany. Měl by obsahovat činnosti, které jsou obvyklé v době zvýšené pravděpodobnosti například požáru.

12:28: Přibližně 50 procent obcí neprovádí prevetivně výchovnou činnost. Pokud občan dostane informaci, jak se chovat při povodni, je to dobré. Jen se nesmí zapomenout, že v okolí padesáti kilometrů není žádná řeka. Je třeba zohlednit místní podmínky a věnovat se reálným hrozbám.

12:26: Na obrazovce je kompletní seznam dokumentace, kterou musí obec zpracovat

12:24: Pokud obec nevybaví hasiče, velitel zásahu hasiče do zásahu nepustí. Papírově bude přesně stanoveno, jak zasahovat při požáru domu, nebude však mít kdo zasahovat, pokud hasiči nebudou správně odborně a materiálně vybaveni.

12:24: Papírové zřízení jednotky v obci nic neřeší. Důležitá je akceschnopnost a odborná příprava. Po komunikaci s veliteli jednotky je vždy zjištěn pravý stav.

12:19: Problémem je, že sami obce nejsou schopny zjistit, kde dělají chybu. Požární kontrola provedená členem místní jednotky je neplatná, musí ji provádět odborník.

12:18: Obec musí zabezpečit hasicí přístroje, požárně bezpečnostní zařízení. V počátku lze hasicím přístrojem plameny uhasit. Pokud na úřadě vidí, že je na chodbě hasicí přístroj, nechají ho zkontrolovat. Neřeší však vhodnost jeho umístění. Stává se také, že označení únikových cest vede do zamčených dveří.

12:17: Pokud jdete na úřad a začne hořet, chce občan bezpečně utéct. Starostové jsou pravidelně v kraji školeni, jak zabezpečit plnění povinností.

12:15: Pardubický kraj pravidelně kontroluje obce, je to celá čtvrtina všech kontrol v republice.

12:15: Kontroly probíhají každoročně, v některých krajích se kontroluje více, někde méně. Obec má komplikovanou situaci, dle zákona plní povinnosti jako každá právnická osoba, ale zároveň plní povinnosti jako samospráva.

12:13: Proč kontroly obcí? Protože je to vhodné, výhodné a rozumné. Ovlivňujeme požární ochranu pro velké množství lidí. Každá škoda je pro obec velkým problémem.

Další téma je Požární ochrana v obcích – zhodnocení současného stavu. Hovoří Ing. Miroslava Nejtková**, MV – GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva a Mgr. Pavel Nejtek, HZS Pardubického kraje

11:50: Probíhá komerční prezentace firmy INSPAN.

11:48: Nejlepší přednáškou byla organizačním výborem vybrána přednáška pana Ing. Boháče na téma Praktické zkušenosti s aplikací norem v oblasti EPS. Pan Boháč si přebírá cenu Červeného Kohouta.

11:46: Tato auta jsou primárně určena pro kyvadlovou dodávku velkého množství vody. Ne pro běžné zásahy do smíšeného provozu, tedy nejsou vhodná pro dobrovolné jednotky, které mají v náplni i běžné zásahy.

11:45: Výhodou je, že je i do terénu. Tatra 815–7 by měla být chápána jako velkoobjemová cisterna, ne tedy jako běžná CAS do smíšeného provozu.

11:44: Novou kategorií jsou automobily velkoobjemové. Na obrázku je opět Tatra 815–7.

11:43: Další kapitolou jsou speciální automobily na technické zásahy. Hašení lesních požárů by měly zajišťovat automobily typu UNIMOG. Jedinou jejich chybou je relativní malá zásoba vody.

11:42: Na obrázku je sedmičková Tatra. Pan Maděra říká, že vlastně Tatra 7 nezapadá do konceptu, tedy městská auta nebo do smíšeného provozu s kabinou pro 6 osob.

11:40: Městské provedení by nemělo být ve verzi podvozku do terénu. Další kategorie by měla být pro smíšený provoz.

11:39: Zamýšlíme se nad tím, že tyto podvozky nebudou do budoucna ve výbavě hasičů. Budeme preferovat poměr ceny a užitných vlastností.

11:38: Současná koncepce vychází z toho, že většina 4×4 nebo 6×6 terénních automobilů v terénu nejezdí. Jezdí ve smíšeném provozu. Tyto podvozky jsou velmi ekonomicky náročné.

11:36: Tato koncepce, tedy dva základní hasičské automobily pro družstvo a pro dopravu vody, budou s ohledem na vývoj financí asi stále více aktuální.

11:35: V době normalizace vznikla potřeba, vytvořit si vlastní český podvozek pro hasičská auta. Tak tedy vznikl podvozek CAS K25 Liaz a CAS 3C Tatra. Tedy dva záklaní automobily, které pokrývaly základní potřeby hasičů.

11:34: Po válce se pak přešlo na jednotné požární hadice a další vybavení.

11:33: Postupem času byl stále větší požadavek na velkoobjemové automobily tak, aby hasiči dokázali na místo požáru dostat co nejvíce vlastní vody.

11:32: Dokonalost do automobilů vnesla až první světová válka. Pražský profesionální sbor byl na našem území první sbor, který vyřadil ze své výbavy koňmi tažené stříkačky.

11:31: Abychom vědeli co chceme do budoucnosti, musíme vědět jaká byla minulost. Na začátku 20. století se objevovaly první automobily, tedy zásahové automobily. Byly ale málo spolehlivé.

11:30: Na téma Cisternové automobilové stříkačky – současnost a budoucí trendy hovoří Ing. Jaroslav Maděra z Generálního ředitelství HZS ČR.

11:27: Ročně THT Polička vyrábí kolem 100 aut, roční obrat je 750 milionů korun.

11:26: Od podpisu smlouvy pak víme, jaká je technická specifikace, pak se zákazníkem doladíme drobnosti a vybavení, auto vyrobíme, pošleme na zkoušky a na certifikace. Náledně je předání a vyškolení. Máme samořejmě i záruční a pozáruční servis

11:25: Každé vozidlo než jde na schválení do TUPO, musí jít i na test na náklon, což stojí kolem 150 tisíc. Starostové obcí si neuvědomují, že pokud na test náklonu nepůjdou, může to mít i fatalní následky.

11:25: Veškeré nákupy techniky podléhají výběrovému řízení. Ten proces trvá i 4–5 měsíců. Ve chvíli kdy máte peníze čaově vázané, pak pro nás nástavbaře vzniká problém. Nemůžeme mít podvozky na skladě, ale objednáváme až po podepsání smlouvy.

11:24: Co se týká barevného provedení, to je dáno legislativou. Ale zákazníci mají bohužel své představy – pak v ČR jezdí auta, která jsou pokaždé jiná a neodpovídají legislativě. Toto je opět trend u dobrovolných hasičů.

11:23: Někdy požadavky zadavatelů nejsou splnitelné. Firmy musí garantovat to, aby nástvba splňovala veškeré vyhlášky.

11:22: Z určitého strachu ze složitosti ovládání je vidět trend, že zadavatelé se bojí, zda dokáží relevantně vyškolit strojníky na složitější systém ovládání. Toto platí většinou u dobrovolných sbo­rů.

11:21: Názory na ovládání se různí. Něko proferuje mechanické, někdo elektronické.

11:20: Dnes se do vybavení CAS používají výhradně dvoustupňová čerpadla. U čerpacího agregátu je potřeba řešit to, aby každé ovládání bylo zdvojené, tedy přístupné i od pracoviště strojníka. To celou nástavbu prodraží.

11:19: Co se týká lakování vozů, je novým trendem polep místo lakování. V součané době lepení vychází levněji a opravitenost je také jednodušší.

11:18: Novou technologií je pak lepená nástavba ze speciálních plastů. Nejedná se o sklolaminát, ale speciální plast. Výhodou je dobrá opravitelnost.

11:17: Firma THT používá i plastové nástavby, ale vše je dováženo. Je ale dražší, než hliníkové nástavby. Ocelová nástavba pak vyjde cenově stejně jako hliníková.

11:15: Hliníkové nástavby jsou pro výrobce nejlepší, co se týká variability. Odpadá energetická náročnost oproti plastu a hlavně klasické ocelové nástavby.

11:13: Nejčastější podvozek pro výrobu aut u THT je TATRA, nejčastěji vyžadovaná nádrž je nerezová. Nejpoužívanější systém nástaveb je sešroubovaná nástavba z hliníkových profilů. Tato nástavba je nečastější u většiny výrobců nejen v ČR.

11:12: Nejčatější variantou je samostatná kabina, integrovaná kabina v nástavbě není v ČR oblíbená, oproti sborům ve světě.

11:11: U nás v ČR jsou všechna auta plnopohonná, ale v zahraničí je to opak. Je potřeba zvážit, zda tyto podvozky jsou do terénu. Dle nás by na to měl být určen jiný, speciální podvozek. Některé dobrovolné sbory si myslí, že když si pořídí podvozek 4×4 nebo 6×6, je to do terénu. To je omyl.

11:10: Většina aut, které jsou 4×4 nebo 6×6 nejsou primárně do terénu, ale spíše do běžného provozu. Zadavatelé si pak pletou speciální automobily.

11:08: Nejběžnější typy aut, které jsou u nás výráběny jsou CAS. V menší míře jsou to pak speciální automobily.

11:07: Při výrobě nástaveb požárních automobilů musíme respektovat přepisy a zákony. Partneři, kteří si u nás objednají nástavbu pak někdy nerespektují tyto zákony.

11:05: Na téma Praktické zkušenosti z výroby požárních automobilů hovoří Ing. Stanislav Červený z THT.

Přednáška byla ukončena, následuje přestávka

10:48: Vietnamská tržnice? Pojišťovák ani nesedá do auta, doporučení je nepojišťovat v žádném případě.

10:45: Alfou omegou je detekce požáru, dostupnost hasebních prostředků, přístup managementu; pokud jsou instalovány stabilní hasicí prvky, je důležitá jejich funkčnost a spolehlivost.

10:42: Pojišťovny papíry nezajímají. Pokud zástupce pojišťovny v televizi zjistí, že hoří, je jako na trní, aby objekt nebyl pojištěn u jeho pojišťovny. Protože pokud hoří, něco selhalo a manažer nedostane prémie. Následuje zjištění chyb při procesu a soustředění se na omezení škod při dalších požárech.

10:41: Například zkoušky hydrantů jsou rok od roku opisovány z minulosti, nejsou ve skutečnosti zkoušeny. Ale papírově je vše správně, provozovatel však občas přizná, že zkoušku nikdy neviděl.

10:40: Při identifikace nebezpečí se na rozdíl od státního požárního dozoru pojišťovny nemusí držet přesného schématu.

10:38: Existují prohlídky objektů, které trvají týdny, prohlídku jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice provádělo 30 lidí. Následně bylo sestaveno doporučení pro klienta, tlak ze strany veřejnosti po katastrofě v Japonsku je velký, všechna opatření jsou stoprocentně plněna.

10:34: Hrozbou může být také blackout u velkoměst, výpadek proudu v Praze může být katastrofický.

10:34: Sotva se pojišťovny vypořádaly s nastavením cen pojištění vzhledem k povodním, přišly hurikány a tornáda. Chybí už jen zemětřesení.

10:32: Škoda po požáru v hodnotě 40 milionů vzbudí na tváři manažera spíše úsměv, protože jeho hodnoty se pohybují v miliardách.

10:31: Současná krize, sociální a ekonomická se začíná promítat i do pojišťovnictví. Například požáry, ničení majetku a pojišťovací podvody.

10:30: Předpis, který pojišťovny používaly, byl z 95 % stejný jako evropská norma, která vstoupila v platnost.

10:29: Na trhu jsou v podstatě jen dvě nadnárodní pojišťovací skupiny.

10:28: Škody jsou buď přímé na majetku, nebo nepřímé, například škody způsobené přerušením provozu. Ty jsou ve výsledku vyšší, než přímé.

10:25: Pojišťovny vznikající po revoluci měly zázemí v subjektu v zahraničí, minimálně v „pojištění pojišťovny“. Podmínky, které firmy stanovovaly, byly „evropského formátu“.

10:24: Pojišťovny působí také směrem k požární ochraně, existují kritéria požárního rizika, podle toho se objektivně stanovují sazby a ceny.

10:23: Postupně se odbourávají národní a specifické přístupy, v EU jsou zaváděny sjednocující předpisy.

10:22: V předrevoluční době byl požár jedním z hlavních rizik při pojištění, v současné době do hry vstupují přírodní katastrofy, vandalismus, terorismus. Požáry již nejsou nejčastejší události.

10:19: V současnosti je pojišťovnictví jen jeden ze subjektů na trhu, nemá výhradní postavení.

10:17: Systém slev a přirážek na principu dohodnutých sazeb v pojišťovnictví je minulost, tento koncept se používal před rokem 1989.

10:15: Ing. Pavel Rybář, odborník z oblasti požární ochrany, přednáší na téma Pojišťování požárních rizik – zkušenosti v rámci EU

09:57: Probíhá komerční představení EPS ČR, sdružení výrobců polystyrenu.

09:52: Na velkoplošné obrazovce právě běží přehled všech zákonů od poválečné doby až do současnosti.

09:51: Od roku 1945 byly německé hasičské pluky postupně převedeny na vznikající české a moravské hasičské sbory. V roce 1953 byl vytvořen zákon, který řešil například i státní požární dozor.

09:50: Za Protektorátu Čechy a Morava byl Němci zřízen Sbor požární policie. Paradoxně za německé okupace došlo k veliké profesionaliza­ci sborů.

09:45: U hasičských sborů také fungovali samaritáni, větší sbory měly i sanitní vozy – a to až do roku 1950. Sanitní vozidla pak převzaly Ústavy národního zdraví.

09:43: V tuto chvíli pn Szaszo ukazuje přehled historických právních úprav od roku 1873.

09:42: 12. srpna 1881 byl požár Národního divadla. Obecně požáry divadel byly docela časté v celé Evropě. Požár v Národním divadle údajně způsobili klempíři. Vysoké škody však byly i připsány na vrub hasičům. Několik lidí hlásilo pomocí telegrafu a morseovky požár Národního divadla, ale tím že docházelo k mnoha hlášení, haiči nedokázali rozluštit o jaký požár vlastně jde.

09:40: V letech 1879 – 1971 fungoval v Praze požární telegraf. V roce 1864 vznikl další profesionální sbor v Brně a v roce 1890 v Plzni.

09:39: Nejzákladnější hasič měl třeba jen 18 krejcarů. Museli byt loajální k veliteli. Pokud někdo zemřel, město Praha mu vypravilo pohřeb. Někteří vysloužilí hasiči pak dostávali funkce jako je výběrčí daní nebo správce obecního majetku.

09:38: První velitel byl Ludvík Pasta, který se vycvičil v Berlíně a následně postavil a vycvičil první hasiče. Postupně sloužilo u pražských hasičů 68 hasičů. v roce 1864 byl vydán Řád služebného pražského sboru hasičského

09:36: 18. července 1853 vyšla vyhláška o zřízení hasičského sboru v Praze.

09:35: Dobrovolné jednotky v Praze však nestačily na likvidaci velikých závažných požárů. V Praze tak vznikl první profesionální hasičský sbor a to dne 23. března 1853. hasiči se rekrutovali z metařů, zaměstnanců města.

09:32: Do dobrovolných jednotek se přihlašovali členové Sokolské jednoty. Byli dobře fyzicky připraveni. Zakladatel Sokola Miroslav Tyrš doporučoval, aby se hasičské jednoty slučovaly a nabídl jim zázemí Sokola. Tyrš byl autorem prvních hasičských povelů.

09:31: V roce 1864 vznikl ve Velvarech první dobrovolný hasičský sbor ve kterém se mluvilo česky. V roce 1874 na našem území bylo již 107 dobrovolných sbo­rů.

09:30: V roce 1854 byly zřizovány první dobrovolné jednotky. Vzhledem ke vzrůstajícímu nebezpečí požárům, v Evropě vznikaly již profesionální sbory. například v Londýně.

09:29: Od roku 1912 se začaly objevovat stříkačky motorizované. Nahradily tak koňské povozy, které zanikly u pražských hasičů v roce 1926.

09:28: V roce 1854 byla vytvořena první samohybná parní stříkačka. Parní stříkačky byly na svou dobu technickým pokrokem. Jejich nedostatkem byla váha, musely se roztápět a pokud se to nepovedlo, stříkačka nefungovala.

09:26: Na hašení se používaly jednoduché hasební prostředky: vědra, háky, žebříky, později ruční stříkačky.

09:25: Vrchnost vytvářela nařízení, ve kterých bylo určeno kdo se zúčastní hašení požárů. Většinou to byli kováři. V Praze se ve 14. století vytvářely první požární řády.

09:24: V minulosti mnoho historických staveb podlehlo požárům. I ve středověku se vrchnost zabývala ochranou svých objektů proti požárům.

09:22: Úkolem přednášky bude oživit některé věci z historie, jde o upozornění na zajímavé věci.

09:20: Začíná další přednáška, přednášet bude JUDr. Zoltán Szaszo, z občanského sdružení „Naše hasičská minulost“, na téma Historie požární ochrany na území současné ČR.

09:12: První část přednášky, hlavní, byla právě ukončena. Následují jen pro odlehčení ukázky stavebního zákona před 125 lety v Českých Budějovicích.

09:08: Probíhá podrobný rozbor různých formulářů potřebných při stavbě.

09:06: Povinnosti stavebníka uvedené v jednom z paragrafů jsou uvedeny přibližně jako „Stavebník je povinen dbát na všechno“, v praxi se to však špatně kontroluje a ani stanovené sankce nejsou uplatňovány.

09:03: Zkušební provoz se povoluje tehdy, pokud se mají ověřit skutečnosti, které nelze ověřit před zahájením provozu. Příkladem může být měření hluku vzduchotechniky v hypermarketu. Stejně tak lakovna v továrně, pokud nepoběží na plný výkon, těžko se změří emise.

09:00: Pokud jeden a ten samý dům staví pět kamarádů, stačí ohlášení 30 dní dopředu. Pokud by měl být dům určen k pronájmu, musí úřad vydat písemné stanovisko.

08:59: V současné době máme dvě možnosti jak získat povolení k užívání, první je ohlášení 30 dní dopředu, pokud úřad nereaguje, lze stavbu používat. Kolaudační souhlas pak vydává úřad pokud budoucí uživatelé nemohou ovlivnit stavbu.

08:55: „Závazná stanoviska přikládá stavebník k žádosti pokud je obstaral předem.“ – pokud je tedy neobstaral předem, co dál? V praxi to samozřejmě tak nefunguje.

08:53: Jeden z paradoxů stavebního zákona je například stavba garáže, kdy je potřeba povolení HZS. Pokud stavíte dům do 150 metrů čtverečních, povolení není potřeba, stačí jen ohlášení.

08:40: Začal dnešní program, jako první je na programu přednáška Ing. Františka Konečného z Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích na téma Stavební zákon – požadavky požární bezpečnosti staveb.

Ukončené přednášky prvního dne konference:

Ing. Vlasta Charvátová, Technický ústav PO
Téma: Expertizní činnost při zjišťování příčin vzniku požárů

Ing. Michal Gašper, FIRES, s.r.o.
Téma: Zkoušení zařízení na odvod kouře a tepla

Ing. Jana Neškodná, HZS Jihočeského kraje
Téma: Prevence závažných havárií dle zákona č. 59/2006 Sb.

Ing. Pavel Rožboud, HZS Jihočeského kraje
Téma: Spolupráce se Správou státního hradu a zámku v Českém Krumlově na úseku PO

Ing. Petr Bebčák, PhD., VŠB-TU Ostrava, FBI
Téma: Aerosolové stabilní hasicí zařízení v praxi

Ing. Petr Boháč, Požární bezpečnost staveb, s.r.o.
Téma: Praktické zkušenosti s aplikací nových technických norem v oblasti EPS

Dr. Ing. Zdeněk Hanuška, MV-GŘ HZS ČR
Téma: Zkušenosti z využívání dokumentace zdolávání požárů v činnosti jednotek požární ochrany

prof. Ing. František Wald, Csc., ČVUT Praha, Fakulta stavební
Téma: Požáry na zkušebním objektu ve Veselí nad Lužnicí 2011

Ing. Ján Kandráč, Csc., RISK CONSULT, s.r.o.
Téma: Analýza hodnocení rizik v průmyslu s důrazem na požární rizika

prof. Ing. Anton Osvald, CSc., Žilinská univerzita, Fakulta špeciálného inžinierstva
Téma: Požární bezpečnost srubových staveb

Ing. Miloš Svoboda, MV-GŘ HZS ČR
Téma: Zaměření dalšího vývoje a připravované změny v oblasti požární prevence.