Počet sebevražd na železnici prudce stoupá

V roce 2011 zemřelo při střetu vlaku s osobou o 33 osob více než v roce 2010. Celkově na železnici v roce 2011 zahynulo 265 lidí a 248 bylo zraněno, což bylo nejvíce v historii Drážní inspekce. Počet pokusů o sebevraždu stoupl o téměř 200 %.

Drážní inspekce v roce 2011 evidovala celkem 282 střetů vlaku s osobou, při kterých zahynulo 222 lidí a 63 bylo zraněno. Více než jednu třetinu všech těchto mimořádných událostí tvořily případy, v jejichž pozadí byl prokázaný sebevražedný úmysl.

Zatímco v roce 2010 evidovala Drážní inspekce pouze 34 střetů vlaku s osobou, kde hlavním motivem byla zřejmá sebevražda, v roce 2011 již těchto případů bylo 99.

V důsledku těchto mimořádných událostí bylo zpožděno 930 vlaků a 131 jich nejelo vůbec. Celková doba zpoždění byla více než tři a půl týdne (30 998 minut).

Z dlouhodobých statistik je patrný nárůst počtů střetů vlaků s osobou i usmrcených. Tento trend lze vysledovat i v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy Drážní inspekce zaznamenala pouze o 3 případy a jednoho usmrceného méně než ve stejném období roku 2011, který byl dosud nejtragičtější za celou historii Drážní inspekce.

Jak to vidí drážní hasiči?

Mezi škálu zásahové činnosti profesionálních drážních hasičů (HZS SŽDC) patří výjezdy k mimořádným událostem, při kterých došlo ke střetu vlaku z člověkem. Bohužel se v mnoha případech jedná o sebevražedný úmysl, což výše potvrzují statistiky Drážní inspekce.

Proč lidé takto končí svojí pozemskou pouť, o tom lze jen spekulovat, i když se občas nalezne i dopis na rozloučenou, ale toto není naše věc. My v případě oznámení vyrazíme k události s potřebnou technikou. Pracovníci našich operačních středisek se u těchto událostí snaží o enormní vytěžení informací právě pro adekvátní, optimální vyslání sil a prostředků.

Po dojezdu k události provedeme, tedy v případě, že jsme tam jako první jednotka či složka průzkum, zjistíme a potvrdíme přesný místopis v podobě traťového kilometrovníku a jeho okolí, dále se zabezpečí místo zásahu, což se na první pohled zdá jako nicotná, až snad jednoduchá práce. Opak je však pravdou. Na dráze to není jako když se přijede někam do ulice, kde je cedule s názvem a číslem. Zde jsou jen a pouze kilometrovníky a že není někdy snadné je najít, je nasnadě.

Přes operační středisko nebo při možném zprodlení velitel zásahu telefonicky přímo kontaktuje dispečera, odpovědného za daný úsek tratě s příkazem, aby snížil rychlost projíždějících vlaků, případně zcela vyloučil na dobu nezbytně nutnou veškerý provoz. Toto vše jen a pouze z důvodu vytvoření bezpečného prostředí pro zasahující složky IZS, vlak a železnici samotnou nelze podcenit a lidský faktor hraje i zde rozhodující roli. Vše výše popsané musí proběhnout v co nejkratším časovém intervalu, což je pochopitelné.

Velitel zásahu z řad HZS SŽDC je navíc tlačen k co nejmenšímu omezení provozu, protože třeba zastavit trať s mezinárodním provozem stojí skutečně nemalé peníze a v dnešní době je o to složitější si za svým rozhodnutím stát.

V případě nutnosti je sražené osobě poskytnuta první pomoc do příjezdu ZZS, i když ta zpravidla bývá u nehody před námi. Pokud je osoba nějakým způsobem zaklesnuta pod lokomotivou či vagónem, provede se její co nejrychlejší a zároveň nejšetrnější vyproštění, což občas bývá značně složité. Když se jedná o evidentní smrt vlivem devastujících zranění, neslučitelných se životem, jako např. hlava oddělená od těla, je vše jasné hned a vyjádření lékaře ZZS je tak jen pouhou formalitou.

Vše zůstane na místě tak, jak k nehodě došlo a po ukončení vyšetřování přichází náš čas, kdy provádíme očistu kolejového svršku a vlaku pomocí vody a desinfekčních prostředků. Tedy v případech, že se jedná jen o „pouhé“ sražení osoby, ale i to se občas komplikuje, když jsou ostatky člověka po nárazu vlaku roztaženy na několika desítkách metrů. Že to není hezký pohled, nemusím psát, ale je to realita a tu nelze popřít a tajit.

Složitější situace nastane, když se osoba namotá a to do slova a do písmene např. na podvozek či nápravu lokomotivy. Pak je vyproštění lidských ostatků značně složité a je to práce pro opravdu silné nátury. Říká se, že si člověk zvykne na všechno. Není to pravda. Obzvláště v případě, že se jedná o sraženou osobu nízkého věku. Toto ale platí obecně pro všechny druhy zásahů, kde přijde o život mladý člověk a je jedno jakým způsobem.

Psychická odolnost hraje u těchto zásahu mimořádně velkou úlohu. V případě, že je to složitější vyprošťování z pod lokomotivy, leckdy to trvá poměrně dlouhou dobu, kdy se jak obecně říkáme „hrabeme ve ..…“. Když se vystřihuje člověk z automobilu či náklaďáku, je to také občas velmi složité vyprošťování, ale zde je to zcela něco jiného.

Nebudeme zde rozebírat otázku toho, zdali člověk, jenž se rozhodne svůj život ukončit pod koly vlaku, a je jedno, zdali se mu to podaří či nikoliv, vůbec nad svým budoucím jednáním alespoň trochu přemýšlí. Rozhodnutí o skonu tímto způsobem nekomplikuje život jen jeho pozůstalým, ale i velké spoustě dalších osob a teď nemyslím jen nás, zasahující členy složek IZS, kteří toto mají v popisu práce. Leták Drážní inspekce, kde je psáno Myslíte na sebevraždu? Lehněte si u lékaře, ne na koleje… hovoří za vše.

Závěrem lze jen doufat, že výjezdů k těmto událostem bude méně, statistiky však hovoří bohužel o přesném opaku.