V Rusku pomáhá hasit požární vlak
Tuto techniku lze spatřit v mnoha provedeních na železnicích po celém světě. Tedy ani bývalý Sovětský svaz není výjimkou.
Když jsem zde před lety představoval požární a záchranný vlak švýcarských železnic SBB, tak jsem na webu při získávání informací o něm, narazil na jeho ruskou obdobu.
Oba vlaky se však nedají 100% srovnávat, společné mají jen to, že jsou „vlaky“… Švýcarský SBB Lösch-und Rettungszug viz články zde a zde, je výkřikem posledních technických vymožeností, ruský je přeci jen o poznání horší.
I když v současnosti se dodává do ruských vlaků kvalitní vybavení, není to dle slov hasičů stále ono, chybějí neustále finanční prostředky. Tím však nechci říct, že svůj účel plní špatně. To v žádném případě.
Dokazuje to velké množství článků v ruských médiích, které mají podobné titulky: Oheň se podařilo zvládnout jen díky požárnímu vlaku, Požární vlak, spása hasičů, Bez požárního vlaku by to nešlo apod.
Po celém území Ruska je jich rozmístěno několik stovek, přesně 924. Dbají na požární bezpečnost kolem husté železniční sítě, ta má 150 tis. km, což jí řadí na jedno z předních míst světa.
Na první ruské železnici, která vedla z Petrohradu do Carského Sela se v 19. století podílel i náš František Antonín Gerstner a také slavný inženýr Jan Perner.
První požární vlak – požarnyj povoz byl v Rusku již v roce 1862. Počátkem minulého století se v Rusku stavělo požárních vlaků dle amerického modelu. Dnešní systém se moc neliší, jen se neustále doplňuje vybavení.
Požární vlaky se nasazují všude tam, kam se nemůže dostat automobilová požární technika, takových míst je v Rusku skutečně víc než dost, nebo tam, kde je potřeba velké množství hasiva a u místa události vede železnice.
Vlak hasil krom lesních požárů např. i hořící tanker v přístavu Oktjabrska, sklady automobilky Lada, explozi v nábytkářské firmě v Černovcích, požár rašeliniště v Tiželijach atd. Věřte tomu nebo ne, ale požární vlaky mají v Rusku za posledních několik let dohromady v průměru téměř 7 výjezdů za den.
Např. v roce 2002 dosáhl počet výjezdů vlaků čísla 2383! Každý z vlaků ma na starosti traťový úsek o délce cca 160 km. Požární vlaky spravuje Ministerstvo pro mimořádné události – EMERCOM v rámci místních působností drah a hasičských jednotek.
Bez těchto vlaků by nebyla bezpečnost železniční dopravy, resp. její bezpečnostní systém spolehlivý a efektivní. To však platí i pro oblast mimo dráhu. Na požární vlaky se v Rusku prostě velmi spoléhá a v dnešní době se stále pracuje na zefektivnění jejich použití, i když se najdou i „odborné“ hlasy, žádající jejich zrušení.
Požární vlaky se v současnosti dělí do dvou skupin. Základ dnešního červeného požárního vlaku skupiny 2 tvoří vždy vůz pro jeho čtyřčlennou osádku, ve kterém jsou dvě stabilní čerpadla většinou od firmy Požtechnika o výkonu cca 4000 l/min, přenosná stříkačka, přenosná elektrocentrála, hadicové vybavení (1,5 km hadic), dýchací přístroje, sociální zázemí včetně koupelny, kuchyně i ložnice.
V některých je i nádrž na 5000 litrů pěnidla, které se používá velmi často jako smáčedlo. K tomuto vozu jsou připojeny cisterny, které jsou vzájemně propojené s čerpadly. Ty jsou o různých objemech a to od 40 000 do 73 000 litrů vody. Jeden požární vlak má až čtyři tyto vozy.
Občas lze vidět připojený ještě tzv. technický vůz, neboli SAR vagón (neplést si to se zkratkou záchranného týmu, v Rusku je to označení pro tyto vozy…). Mohou být totiž i dva. V nich se nachází nakolejovací souprava a různé nářadí, bývá tam i další nádrž na 5000 l pěnidla.
Dále jsou ve vozech ještě prostředky pro práci při zásahu na nebezpečné látky (přečerpávací souprava, tmely, ochranné obleky atd.), kompresor apod. S těmito vozy je to vlak skupiny č.1., tzv. speciální požární vlak, který má vyšší technicko-taktické možnosti použití.
Postupně se také dodávají speciální nouzové záchranné kontejnery Ekont. Z klasického požárního vlaku se tak stal multifunkční záchranný vlak.
To u nás je to úplně o něčem jiném…
Info a foto: Tomáš Burik, web, ruské železnice, EMERCOM, Magnolia TV
