Hasiči před i za objektivem 2006

Víte, kde se nachází hrad Sovinec? Tento gotický obranný hrad najdete na Severní Moravě v syrovém prostředí Nízkého Jeseníku, a to nedaleko městečka Rýmařov.

Mohutné zdi hradu obklopené chmurnými hradními příkopy jsou již po staletí nepřehlédnutelnou dominantou okolního malebného kraje. V jeho blízkosti jsou skryta mnohá fotograficky zajímavá zákoutí, ale o těch dnes řeč nebude.

Hned vedle hradu, ve stínu vznešených lip, se totiž ukrývá také jedno skromné stavení, kam teď míří naše malá skupinka nadšených hasičských fotografů. Podobně jako loni nesměle klepeme na omšelé dveře a se složkou plnou nevšedních záběrů a s pocity očekávání, netrpělivě přešlapujeme v tajícím sněhu.

Brzy totiž přijde vyhodnocení dalšího ročníku v naší republice ojedinělé fotosoutěže s hasičskou tématikou „Hasiči před i za objektivem“. Po chvíli se dveře otevírají a ve dveřích stojí světoznámý fotograf, pan Jindřich Štreit. Je to hlavní a jediný porotce soutěže…

„Ahóój hasiči“, zvolá se srdečným úsměvem a zve nás dál. Ještě než si naše oči zvyknou na sporé osvětlení mistrova pokoje, už je tady paní Agnes a dává nám vybrat z ručně sbíraných bylinkových čajů a kvalitní muziky, která do domova rodiny Štreitů neodmyslitelně pat­ří.

Z přítmí pokoje začínají vystupovat obrazy a fotografie vkusně rozmístěné na stěnách a hovor se pozvolna stáčí, kam jinam než k fotografová­ní.„Tak ukažte, co jste mi letos přinesli?“ Pečlivě a s napětím, jelikož každý máme také své želízko v ohni, rozkládáme na velikou dřevěnou postel fotografické práce jednotlivých kategorií fotosoutěže.

S vážnou tváří prohlíží mistr jednu fotografii za druhou a dlouhé minuty je skládá z leva doprava a zase zpět do jakýchsi pomyslných pořadí. Některé fotografie obrací hned naruby a já koukám na kluky, jak jsou rádi, že to nejsou právě ty jejich. Přešlapuji z nohy na nohu a v duchu si říkám, že tohle to naše „umění“ nebude nejspíš vždy o zlatém řezu, ale spíše o jedinečnosti okamžiku – čili spíše reportážní záležitost.

„A tohle je foceno odkud?“ ptá se nás, aniž by zvednul oči od posuzovaných prací. A tak se překvapen dozvídá, co všechno hasiči fotografové museli podniknout, aby pořídily své snímky. Usmívá se nad fotografem v neoprenu, který fotografoval hasičské vodní záchranáře přímo v zuřícím proudu Trojského cvičného kanálu, neskrývá překvapení nad fotografiemi z vrtulníků či z osmdesátime­trového komínu, kdy neoprén vystřídal horolezecký postroj. Zajímá se o to, jak vysoká teplota je u požáru, kde vznikala jedna z dalších fotografií…

Je poměrně překvapen, když mu říkáme, že mnohdy jednou rukou chráníme svůj fotoaparát a druhou pomáháme přesunovat mnohakilogramové hadicové vedení z místa uhašeného požáru do míst, kde požár stále ještě probíhá; jak přinášíme klukům, kteří právě slouží, některý potřebný technický materiál z postranních dveří hasičských speciálů; či třeba podáme unavenému hasiči minerálku pro osvěžení.

Pro čtenáře dlužno dodat, že speciálních oddělení, jejichž náplní je mimo jiné také fotodokumentace požárů a ostatních událostí, je v republice jen několik, a to např. v Praze či Ostravě. Mnoho dalších fotografujících hasičů, mezi něž patříme také my, jezdí fotit zásahy a výcviky z čirého nadšení pro svou práci a fotografování, a to většinou ve svém volnu a svými vozidly. Přesto každý z nás je u zásahu často více hasičem než fotografem.

Právě proto také, samozřejmě v mezích bezpečnosti, zasahujícímu teamu rádi pomůžeme, neboť ze své hasičské praxe víme, jak to u výjezdu chodí, a jak může i přinesená maličkost zrychlit a usnadnit klukům zásah. Ale vraťme se zpět.

Nakonec jsou tedy vybrány nejlepší práce z kategorií A – Požáry, B – Ostatní zásahy a C – Výcviky. Paní Agens s úsměvem pokyvuje hlavou – nejspíš už svého manžela natolik zná, že předem (jen tak pro sebe) odhadla, které práce budou vybrány mezi ty nejlepší.

Všechny nás potěší, když pan Štreit konečně pohlédne na nás se slovy „Tak se mi zdá hoši, že je to rok od roku lepší!“ Usedáme pak všichni ke stolu k nečekanému pohoštění a nasloucháme vyprávění z fotografových cest po Rumunsku, Ukrajině či Sibiři.

Ačkoli je soutěž hasičské fotografie „Hasiči před i za objektivem“ , teprve v plenkách, mnohé z prací se již objevily na stránkách odborných časopisů či nejrůznějších propagačních materiálů. Snaha pořadatelů se postupně naplňuje. Lidé se dozvídají něco víc o mnohotvárné a současně zdraví a životu nebezpečné profesi.

Osobně si myslím, že není lepší cesty, jak představit lidem práci záchranářů (ať už profesionálů či dobrovolných hasičů), než prostřednictvím fotografií pohlédnout do tváří chlapů, jež se rozhodli svou prací pomáhat ostatním. A nemusí vždy jít o unavené či promočené hasiče u požárů, dopravních nehod, či jiných mimořádných událostí. Povolání hasiče je vždy o teamové práci, takže sem patří nejen represe, ale i prevence s velmi zodpovědnou výchovou dětí i dospělého obyvatelstva atd.

Jak již bylo v textu napsáno, v soutěži „Hasiči před i za objektivem“. jsou vyhlášeny kategorie A – Požáry, B – Ostatní zásahy a C – Výcviky. Novinkou je vyhlášení kategorie D-jedná se o volnou kategorii, kde mohou soutěžit fotografové z řad veřejnosti s jakýmikoliv snímky dokumentujícím práci hasičů, jenž ale sami hasiči nejsou.

Pro všechny kategorie platí, že mohou soutěžit fotografové využívající jak analogovou, tak i digitální techniku, přičemž práce mohou být v barevném i černobílém provedení. Samozřejmostí jsou také zajímavé ceny první tři umístění v každé kategorii. Další podrobnosti naleznete na stránkách WWW.HASIK.CZ pod odkazem „Fotosoutěž“.

Přijměte tedy pozvání k účasti v jedinečné celostátní soutěži, jejímž generálním partnerem je Česká asociace hasičských důstojníků a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Uzávěrka soutěže je 30. listopadu 2006.

Za realizátory projektu Štěpán Mikulka
Ladislav Šesták
Martin Šíbl