Konference k požární bezpečnost hradů a zámků začala požárem Rejtova paláce
Dne 16. června 2012 hostil zámek Blatná konferenci pod názvem Hrady, zámky – možnosti jejich zabezpečení. Konferenci pořádala Asociace majitelů hradů a zámků ve spolupráci s Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem, MV-generálním ředitelstvím HZS ČR a Profesní komorou požární ochrany.
Hlavní organizátorkou konference byla baronka Jana Germenis-Hildprandt, prezidentka Asociace majitelů hradů a zámků, spolumajitelka zámku Blatná.
Celá konference začala velmi netradičně, simulovaným požárem Rejtova paláce, který byl součástí cvičení profesionálních i dobrovolných hasičů. Jeho cílem byla příprava jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů z Blatné na provedení záchranných a likvidačních prací při požáru na zámku.
Ověřovaly se taktické postupy, zásady řízení zásahu, součinnost s jednotkami sborů dobrovolných hasičů, procvičovala se záchrana osob a postupy při hašení.
Nácvik záchranných a likvidačních prací v případě požáru nebyl na zámku vůbec od věci, protože ten ve své historii již dvakrát vyhořel. Poprvé tomu bylo v roce 1763, ještě za pánů z Rožnova, podruhé, v roce 1845, hořela střecha vstupní věže.
Cvičení navodilo atmosféru celé konferenci, která se především věnovala tématům z oblasti požární bezpečnosti kulturních památek a požární prevence památkových objektů z hlediska zachování kulturního dědictví pro další generace.
Konferenci zahájila svým vystoupením generální ředitelka Národního památkového ústavu, Ing. Arch. Naďa Goryczková, která zdůraznila, že v minulosti nebyla požární ochraně historických památek věnována dostatečná pozornost.
Signálem pro změnu byl požár hradu Pernštejn v dubnu roku 2005, po němž bylo jasné, že je nezbytné se požární bezpečností hradů a zámků zabývat. Vyzdvihla především důležitost spojení Národního památkového ústavu s prof. Jiřím Zelingerem, generálním ředitelstvím HZS ČR a Profesní komorou požární ochrany, při řešení této situace. Dále vyzvala majitele historických objektů k užší spolupráci právě s těmito odbornými subjekty.
Jedním z nosných témat bylo pro majitele historických objektů získávání financí na obnovu. Na toto téma hovořila jednak Ing. Arch. Inka Truxová, taktéž z Národního památkového ústavu, která se ve své přednášce věnovala možnosti financování obnov historických parků a zahrad.
Upozornila, že pro majitele objektů je většinou z hlediska rekonstrukce a oprav na prvním místě objekt a zahrada či park jsou často opomíjeny. Pokud ale dojde k rozpadu kompozice celého parku, je pak již nesmírný problém se k ní v budoucnu vracet.
Možnost financování historických objektů nabídla Dr. Irena Edwards, prezidentka nadace Českých historických budov, zahrad a parků. Tato nadace, která vznikla ve Velké Británii, a jejíž patronkou se stala paní Eva Jiřičná, sponzoruje opravy historických objektů menšího rozsahu na území České republiky. Irena Edwards nabídla možnost využít finančních prostředků této nadace a seznámila účastníky konference s již realizovanými projekty.
Požární bezpečnosti v historických objektech se věnovalo hned několik odborníků. Plk. Ing. Květoslava Skalská, vedoucí oddělení organizace a metodiky prevence generálního ředitelství HZS ČR seznámila majitele hradů a zámků s aktivitami Hasičského záchranného sboru v oblasti ochrany kulturních památek.
Pplk. Ing. Vladimír Machander, taktéž z generálního ředitelství HZS ČR, pak navázal s konkrétním průzkumem požárních rizik zámku Blatná a navrhl jejich technická řešení.
Vše měli účastníci možnost následně vidět na vlastní oči, při tematicky zaměřené prohlídce zámku, kterou prováděla plk. Ing. Jana Neškodná, ředitelka odboru prevence HZS Jihočeského kraje. Návštěvníci si prošli část zámeckých interiérů a na místě měli možnost vidět, jak jsou umístěny prostředky protipožární ochrany a kde se nalézají možná rizika vzniku požáru.
Celou konferenci zakončili odborníci z Profesní komory požární ochrany, kteří představili nový systém pasivního a aktivního sledování bezpečnosti v památkových objektech. Prezident profesní komory požární ochrany pan František Kregl, který se problematice ochrany historických památek dlouhodobě věnuje, vyzdvihl mnohostranné využití tohoto systému nejen po stránce požární bezpečnosti objektu, ale také při ochraně návštěvníků, kteří by díky zakoupené vstupence byli vybaveni i čipem, a v případě požáru je systém dokáže spolehlivě najít.
Setkání majitelů hradů a zámků bylo opět velmi přínosné. Ve svých tématech navázalo na konferenci, která proběhla loni na zámku v Českém Krumlově a prokázala posun v přístupu k památkovým objektům. Bezpečnosti, a to nejen té požární, je přikládán stále větší význam, což je moc dobře.
Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl, duchovní rozměr. Kulturní památky mají sloužit ve své harmonii hmoty a ducha ke kultivaci kulturního chování, k setkávání a ke komunikaci. Řekl závěrem ve své přednášce Prof. Dr. Jiří Patočka, který byl také účastníkem konference.
