Bojový řád 9/OB: Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí

Při řešení mimořádné událostí je vždy třeba brát v potaz psychosociální dopady na osoby zasažené mimořádnou událostí a na záchranáře. Potřeba poskytnutí psychosociální pomoci není závislá pouze na závažnosti situace a počtu zasažených, ale vždy je třeba zvážit aktuální stav jednotlivce a jeho potřeby a reakce na danou událost.

Posttraumatickou péčí hasičům po zásahu se rozumí péče poskytnutá hasiči, který v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby. Cílem je redukovat tzv. náraz události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého a k možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.

Psychosociální pomocí osobám zasaženým mimořádnou událostí (dále jen „zasaženým osobám“) se rozumí:

1. činnost v rámci humanitární pomoci a nouzového přežití,
2. naplňování zjištěných potřeb v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální, a to v souladu s hodnotami zasažených,
3. z hlediska času – první psychická pomoc (krátkodobá pomoc v době trvání mimořádné události a několik dní poté), střednědobá pomoc (přibližně 5 dní až 3 měsíce po mimořádné události), dlouhodobá pomoc (od 3 měsíců po mimořádné události dále).

Zasaženými osobami jsou:

1. přímí účastníci mimořádné události, mezi zvláště ohrožené skupiny patří zejména
   • děti,
   • staří lidé,
   • lidé trpící materiální nouzí ohrožující jejich přežití,
   • lidé se zdravotním či duševním postižením,
   • lidé žijící v kolektivních zařízeních nebo osamoceně,
   • lidé prožívající současně jiné trauma,
   • lidé s psychotraumatem v osobní historii,
2. osoby blízké zasaženým osobám (nemusí být přímo na místě mimořádné události),
3. svědci mimořádné události,
4. v některých případech i poskytovatelé pomoci.

V rámci záchranných a likvidačních prací se poskytuje první psychická pomoc a krátkodobá psychosociální pomoc, během které se navazuje spolupráce s obcemi, místními organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi (dále jen „NNO“). Obce, místní organizace a NNO následně pokračují v nabízení střednědobé a dlouhodobé pomoci.

Při velkých mimořádných událostech se psychosociální pomoc koordinuje pro více míst zásahů prostřednictvím koordinátora psychosociální pomoci IZS (dále jen „koordinátor“), který je členem štábu HZS kraje a krizového štábu kraje pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

Celý metodický list je přílohou článku.