Soubor typové činnosti IZS: STČ 07 – Záchrana pohřešovaných osob – pátrací akce v terénu

Záchranou pohřešovaných osob v terénu (dále jen „pátrací akce v terénu“) se rozumí jednorázové časově a prostorově omezené nasazení většího počtu sil a prostředků směřující k vypátrání pohřešované osoby. Organizace a řízení pátrací akce v terénu se provádí podle této typové činnosti.

Mimořádnou událostí se v tomto případě rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život zdraví pohřešované osoby a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Pohřešovanou osobou je osoba, po které bylo vyhlášeno nebo započato pátrání, a které hrozí nebezpečí ohrožení života a zdraví v důsledku mimořádné události, např. v důsledku její závislosti na péči jiných osob (zejména malé děti, nesvéprávné nebo nemocné osoby atd.) nebo v důsledku působení nepříznivých okolností (zejména meteorologických podmínek – podchlazení, umrznutí nebo vlivem prostředí či okolností – utonutí, zranění, závislost na medikamentech), pokud nebude urychleně vypátrána.

Záchrannými pracemi se rozumí takové činnosti, které směřují k nalezení pohřešované osoby a poskytnutí jí neodkladné zdravotní péče, přičemž činnost probíhá nepřetržitě.

Likvidačními pracemi se rozumí prohlídka terénu (zpravidla nepřístupný terén, vodní toky nebo vodní plochy) ve kterém se mohou nacházet tělesné pozůstatky pohřešované osoby, oběti mimořádné události.

Vlastní technika provedení pátrání (viz přílohy listu velitele zásahu) je obdobná, pátrání je ale možné přerušovat. K provedení likvidačních prací je možné dále využívat i speciální síly a prostředky složek integrovaného záchranného systému, které se při záchranných pracích zpravidla nevyužívají (např. vyčerpávání studní hasiči apod.).

Místem pohřešování je poslední prokazatelně zjištěné místo fyzického výskytu pohřešované osoby v době předcházející oznámení označené výhradně oznamovatelem události; ostatní informace o výskytu pohřešované osoby získané zprostředkovaně z jakýchkoliv informačních zdrojů po zahájení pátrání se za poslední místo pohřešování nepovažují.

Průzkum je činnost, při které se zjišťují poznatky o situaci potřebné pro rozhodování o způsobu vedení zásahu. Provádí se po celou dobu zásahu. Průzkumem jsou všechny činnosti vztahující se ke zjištění nebo ověření zásahových podmínek. Jeho cílem je získat maximální možné množství informací o mimořádné události, zejména o zdroji rizika a o charakteris­tických ohroženích, které hrozí záchranářům nebo pohřešované osobě.

Velitel zásahu koordinuje činnost v místě nasazených složek integrovaného záchranného systému (IZS), včetně osob které poskytují osobní nebo věcnou pomoc, a na místě řídí součinnost těchto složek a osob. Velitelem zásahu je zpravidla příslušník Policie České republiky (dále jen „Policie ČR“), který může být současně i velitelem pátrací akce prováděné podle interního aktu řízení

Sektorem rozumí část místa zásahu nebo určitá charakteristická činnost, která je řízena a koordinována velitelem sektoru; velitele sektoru určuje velitel zásahu. Sektor lze dělit na úseky.Velitel sektoru zejména:

1. organizuje podle rozhodnutí velitele zásahu průzkum a vyhodnocuje situaci v sektoru, v případě bezprostředního ohrožení života osob je oprávněn změnit rozhodnutí velitele zásahu,
2. podává veliteli zásahu informace o plnění úkolů a o situaci v sektoru,
3. udržuje spojení s velitelem zásahu,
4. analyzuje informace o nebezpečí v sektoru a provádí jejich ověřování.

Úsekem se rozumí část místa zásahu, na kterém složky IZS provádějí záchranné a likvidační práce řízené a koordinované tzv. velitelem úseku. Velitele úseku určuje velitel zásahu. Velitel úseku plní obdobné úkoly jako velitel sektoru.

Věcná pomoc je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací na výzvu velitele zásahu; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu.

Osobní pomoc je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací na výzvu velitele zásahu; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu.

Kompletní soubor typové činnosti najdete v příloze článku.