Požárně bezpečnostní zařízení a jeho funkce

Požárně bezpečnostní zařízení v pojetí platného zákona o požární ochraně představují širokou skupinu zařízení, na jejichž funkčnosti závisí např. signalizace požáru, únik osob při požáru a omezení šíření požáru.

Jedná se o zařízení, která při správné funkci vytvářejí podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví a ochranu majetku. Proto jim musí být věnována potřebná pozornost.

Požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) jsou definována jako systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby, podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení [§ 1 písm. d) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)].

Vyhrazenými druhy PBZ jsou ta zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky [§ 1 písm. e) vyhlášky o požární prevenci]. Jednotlivé druhy PBZ s uvedením konkrétních příkladů jsou vymezeny § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci a druhy vyhrazených PBZ v § 4 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci.

Druhy požárně bezpečnostních zařízení

• zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
• zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
• zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
• zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
• zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
• zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
• náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.

Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení se považují:

• elektrická požární signalizace,
• zařízení dálkového přenosu,
• zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
• stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
• automatické protivýbuchové zařízení,
• zařízení pro odvod kouře a tepla,
• požární klapky.

Zde je vhodné upozornit na to, že pojem PBZ v sobě zahrnuje poměrně velké množství zařízení, která se ve smyslu předchozích předpisů za PBZ nepovažovala. Jako příklad je možné uvést zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, které je jedním ze zařízení pro požární signalizaci, zařízení přirozeného odvětrání kouře, jež je jedním ze zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru, požární dveře a požární uzávěry včetně jejich funkčního vybavení, která jsou zařízeními pro omezení šíření požáru, atd.

Ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám mimo jiné obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích PBZ a udržovat je v provozuschop­ném stavu.

Instalace PBZ

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení PBZ vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace, ověřené stavební úřadem podle zvláštního právního předpisu.

V některých případech jsou zmíněné požadavky stanoveny přímo právním předpisem. Tato množství, druhy a způsob vybavení mohou být rozšířena např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí (§ 29 vyhlášky o požární prevenci) nebo na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (§ 30 vyhlášky o požární prevenci).

Podrobnosti k projektování a montáži PBZ upravují § 5 a § 6 vyhlášky o požární prevenci.

Kontroly provozuschopnosti PBZ

Podrobnější požadavky na provoz, kontroly, údržbu a opravy PBZ jsou obsaženy v § 7 vyhlášky o požární prevenci. Při provozu se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popř. podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace.

Postup kontroly provozuschopnosti je u některých PBZ upraven právními předpisy, normativními požadavky nebo průvodní dokumentací výrobce. Jak ale postupovat v případě, kdy nejsou stanovena žádná pravidla?

Pokud nejsou požadavky na postup kontroly provozuschopnosti stanoveny, kontrola se zaměří např. na to, zda je PBZ umístěno „tam, kde má být“ – např. v souladu s požadavky ověřené projektové dokumentace, zda funkční vybavení dveří [§ 2 písm. p) vyhlášky č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří] v případě vzniku požáru nebo zakouření zajistí správné a funkční uzavření a odblokování všech otevíratelných částí dveří, zda požární uzávěry otvorů mají neporušené požární těsnění a zda tyto uzávěry nejsou viditelně poškozeny.

Provozuschopnost PBZ se kontroluje nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší (§ 8 odst. 7 vyhlášky o požární prevenci). Kontroly provozuschopnosti je nutno provádět u všech instalovaných PBZ, tzn. i těch, která byla instalována nad rámec požadavků platných předpisů a která na základě dobrovolnosti zvyšují úroveň požární bezpečnosti u konkrétního subjektu.

Obsahové náležitosti dokladu o kontrolách provozuschopnosti upravuje § 7 odst. 10 vyhlášky o požární prevenci; jedná se zejména o údaje potřebné k prokázání funkčnosti daného zařízení a odbornosti osoby, která kontrolu provedla.

Systém provádění těchto kontrol a formální zpracování dokladu o kontrole provozuschopnosti si právnická osoba a podnikající fyzická osoba může stanovit způsobem, který bude nejlépe vyhovovat jejím podmínkám. Forma zpracování není právním předpisem blíže upravena. Z toho lze odvodit, že není nutné, aby na každé PBZ byl zpracován samostatný doklad. Organizačně lze zjednodušit zpracovávání dokladů o kontrole provozuschopnosti, např. je možné mít zpracovány seznamy instalovaných PBZ, na které je možné se odvolat v konkrétním dokladu o provedené kontrole.

Přehled o umístění PBZ je např. přílohou požárního řádu (§ 31 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci), který vedou provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím. U vyhrazených PBZ, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce i u dalších PBZ, se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (§ 7 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci). Obdobně i požární kniha slouží k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě PBZ (§ 37 vyhlášky o požární prevenci). Popřípadě je možné postupovat i jiným způsobem, přičemž podmínkou je, aby záznamy obsahovaly veškeré předepsané údaje.

Za kontroly provozuschopnosti se považují i jiné kontroly (revize, prohlídky), které se provádějí v delších časových intervalech (např. revize nouzového osvětlení), ale pouze v tom roce, ve kterém byly provedeny a při splnění stanovených požadavků.

Specifický případ může nastat v případě kontroly provozuschopnosti dveří v bytových domech, které slouží jako vstup do jednotlivých bytů a které jsou požárně bezpečnostním zařízením (např. požární dveře). Zde je nutné zohlednit i ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně. V ustanovení tohoto paragrafu se mimo jiné uvádí, že fyzické osoby udržují PBZ v provozuschopném stavu, přičemž to platí na ta zařízení, která mají ve vlastnictví nebo užívání.

Dveře do bytů, jak je popsáno v tomto případě, by měly být kontrolovány jak ze strany právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jako provozovatele činnosti, tak ze strany konkrétní fyzické osoby. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se při této kontrole omezí na kontrolu v rozsahu, který nebude vyžadovat otevření dveří. Bude se jednat zejména o kontrolu celistvosti a neporušenosti a také zda tyto dveře nebyly náhodou vyměněny (pokud to bude možné vizuálně rozeznat).

Od 1. ledna 2000 bylo zavedeno povinné značení požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří v rozsahu a způsobem uvedeným v ustanovení § 5 vyhlášky 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří. Značení se provádí přímo na každém jednotlivém výrobku (tj. na dveřích a rámech) v místech, která jsou pro kontrolu přístupná i po zabudování dveří ve stavbě. Značení musí být viditelné, trvale čitelné a nesmazatelné po celou dobu stanovené nebo obvyklé životnosti výrobku. Udržování funkčnosti z dalších hledisek by zajišťovala fyzická osoba.

plk. Ing. Květoslava Skalská