Jaký hasicí přístroj použít při stánkovém prodeji? I to určují předpisy

Vzhledem k tomu, že při provádění kontrol prodejních stánků stále dochází k porušování povinností vybavit je hasicími přístroji s požadovanou hasicí schopností, připravili hasiči pro veřejnost jednoduché shrnutí, které předpisy se touto povinností zabývají.

Předpis, který nařizuje vybavit prodejní stánek hasicím přístrojem je již téměř pět let starý. Jedná se o vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., konkrétně je to Příloha č. 4 této vyhlášky, ve které se mimo jiné uvádí

Prodejní stánek, který je stavbou podle zvláštního právního předpisu, musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A.

Zvláštním právním předpisem se v tomto případě rozumí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se v § 2 odst. 3 uvádí, že

Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Z výše uvedeného vyplývá, že prodejní stánek je stavba, a proto musí být vybaven předepsanými hasicími přístroji.

K nejčastějším výmluvám provozovatelů patří, že „prodejní stánek není trvalá stavba a nemá základy“. Z uvedeného předpisu jednoznačně vyplývá, „bez ohledu na materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání“, takže prodejní stánek stavbou je.

K dalším výmluvám patří, že „u stánku není otevřený oheň nebo nejsou tlakové lahve“. Ani v jednom předpisu není uvedeno, že musí být u stánku otevřený oheň nebo tlakové lahve.

Mezi další patří, „ve stánku nejsou tepelné spotřebiče“. Bohužel i u stánků, kde nejsou tepelné spotřebiče a nejsou žádné iniciační zdroje, může dojít k požáru např. oblečení popřípadě jiného materiálu např. nedopalkem cigarety, který omylem nebo úmyslně odhodí návštěvník této akce.

Teplota hořící cigarety je mezi 400 – 500°C, teplota vznícení bavlny a podobných materiálů, které se na podobných akcí vyskytují, je okolo 400°C. Z uvedeného vyplývá, že tyto materiály jsou hořlavé a mohou hořet, a je jen otázka času, kdy např. nedopalek cigarety tyto materiály zapálí, takže i tato výmluva je neakceptovatelná.

K dalším, spíše úsměvným výmluvám, patří „stánek už mám 30 let a nikdy po mě nikdo nic nechtěl“, „mám tu kyblík vody, tak kdyby něco, použiju ho“, „za 20 let jsem žádný požár na stánku nezažil, tak po mě nic nechtějte“.

Možná, kdyby dotyčný provozovatel požár na stánku zažil, tak je už pozdě a člověk nemůže domyslet, co vše by se mohlo stát, popřípadě kolik osob by mohlo být ohroženo nebo zraněno.

V případě, že dotyčný provozovatel už hasicí přístroj má, ale s menší hasicí schopností např. 13 A, nemusí tento hasicí přístroj vyhazovat, ale je možná kombinace např. dvou hasicích přístrojů s hasicí schopností 13 A a 8 A.

To nám dá minimální hasicí schopnost 21 A. Samozřejmě je nutné u obou hasicích přístrojů nechat 1× ročně provést kontrolu provozuschopnosti tak, jak to požaduje v § 9 odst. 2 vyhláška o požární prevenci č. 246/2001 Sb.

Hasicí schopnost

Hasicí schopnost je schopnost hasicího přístroje uhasit specifikovaný zkušební objekt nejvýše přípustným množstvím hasiva daným v ČSN EN 3 část 4 „Přenosné hasicí přístroje: Množství náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost“.

Hasicí schopnost se od 1. 1. 1997 vyznačuje na typovém štítku hasicího přístroje velikostí největšího zkušebního objektu, který předmětný hasicí přístroj uhasil.

Typy hasicích schopností:

• 5 A, 8 A, 13 A, 21 A, 27 A, 34 A, 43 A, 55 A.
• 21 B, 34 B, 55 B, 70 B, 89 B, 113 B, 144 B, 183 B, 233 B.

Kde zjistíme hasicí schopnost na hasicím přístroji?

Na každém hasicím přístroji je uvedena jeho hasicí schopnost, která se skládá z čísla a písmena. Číslo udává velikost zkušebního objektu, který je schopen hasicí přístroj uhasit a písmeno vyjadřuje třídu požáru A nebo B.

Požáry třídy A jsou požáry pevných hořlavých látek, požáry třídy B jsou požáry hořlavých kapalin. Nejčastější je kombinace hasicích přístroj pro třídu A a B, kterou ale vyjadřuje rozdílné číslo např. 21 A a 113 B.

Závěrem tedy platí, že jakýkoliv prodejní stánek musí být vybaven přenosným hasicím přístrojem s požadovanou hasicí schopností a platnou kontrolou provozuschopnosti bez rozdílu z jakého stavebního či konstrukčního materiálu je postaven a taktéž nezáleží na sortimentu prodávaného zboží.

Za porušení vybavenosti prodejních stánků hasicími přístroji může být provozovatelům uložena finanční sankce ze strany kontrolních orgánu řádově ve výši tisících korun.