Humanitární pomoc, to není jen pomoc materiální nebo finanční

Dne 2. října 2012 přiletěl zpátky do Čech plk. Ing. Vladimír Vlček, který působí na pozici náměstka krajského ředitele pro integrovaný záchranný systém Moravskoslezského kraje, a v minulých sedmi dnech také jako vedoucí vyhodnocovacího a koordinačního týmu Monitorovacího a informačního centra EU nasazeného v Jordánsku.

Zde měl na starosti zavedení postupů a standardů při koordinaci humanitární pomoci na místě. Dále zajišťoval příjem a distribuci materiální humanitární pomoci států EU, která je směřována syrským uprchlíkům na území Jordánska.

Plk. Vlček má za sebou řadu zahraničních zkušeností. Působil například jako velitel vyhodnocovacího a koordinačního týmu Monitorovacího a informačního střediska EU po ničivém zemětřesení a tsunami v Japonsku v březnu 2011. Kromě Japonska má bohaté zkušenosti z misí v Namibii a Tádžikistánu.

I z jeho zkušeností je mimo jiné vidět, jak aktivně se Česká republika podílí na humanitární pomoci do zahraničí. A z jeho působení v Jordánsku vyplývá, že finanční pomoc postižené zemi není tím jediným, co může Česká republika nabídnout. Tak tomu bylo i v případě vyslání plk. Vlčka.

Česká republika sice do Jordánska neposlala materiální pomoc, ale vyslala svého experta, který na místě, díky svým bohatým zkušenostem, pomohl s organizací a koordinací humanitární pomoci.

Jak je popsáno níže, humanitární pomoc může mít nejrůznější podoby.

Humanitární pomoc, jako výraz solidarity s postiženými, je součástí úsilí mezinárodního společenství o řešení kritických situací a problémů tam, kde jejich řešení přesahuje možnosti postižených zemí.

V řadě případů je humanitární pomoc předstupněm dalších, systematičtěji zaměřených forem pomoci, předjímajících další rozvojové záměry.

plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení GŘ HZS ČR

V případě jakékoliv mimořádné události, kdy postižený stát požádá o pomoc prostřednictvím příslušné mezinárodní organizace nebo prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v postiženém státu, je tato informace přijata na operačním a informačním středisku MV – generálního ředitelství HZS ČR, které v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí připraví návrh na poskytnutí pomoci. Dále pak operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR s mezinárodní organizací aktivně spolupracuje při přípravě, koordinaci a realizaci humanitární pomoci.

Česká republika poskytuje do zahraničí humanitární pomoc na bilaterální úrovni nebo prostřednictvím mezinárodních organizací. Kontaktním místem České republiky pro mezinárodní organizace a jejich operační centra jako jsou EU-MIC, NATO-EADRCC, MAAE, UN-OCHA atd. je operační a informační středisko MV-generálního ředitelství HZS ČR.

MV-generální ředitelství HZS ČR v průběhu realizace poskytování humanitární pomoci stále spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí, které zajišťuje např. komunikaci se zastupitelským úřadem, informace z postiženého státu, víza pro členy záchranné jednotky (dále jen „odřadu“) nebo víza pro doprovod materiální humanitární pomoci. Dále Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje protokolární předání humanitární pomoci.

Financování humanitární pomoci

Státní humanitární pomoc ČR do zahraničí je realizována z finančních zdrojů alokovaných vládou na daný rok ve státním rozpočtu do účelově vázané rezervy na humanitární pomoc Všeobecné pokladní správy.

Z této účelově vázané rezervy čerpá finanční prostředky Ministerstvo zahraničních věcí a pravidelně informuje vládu o jejich čerpání.

Formy pomoci poskytované do zahraničí

Charakter, rozsah a teritoriální vzdálenost jsou určující pro zvolenou formu případné pomoci do zahraničí:

Z obecného hlediska lze hovořit o následujících formách okamžité humanitární pomoci:

• záchranářskou
• materiální
• finanční
• poradenskou
• kombinovanou

Záchranářská humanitární pomoc do zahraničí

V rámci záchranářské humanitární pomoci do zahraničí jsou připraveny speciální typy odřadů. Odřady jsou vždy složeny tak, aby odpovídaly potřebám v místě mimořádné události (požární odřad, povodňový odřad, USAR odřad,…).

Členy odřadu jsou hlavně příslušníci HZS ČR a dále mohou být součástí odřadu také příslušníci kynologických brigád, specialisté Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, Policie ČR, apod.

Materiální humanitární pomoc do zahraničí

Materiální humanitární pomoc do zahraničí je poskytována na základě konkrétní žádosti postiženého státu, která je následně českou stranou zvážena a humanitární pomoc je případně Českou republikou poskytnuta. O materiální humanitární pomoci také rozhoduje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí.

Finanční humanitární pomoc do zahraničí

O poskytnutí finanční humanitární pomoci do zahraničí rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve spolupráci s MV – generálním ředitelstvím HZS ČR. Pomoc je většinou poskytována prostřednictvím mezinárodních organizací nebo přímo na bankovní konto určené postiženým státem.

Poradenská humanitární pomoc do zahraničí

V tomto případě vysílá Česká republika do postižené oblasti specialisty a odborníky nebo poskytuje potřebné informace směřující k zamezení ztrát na lidských životech nebo k omezení materiálních škod.

Kombinovaná humanitární pomoc do zahraničí

Při tomto druhu pomoci se kombinují předcházející čtyři formy pomoci.

Přeshraniční spolupráce

ČR má uzavřeny mezivládní dvoustranné dohody o spolupráci a pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se všemi sousedními zeměmi a s Maďarskem, což umožňuje záchranným jednotkám v případě mimořádné události překračovat státní hranici ve zjednodušeném režimu.

V rámci přeshraniční spolupráce jednotky příslušného územního celku (HZS kraje) zasahují na území příslušného územního celku sousedního státu na základě uvedených dohod. Žádost o pomoc si předávají operační střediska příslušných územních celků, na české straně je to KOPIS HZS kraje či operační středisko územního odboru.

Veškeré zásahy na území druhého státu se následně ohlásí na OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR. Tyto dohody dále upravují např. společná školení, cvičení, vzájemnou výměnu informací, používání radiostanic, náhrady vzniklých škod, použití letadel, atd.

Zásady poskytování pomoci do zahraničí

Základním hlediskem je celková efektivita a přínos poskytnuté pomoci, t.j. její potřebnost, rychlost, vhodný obsah v závislosti na potřebách postižené země, efektivita využití dostupných národních či mezinárodních zdrojů, přiměřenost disponibilních finančních a technických prostředků a personálních kapacit, teritoriálně politická kritéria (vyváženost, diplomatické souvislosti), využití mezinárodní koordinace pomoci a spolupráce s českými i mezinárodními nevládními organizacemi.

Rozhodujícím hlediskem pro poskytnutí pomoci Českou republikou musí být potřeby postižené země, vyjádřené oficiální žádostí příslušné vlády. Nabídka českých vládních či nevládních organizací, skupin nebo jednotlivců je druhořadá.

Při rozhodování o tom, zda a jakou formou pomoc poskytnout, je nutné mít na zřeteli přiměřenost pomoci nejen potřebám postižené země, ale také ke skutečné výši rozpočtových prostředků na české straně pro takové účely vyčleněné s ohledem na jejich nejefektivnější využití a konkrétní přínos,

Teritoriální hledisko při poskytování pomoci do zahraničí je třeba posuzovat ve spojení s dalšími zahraničně politickými aspekty bilaterální či multilaterální povahy. Dalším aspektem vládní pomoci je také snaha o zvýšení prestiže a mezinárodního kreditu České republiky v zahraničí. Svou primární užitečností plní humanitární pomoc i významnou funkci i jako nástroj zahraniční politiky české vlády.

Časové hledisko a trvání pomoci

Česká republika respektuje mezinárodně uznávanou zásadu „kontinuity pomoci“, jež představuje provázaný a harmonizovaný sled akcí, postupujících od neodkladné, okamžité pomoci v krizové situaci bezprostředního ohrožení, přes pomoc při obnově až po rozvojovou pomoc.

Neexistuje všeobecná shoda o kritériích pro odlišení a definování jednotlivých etap (fází) pomoci, nicméně z časového hlediska rozlišujeme:

• pomoc neodkladnou – k záchraně životů a ochraně zdraví osob před následky mimořádné události, poskytnutou v průběhu několika hodin podle možností a schopností poskytovatele a na dobu několika dnů, maximálně týdnů;
• pomoc při obnově – při obnově základních podmínek života, hygieny, bydlení, poskytování stravy apod. v časovém horizontu několika týdnů až měsíců, v nejchudších oblastech světa může trvat i několik let;
• pomoc rozvojovou – touto formou se předkládaný materiál nezabývá, protože se jedná o pomoc specifickou nad rámec zákona č. 239/2000 Sb., o IZS

Rozhodující faktory pro vyslání záchranné jednotky do zahraničí:

• Vzdálenost a místo určení:
  • teritorium Evropy a ostatní státy světa, které požádají o pomoc pro speciálně připravené a předurčené síly v podobě záchranné jednotky, vyslání se předpokládá pozemní cestou na vzdálenost do 1000 km (17 h ) nebo letecky na vzdálenost nad 1000 km a do 2500 km,
  • sousední státy ČR pro předurčené síly hasičských záchranných sborů krajů, přeprava se předpokládá pozemní cestou (výjimečně v odůvodněných případech i letecky).

Rozhodovací proces

Při zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací nebo při poskytování humanitární pomoci do zahraničí je v souladu s existujícími předpisy uplatňován následující rozhodovací proces:

1. Prvotní informace

Ústřední správní úřady, zpravidla Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zahraničních věcí, obdrží informaci o závažné mimořádné události v zahraničí (v souladu s mezinárodní smlouvou nebo mezinárodní úmluvou, od mezinárodní organizace (UN-OCHA, EU-MIC, NATO-EADRCC, IAEA ad.) nebo jiného zahraničního orgánu (např. zastupitelský úřad), ze sdělovacích prostředků, apod.), anebo obdrží přímo žádost o pomoc.

2. Vyhodnocení informací

Dostupné informace mezi sebou orgány státní správy konzultují a vyhodnocují je. Hodnotí zároveň možnost, zda je ČR schopna poskytnout žádanou formu pomoci.

Informace o mimořádné události jsou konzultovány mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí, případně s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady a technicky je připraven způsob poskytnutí pomoci, jsou informovány předurčené síly a prostředky,

3. Rozhodnutí

Po vyhodnocení situace a zjištění, že poskytnutí pomoci je vhodné a možné, jsou informováni ministři vnitra a zahraničních věcí a je po nich požadováno rozhodnutí.

V případě požadavku na vyslání záchranářské nebo materiální pomoci ministr vnitra navrhne možné varianty, resp. komodity, které je ČR schopna poskytnout. Ministr zahraničních věcí rozhodne o uvolnění finančních prostředků.

4. Aktivace sil a prostředků

Po rozhodnutí o poskytnutí pomoci v určené finanční výši jsou aktivovány předurčené síly a prostředky a probíhá svoz specialistů, příprava k vyslání materiální pomoci nebo záchranné jednotky, je připravována dokumentace k vyslání pomoci, je ustanoven velitel jednotky, resp. konvoje, jsou vydány valutové prostředky a jsou stanoveny další podrobnosti.

V zájmu urychlení této fáze tento proces probíhá podle předem připravených modelových postupů s nezbytnými odchylkami podle konkrétní situace.

Nejvíce kroků je třeba provádět v případě vysílání záchranné jednotky. Obecně se v takovém případě činnost pracovní skupiny štábu MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR připravující zapojení záchranné jednotky do mezinárodní záchranné operace soustřeďuje především na:

• komunikaci s Ministerstvem zahraničních věcí, orgány postiženého státu, příslušnými zastupitelskými úřady a mezinárodními organizacemi,
• získávání aktuálních informací o situaci v místě předpokládaného nasazení jednotky a analýzu těchto informací,
• zajišťování splnění vízových, celních a dalších obdobných povinností,
• zajištění transportu jednotky,
• zajištění pojištění pro členy jednotky,
• zjišťování potřebných kontaktních informací,
• zajištění průjezdu či přeletu nad tranzitními zeměmi,
• zajištění přepravy z místa příletu do místa zásahu v postižené zemi,
• zajištění map postiženého území,
• vypracování příslušných dokumentů.

5. Realizace

Materiální pomoc nebo záchranná jednotka opouští stanoveným způsobem území státu a na místě se zapojuje do provádění záchranných prací, případně plnění dalších úkolů.

Právní úprava poskytování humanitární pomoci do zahraničí

Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí.

Úkoly Ministerstva vnitra na tomto poli plní Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.

Na základě § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb., Ministerstvo vnitra organizuje záchranářskou a materiální pomoc do zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady.

Podrobná pravidla stanoví prováděcí předpisy, především nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb.

Zákon č.151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, upravuje rozhodovací pravomoce v otázkách poskytování humanitární pomoci.

Dalším důležitým právním předpisem je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, jenž umožňuje Ministerstvu vnitra ČR soustřeďovat a nasazovat síly a prostředky požární ochrany při poskytování mezistátní pomoci bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje.

Spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR s mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty umožňuje zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní zásady zapojování sil a prostředků České republiky do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí byly popsány v materiálu Zapojení České republiky do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci, který byl přijat usnesením vlády ČR č. 458 ze dne 9. května 2001.