Armáda a hasiči společně

Armáda České republiky jako součást integrovaného záchranného systému prošla v uplynulém období nejvýznamnější změnou ve své historii.

Její profesionalizací se vytvořily nové, kvalitativně vyšší podmínky a předpoklady pro efektivnější využívání specializovaných útvarů k záchranným a likvidačním pracím. Tato skutečnost vedla k myšlence společného zaměstnání pro prohloubení vzájemné spolupráce a upřesnění možnosti využitelnosti sil a prostředků záchranného praporu Hasičským záchranným sborem nad rámec stanovený současnou legislativou a zpracovanou dokumentací krizového řízení.
V úterý 26. září 2006 proběhlo po předchozích jednáních společné zaměstnání Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy a 154. záchranného praporu Armády České republiky.
Na půdě rakovnického útvaru uvítal účastníky zaměstnání velitel praporu pplk. Ing. Grund společně s náčelníkem štábu mjr. Ing. Hofmanem. Akce se zúčastnili jako hosté velitel ženijního vojska AČR plk. Ing. Rolenec, náčelník štábu Krajského vojenského velitelství Praha pplk. Ing. Podplešský, velitel 152. zpr AČR v Kutné Hoře pplk. Ing. Štefl i starosta města Rakovník Ing. Nejdl. Po úvodním slovu velitele útvaru a následně i ředitele HZS hl. m. Prahy plk. Bc. Gosmana proběhlo formou prezentací stručné představení obou složek a připomenutí systému součinnosti dle stávající krizové dokumentace. V druhé části zaměstnání měli účastníci možnost shlédnout ukázku zásahu příslušníků záchranné ženijní čety při odstraňování následků závalu s vyproštěním osob a záchranné speciální čety při práci v ohnisku nákazy ptačí chřipky.
Současně zaměstnání sloužilo i jako neformální seznámení příslušníků zúčastněných složek IZS. Právě z tohoto důvodu se akce nezúčastnili jen zástupci vedení pražského sboru, ale též hasiči zařazení do výkonu, tj. velící důstojníci směn, operační důstojníci, velitelé čet i velitelé družstev. Právě oni by měli znát možnosti záchranných praporů a posoudit jejich využitelnost v praxi.
V parku vojenské techniky byla připravena statická ukázka technického vybavení záchranného praporu. Mezi dobře známými vozidly: Tatra 815, UAZ 469 či Praga V3S v různých úpravách, se vyjímala technika méně obvyklá: vyprošťovací tanky VT 72 a VT 55, požární tank SPOT 55, obojživelný pásový transportér PTS 10, vznášedlo i robot pro pyrotechnickou práci.
V současné době je pomoc 154. zpr v Rakovníku a 152. zpr v Kutné Hoře hlavnímu městu Praze po vyhlášení krizových stavů upravena dohodami mezi Magistrátem města a oběma útvary, tyto se promítají i v krizovém plánu hl. m. Prahy. Souběžně jsou uzavřeny dohody mezi oběma útvary a HZS hl. m. Prahy, které umožňují poskytnutí pomoci i mimo vyhlášení některého z krizových stavů. Vyslání určených celých odřadů, jak předpokládají výše uvedené dohody, by ve většině případů bylo pro účely pražských hasičů nadbytečné a vzhledem k času uvedení do pohotovosti ve srovnání s délkou trvání zásahu i nevyužitelné. Proto je i nadále hlavním cílem jednání o prohlubování vzájemné spolupráce možnost prostřednictvím operačního střediska povolat jen určitou část odřadu nebo jednotlivé kusy techniky s obsluhou odpovídající potřebám konkrétního zásahu. Takovéto řešení by oproti stávajícímu systému přineslo výrazně větší pružnost a rychlost při poskytování pomoci. I přesto však nelze dojezdové časy techniky záchranných praporů, vzhledem k odlišné organizaci, srovnávat s časy jednotek HZS hl. m. Prahy. Z tohoto důvodu se předpokládá určitá následnost jejich nasazování. Za příklad situace vhodné k následnému nasazení potřebných sil a prostředků záchranných praporů lze považovat výbuch plynu v činžovním domě v Preslově ulici 18. února tohoto roku, kde bylo nasazeno téměř 140 hasičů, 7 psovodů a 29 zdravotnických záchranářů, přičemž zásah trval bezmála 18 hodin. Tato doba by poskytla nadmíru času pro vyžádání dostatečného počtu sil a prostředků záchranných praporů. Po jejich příjezdu by bylo možno minimalizovat počet nasazených hasičských jednotek, které by se mohly zařadit zpět do výkonu běžné služby. Význam takové pomoci z pohledu hasičského sboru je zřejmý. Z pohledu záchranných praporů AČR je podstatou častější nasazení jejich sil a prostředků v reálných akcích nejen mimořádně velkého rozsahu.
Pozitivní přínos možné spolupráce se osvědčil již v jarních měsících tohoto roku, kdy byl spolu s jednotkami HZS hl. m. Prahy a jednotkami Sboru dobrovolných hasičů úspěšně nasazen i odřad 154. zpr v síle 30 osob k výstavbě protipovodňových zábran na jednom z úseků toku řeky Vltavy v Praze. Tato pomoc značně odlehčila již tak dost zatíženým složkám IZS při letošních povodních.
Výše uvedené skutečnosti vytvořily objektivní podmínky k tomu, aby
společným úsilím vedení HZS hl. m. Prahy, Krajského vojenského velitelství Praha a velení 154. a 152. záchranného praporu AČR obě strany ve vzájemné shodě a k oboustrannému prospěchu dosáhly při spolupráci nové kvality. Již na listopad tohoto roku je plánováno obdobné zaměstnání, tentokrát však na půdě HZS hl. m. Prahy, kde se zástupci AČR, především pak 152. a 154. záchranného praporu, seznámí s možnostmi a technikou pražských hasičů.

Zpracoval:
nstržm. Michal Friedrich, DiS.
plk. Ing. Jiří Štěpanovský

Odbor ochrany obyvatelstva a plánování
HZS hl. m. Prahy