Cvičební řád 4/VÝŠ: Slanění

Slaňování je činnost, která umožňuje bezpečný sestup po laně při použití vhodných prostředků a postupů.

Ke slanění se používá odpovídající postroj (např. zachycovací postroj se zabudovaným polohovacím systémem) – viz metodický list VÝŠ 2 (mimo nouzové způsoby slanění), nízko průtažné lano s opláštěným jádrem – viz metodický list VÝŠ 1 a vhodný slaňovací prostředek (např. karabina HMS s poloviční lodní smyčkou, slaňovací osma, slaňovací brzda STOP). Doporučuje se používat slaňovací prostředky se samoblokující funkcí.

Při slanění s dýchacím přístrojem je nutné brát v úvahu hmotnost dýchacího přístroje a z toho vyplývající změnu těžiště při slanění.

Pokud slaňující hasič neprovádí sebejištění při slaňování, je možné provádět jištění dalším hasičem zespodu, který zatížením konce lana může slanění zastavit.

Pokud nelze vidět na konec lana a není jisté, že konec lana dosáhl potřebného místa, uváže hasič cca 1,5 m před koncem lana jednoduché očko, které při slaňování upozorní na konec lana.

Jištění při slaňování se použije zejména v případě předpokládaného objektivního nebezpečí (pád kamenů, slanění v extrémních expozicích, za ztížených povětrnostních podmínek a při výcviku apod.), na základě rozhodnutí velitele nebo v případě subjektivní potřeby hasiče. Uvedená pravidla platí i pro odbornou přípravu.