Hasiči jsou ovlivněni svým povoláním

Profesionální hasiči se denně setkávají s neštěstím druhých, musejí být odolní nejen fyzicky, ale také psychicky. Právě u zásahů vidí následky selhání těch, kteří něco udělali špatně. Někdy to jde napravit a hasiči mohou pomoci, jindy už je na nápravu pozdě. To vše hasiče utváří, formuje a berou si ze spousty věcí ponaučení. Snaží se tak vyvarovat chyb, které dělají druzí.

V autě se tak například připoutávají bezpečnostními pásy, a to nejen na předních sedadlech. Vždyť kolikrát už viděli, co se stane s nepřipoutaným člověkem při dopravní nehodě, kolikrát už takové lidi vyprošťovali.

„Rozhodně je lepší vyváznout z nehody s pohmožděným hrudníkem, než zaplatit životem. V autě dbám na používání bezpečnostních pásů i na zadních sedadlech, neboť nepřipoutané osoby způsobují vážné poranění často neslučitelné s životem řidiči či spolujezdci před sebou,“ říká liberecký profesionální hasič Jan Semerádt.

Stejně tak dobře vědí, že zavazadla jako notebook nebo nákup prostě nepatří vedle řidiče ani na zadní sklo auta. Ideální je dát zavazadla přímo do kufru a navíc je ještě zabezpečit třeba do síťového programu. V případě nehody, kdy se vůz otočí přes střechu, umí být i obyčejná PET láhev nebezpečná. Ne vždy však musí jít zrovna o život, někdy nedomýšlíme, co se může stát jen při „ťuknutí“ dvou vozů nebo prudkém zabrzdění.

„Jednou jsme jeli k nehodě, kdy boural řidič s úplně novým Superbem a vezl na zadních sedačkách kyblík barvy. Při nárazu se samozřejmě barva otevřela a šla až dopředu do topení, byla prostě úplně všude,“ vzpomínají na jeden ze zásahů turnovští profesionální hasiči.

Podobný příběh znají i s několika platy vajec na zadním skle. Liberečtí hasiči zase pamatují na nehodu, při které muž na zadním skle převážel část zabíjačky se střevy a krví. První pohled na muže, ze kterého všude kapala krev, je rozhodně nenechal klidnými. Naštěstí záhy zjistili, kde se krev vzala, a že si řezník vezl „práci“ domů.

Velmi obezřetní jsou také hasiči v budovách, kde automaticky hledají únikové cesty ven. „Přiznám se, že jakmile jsem někde prvně, např. v hotelu, penzionu nebo jiné budově, tak první, na co koukám, jsou únikové cesty. Prostě už dopředu řeším a zjišťuji, kudy budu unikat, kdyby náhodou hořelo,“ říká por. Daniel Mlčoch, DiS., komisař kontrolní činnosti HZS Libereckého kraje.

Opatrně manipulují hasiči i třeba se sirkami. Vědí, že často za požáry domů, bytů stojí „jen“ sirka odhozená do odpadkového koše. Řada z nich, než odhodí použitou sirku, dá ji pod kohoutek s tekoucí vodou. Některé hasičská vášeň a obavy z možného požáru v domácnosti dovedly tak daleko, že si koupili domů hasicí přístroj.

Tak bychom mohli pokračovat dále, každý z hasičů je zkrátka více či méně ovlivněn svým povoláním. A pokud alespoň něco začnete dělat jako hasiči, určitě vám to nebude na škodu.