Rozhovor na téma lesní těžby a práce s motorovou pilou versus hasiči s Václavem Veselým z HZS Zlínského kraje

Příchod jarních měsíců neznamená pro hasiče jen nárůst počtu požárů travních, polních a lesních porostů. V tomto období zaznamenáváme každý rok také zvýšený počet zásahů souvisejících s prováděným „ úklidem“ lesních pozemků a těžbou dřeva. Smutnou skutečností je, že při provádění těchto prací dochází často k vážným zraněním nebo úmrtím osob.

Už samotný charakter míst, kde k událostem dochází je také značnou komplikací, se kterou se musí hasiči a záchranáři vyrovnat. Každý z těchto zásahů je většinou velmi náročný na nasazení našich technických prostředků a sil.

Těmi hlavními faktory, které komplikují záchranu postižené osoby nebo osob, jsou především těžce přístupný lesní terén, složitá lokalizace místa události, ztížená respektive žádná příjezdová komunikace pro naši techniku, nutnost nasazení specifických věcných prostředků většinou přenášených samotnými hasiči, nutnost nasazení specializovaných lezeckých skupin, ztížený transport zraněných osob z míst událostí a v poslední řadě také fyzická náročnost těchto dlouhotrvajícího zásahu pro hasiče.

Dalším faktorem zásadně ovlivňujícím a komplikujícím naše zásahy je samotný charakter zranění osob, která jsou převážně těžkého charakteru, kdy dochází k poranění hlavy, páteře, vícečetným zlomeninám, masivnímu krvácení nebo ztrátě vědomí. Velmi často bohužel dochází ke zraněním, která nejsou slučitelná s dalším životem a veškerá pomoc a nasazení hasičů jsou již marné.

Komplikovanost těchto událostí je také provázena skutečností, že na místě nehody bývá jen velmi omezený počet osob (pracovníků), což klade zvýšené požadavky mimo jiných i na poskytnutí první pomoci a zajištění zraněného.

Jak ukazuje praxe i samotný zásah hasičů lze rozdělit do několika bodů prováděných činností. Prvotním je stabilizace zdravotního stavu zraněného a poskytnutí první pomoci. Dále je nutné zvolit vhodný způsob transportu, kdy lze využít např. vanových nosítek, terénních vozidel, skútrů atd. Důležitou je i příprava zraněného k samotnému transportu, jeho fixace a stabilizace. Vzhledem k povaze terénů je nutné zajistit, a to i s ohledem na délku trasy transportu, patřičný počet „nosičů“. A z hlediska celkového charakteru terénu zvážit nasazení vrtulníků LZS.

A aby nezůstalo pouze u obecných konstatování, připravili jsme několik otázek pro odborníka na slovo vzatého, nstržm. Václava Veselého, hasiče strojní služby centrální stanice Zlín, který je také hlavním instruktorem HZS Zlínského kraje pro práce s motorovou pilou.

Kdo tedy vlastně může provádět práce s motorovou pilou?
Jsou to osoby starší 18 let, které jsou zdravotně způsobilé, mají platnou lékařskou prohlídkou a vlastnící průkaz k obsluze motorové pily. Dá se tedy použít odborněji znějícího označení – osoby odborně způsobilé.

Ne vždy jsou ale zachraňovanými pouze „profesionálové“. Co když si chci já, jako běžný občan, sám pořezat na své zahradě nebo lesním pozemku stromy?
Odpovědět na tuto otázku není tak jednoduchá a musel bych asi hodně zabřednout do legislativy, která tuto problematiku řeší. Obecně lze říct, že na svém pozemku tyto práce provést můžeš i ty. To se ale netýká pozemku lesních.

Tak tomu moc nerozumím. Proč je tedy nutný průkaz a zdravotní způsobilost, když vlastně můžu pracovat s pilou i já?
Ty si ji můžeš koupit jako každé jiné zboží. Na svém vlastním pozemku, třeba zahradě tyto práce provést můžeš, ale už při nákupu motorové pily by tě měl prodejce seznámit s její obsluhou a podmínkami. Daná legislativa řeší podmínky práce s motorovou pilou pouze pro zaměstnance a „profesionální lesáky“ nebo ve stavebnictví. Bohužel podmínky pro práci s pilou u běžného občana nejsou jednoznačně řešeny, což má vliv například i na kontrolu těchto činností. Je to ale opravdu téma velmi obsáhlé, které teď jen velmi těžko zobecním.

Co je vlastně rizikem práce s pilou při těžbě nebo řezání dřeva?
Je to především trvalá rizikovost práce přímo s pilou jako takovou. Je to nástroj s pohybujícím se ostřím, kde hrozí například pořezání končetin pilovým řetězem. Rizikem je i samotné kácení stromů nebo přeřezávání materiálů.

S jakými nejvážnějšími porušeními zásad práce s pilou se ve své praxi setkáváš?
Především to je nedodržení technologického postupu kácení nebo zvolení špatného postupu práce. Nedostatečné zkušenosti práce s pilou, ale také špatný technický stav motorové pily a používání nevhodných prostředků pro práci. Často nejsou také používány předepsané nebo vhodné ochranné osobní prostředky.

A můžeš říct třeba konkrétněji jaké byly nejčastější chyby nebo problémy u případů, kde jsi zasahoval jako hasič?
Kácení stromů na kterém visí jiný strom, kdy následně dochází k uvolnění zavěšeného stromu a jeho nežádoucímu pádu na pracovníka. Kácení napružených stromů, kdy dojde k rozštípnutí kmene a k vážným zraněním odtrženou štěpinou. Špatně provedené kácení vedoucí k pádu stromu mimo předpokládaný směr. Často ale také dochází ke zranění dalších osob, které těžbu bezprostředně neprovádí, ale pohybují se v ohroženém prostoru. A je to také nepoužívání osobních ochranných prostředků.

Co by jsi tedy doporučil?
Provádět práce, ke kterým jsem opravdu proškolen a oprávněn. Nepřeceňovat své síly a schopnosti a práce provádět s rozmyslem a rozvahou. Používat stanovené osobní ochranné prostředky a vhodná zařízení schváleného typu pro tento typ prací.

Tento článek je možná jen malým podnětem k zamyšlení a upozorněním na problematiku, o které se často nemluví, ale jejíž důsledky zásadně ovlivňují životy nejen hasičů. Jako hasiči nemůžeme změnit myšlení a chování lidí. Nemůžeme také ovlivnit veškerou legislativu, ale můžeme si přát, abychom u těchto většinou tragických událostí zasahovali co nejméně.

Poděkování za přípravu podkladů článku:

por. Radek Polášek DiS.

nstržm. Václav Veselý