Čerpačka pod srpnovou vodou

Jedním ze zásahů, které absolvovala jednotka sboru dobrovolných hasičů Veselí nad Lužnicí během srpnových povodní v roce 2002, bylo i řešení situace, která vznikla na čerpací stanici pohonných hmot, která je umístněna v centru města, asi 100 metrů od řeky.

Jak celý zásah vypadal z pohledu zasahujících dobrovolných hasičů, kteří s podobným zásahem neměli naprosto žádné zkušenosti, je obsahem následujícího článku,V této chvíli si vás dovolím odkázat na svůj neumělý a velice zjednodušený náčrtek toho, jak vypadá úložiště nádrží na ČSPHM . Celkem v úložišti jsou dvě velké nádrže, jaké na nákresu vidíte, jedna menší, s dvěma plnícími trubkami a dvě ještě menší s jednou plnící trubkou. Jednotlivé části úložiště(nádrže) jsou odděleny betonovými příčkami.

Vše začalo krátce po půlnoci dne 14.srpna 2002. V té době byla zaplavena velká část města, včetně okolí čerpací stanice, kde bylo cca 0,5m vody. Úložiště čerpací stanice zatím zaplaveno nebylo, protože je na částečně vyvýšeném místě. Na povodňový krizový štáb na Městském úřadu nahlásila hlídka Policie České republiky, že od ČSPHM jsou slyšet jakési velké rány a šíří se velice silný zápach benzínu.

Když naše jednotka dorazila na místo, zjistila, že do úložiště odněkud z boku přitéká voda a nádrže začínají plavat. Jak se nádrže zvedaly, tak plnící trubky začaly tlačit na poklopy (jsou zabetonovány a ještě jištěny zámkem), a ty se ze svého uložení trhají (to byly ty rány, které byly slyšet). Co bylo však horší – tlakem na poklopy došlo k tomu, že v místě, kde plnící trubky jsou napojeny na nádrže, došlo k jejich utržení a tím vznikl otvor přímo do nádrže. To způsobovalo silný zápach benzínových výparů. Nádrže, které začaly plavat, se rovněž nakláněly a hrozilo, že otvory z nich začne vytékat jejich obsah.

Jednotka se vrátila na krizový štáb, kde byl okamžitě kontaktován pronajímatel ČSPHM. Ten nejprve nevěřil, že je něco takového možné, protože při začátku povodně byl ze strany majitele ČSPHM ujištěn, že voda se do úložiště vůbec dostat nemůže a tudíž nehrozí vůbec žádné nebezpečí, proto také v úložišti neprováděl žádná bezpečnostní opatření. Bohužel pronajímatel nebydlí v našem městě a než se z místa svého bydliště dostal do Veselí (komplikace se zaplavenými silnicemi) uplynula drahocenná hodina.

Poté se společně s naší jednotkou dopravil k ČSPHM. Když viděl situaci, okamžitě kontaktoval centrálu majitele v Praze. Zde opět došlo k tomu, že nikdo nevěřil, že je možné, aby popisovaná situace nastala. Až po nějaké době se podařilo centrálu přesvědčit, aby na místo vyslala odborníka, který situaci posoudí. Ten se dostavil přibližně ve 3 hodiny ráno. Když situaci uviděl, tak se jemně řečeno zhrozil. Podle jeho pokynů jsme provedli provizorní utěsnění otvorů v nádržích, kterými mezitím skutečně kvůli náklonu pomalu začal vytékat jejich obsah. Požadoval, abychom okamžitě začali vodu z úložiště čerpat. Ovšem startovat v prostředí silně nasyceném benzínovými výpary naší PS-12 nám připadalo nebezpečné. Po konzultaci s operačním střediskem HZS v Táboře bylo rozhodnuto vyčkat na příjezd jednotky z pobočné stanice HZS Soběslav , která byla na místo vyslána a po příjezdu začala čerpat vodu pomocí CAS-32 Tatra.

Zároveň byla povolána jednotka HZS Čepro, které měla za úkol změřit koncentraci benzínových výparů. Při tomto změření byla zjištěna tak vysoká koncentrace, že prostřednictvím Policie ČR byla nařízena evakuace obyvatel v okruhu 200 metrů od ČSPHM. Protože se ale většinou jednalo o oblast, která již stejně byla evakuována kvůli velké vodě, bylo jen prověřeno, že skutečně nikdo v okolních domech není. Do čerpání vody se v té době zapojila také další povolaná jednotka HZS Tábor s CAS-32 Tatra.

Na místo se postupně povolávaly další síly – jednotka HZS Českých drah s výbavou pro ropné havárie, HZS Čepro s cisternou pro přečerpání PHM a další vozidla firem, které se specializují na práci s PHM, také pro přečerpání PHM. Místní firmy dodaly dva autojeřáby. Dle záznamů pronajímatele bylo v té době v nádržích asi 70 tisíc litrů pohonných hmot různých druhů.

Bylo rozhodnuto řešit postupně jednotlivé nádrže. Každou nádrž z obou stran na lanech zachytily autojeřáby, aby již nedocházelo k naklánění a specialisté začali odčerpávat otvory PHM z nádrží do cisteren. Zároveň byla z úložiště čerpána voda. Okolo páté hodiny ranní začalo pršet a déšť srazil benzínové výpary na snesitelnou koncentraci, takže krátce po šesté jsme se do čerpání mohli zapojit i my s naší PS-12. Vždy, když se podařilo z nádrže odčerpat celý její obsah, byla postupně zaplavována vodou a vracena zpět na místo pro své usazení. Takto byly postupně vyprázdněny a následně zaplaveny všechny nádrže. Všechny práce v úložišti komplikovala přítomnost utržených a zohýbaných armatur a také benzínové výpary, které v něm stále zůstávaly.

Specialisté v průběhu celého zásahu rovněž jímali zbytkové úniky PHM z hladiny vody v úložišti. Přibližně v půl jedenácté byl zásah ukončen, v té době hladina řeky stoupala tempem asi 5 cm za hodinu a začala pomalu téci do úložiště i horem. V době kulminace byla hladina vody asi 0,5 metru nad celým úložištěm. Okolo úložiště byla instalována norná stěna, aby se zamezilo případnému úniku zbytkových množství PHM. Tímto velice komplikovaným zásahem se podařilo zamezit rozsáhlému úniku PHM, který by svým rozsahem měl velice pravděpodobně katastrofální následky.

Když voda opadla zjišťovaly se příčiny vzniku havarijní situace. Voda se do úložiště dostala špatně utěsněnými kanálky, kterými je veden přívod PHM z nádrží ke stojanům (špatně provedené těsnění montážní pěnou). Druhou chybou bylo nedodržení projektu, protože nádrže byly pouze volně položeny v místě pro usazení a nebyly nijak kotveny. A třetí chybou byl chybný postup při zabezpečení ČSPHM v době, kdy začala voda stoupat. Nádrže totiž začaly plavat, protože byly většinou napůl prázdné. Ideální by bylo před příchodem velké vody PHM z nádrží odčerpat a zaplavit je vodou. Dle vyjádření specialistů je v časové tísni také možné zaplavit vodou i ty nádrže, ve kterých nějaké PHM jsou, bez jejich odčerpání, existují technologie, které pak dokáží vodu a PHM zpětně znovu oddělit, takže nevznikne velká škoda. K tomu však bohužel nedošlo, všichni věřili tomu, že voda se do úložiště nedostane.

Tato havárie na ČSPHM mimo jiné velice zkomplikovala i další záchranné práce při srpnových povodních v našem městě. Protože byla cca 1 měsíc mimo provoz museli jsme jezdit doplňovat PHM do vzdálenějších míst. V první chvíli, kdy voda kulminovala, byla nejbližší přístupná provozuschopná stanice až v pětatřicet kilometrů vzdálených Českých Budějovicích, až s poklesem vody jsme se pro PHM dostali do nedaleké Soběslavi.

Stanislav Kaisler
starosta SDH Veselí nad Lužnicí
psáno pro www.pozary.cz