POLEMIKA: (Ne)Přesná statistika HZS ČR je jen honba za „čárkami“

S číslem časopisu 112 se mi dostala do ruky „Statistická ročenka MV GŘ HZS ČR za rok 2012“. A opět jsem se pobavil nad tím, jak si některé kraje vykládají význam statistiky.

Vycházejme z toho, že ten plácek naší republiky má rozlohu menší než mnohá jezera v USA. Celá republika se dá automobilem přejet za pár hodin – kulturní, sociální i technický vliv je tedy velmi podobný, ne-li stejný ve všech koutech ČR. Jak je tedy možné, že některý kraj má výrazně jiné některé statistické výsledky?

Na to, že Moravskoslezský kraj má o 7 až 8 tisíc technických zásahů více jsme si všichni, co statistiku HZS čteme, už zvykli. V právě vydané statistice mne zaujalo ale úplně jiné srovnání.

Na straně 5 je graficky znázorněn počet zachráněných osob při událostech v letech 2003–2012 dle územních celků. V Ostravě v tomto období zachránili 11219 osob, oproti tomu v Brně (které je lidnatější) zachránili „pouze“ 2539 osob. Co nám tento údaj říká? Podceňují takto výrazně brněnští hasiči riziko? Jestliže je dle moravskoslezských hasičů tolik osob ohroženo a hasiči je v jiných krajích nezachraňují, proč se to neprojevuje na počtu usmrcených v těchto krajích?

Máte také kritický názor nebo s něčím u HZS nebo SDH nesouhlasíte? Pošlete nám vaší osobní polemiku a my vám slibujeme, že vás zachováme v anonymitě.

Nebo je vysvětlení daleko jednodušší? Je to stejné jako s těmi technickými zásahy. Některé kraje neberou statistiku jako snahu o zaznamenání co nejpřesnějších dat, které se dají následně analyzovat, ale berou statistiku jako soutěž „kdo bude mít více čárek“.

Někteří z nás by si měli uvědomit, že maximální hodnoty nejsou jediným hodnotícím kritériem. Staré statistické přísloví říká, že statistika je nejlépe maskovaná lež.

Jestli k tomu budeme takto přistupovat, tak si myslím, že jsou jakékoliv analýzy a další kroky stavěné na podobných statistikách úplně zbytečné a lehce napadnutelné.

Autor si nepřál být jmenován