Vincenc Broža má v Křoví pamětní desku, během svého života pomáhal zakládat hasičské sbory

Sbor dobrovolných hasičů v Křoví v sobotu 25. května 2013 slavnostně odhalil u příležitosti 80. výročí úmrtí pamětní desku zasloužilému hasičskému funkcionáři Vincenci Broži – zakladateli sborů ve Křoví, Křižínkově, Níhově, Milešíně a Osové Bitýšce, starostovi župy č. 41 okresu Velkobítešsko a držiteli zlatého Záslužného kříže hasičstva MZJH.

V 10.00 hod. proběhlo na místním hřbitově položení květinových darů na hrob, následovala slavnostní mše za Vincence Brože a zemřelé bratry hasiče a po ní žehnání hasičské techniky na návsi. Liturgii doprovázel chrámový sbor z Níhova. V poledne proběhlo slavnostní odhalení pamětní desky na hasičském domě.

Zahájení se ujal br. Josef Bartošek ml. z SDH Křoví a přivítal vzácné hosty. Projev o hasičském životě br. Brože přednesl okrskový starosta br. Ludvík Zavřel a curriculum vitae kronikář ing. Alois Koukola CSc.

Protože Vincenc Broža byl i pedagog, tak po slavnostních projevech proběhlo kulturní vystoupení dětí ze základní školy v Křoví. Slavnostního odhalení pamětní desky se ujali br. Josef Bartošek st. z SDH Křoví a nestor hasičů v Kraji Vysočina br. Karel Herold.

Slavnost uzavřel starosta OSH Žďár nad Sázavou br. Luboš Zeman.

Kdo to vůbec byl, Vincenc Broža?

Narodil se 22. ledna 1865 v Kundraticích u Křižanova. Otec František Broža, matka Františka Žundálková. Navštěvoval pětitřídní obecnou školu v Křižanově. V Brně studoval gymnázium a jako dvacetiletý maturoval na české reálce v Brně.

V letech 1885 až 1886 sloužil u 8. pěšího pluku v Brně jako jednoroční dobrovolník a stal se desátníkem. Zkoušky učitelské způsobilosti učitelské vykonal v letech 1888–1890 v Kutné Hoře.

Službu učitelskou nastoupil v roce 1886 na obecné dvoutřídní škole ve Březí jako podučitel. V letech 1889 až 1892 byl podučitelem na obecné čtyřtřídní škole ve Velké Bíteši. V letech 1892 až 1894 byl učitelem na obecné čtyřtřídní škole v Osové Bitýšce a 1894–1895 učitel na obecné jednotřídní škole v Hlubokém.

1. října 1895 nastoupil jako nadučitel na dvoutřídní školu v Křoví. 11. listopadu 1918 dobrovolně rukoval na zajištění pořádku v nové republice na jižní Moravu a dostalo se mu pochvalného uznání od národní jednoty pro jihozápadní Moravu.

Už za svého působení ve Březí chtěl ustavit sbor hasičů. Do řad hasičů vstoupil jako mladý učitel v Osové Bitýšce, kde od roku 1893 vedl materiály o historii sboru a kde byl v této době náčelníkem tamního sboru.

V roce 1895 vstoupila v činnost nová organizace žup a několik sborů se pokusilo vytvořit hasičskou župu v rámci nově vymezeného soudního okresu se sídlem ve Velké Bíteši, ale jednání ztroskotalo na neochotě velkobítešského náčelníka Jana Vorla, který ve svých zápiscích napsal: „…my novoty neuznáváme…“.

Zřízení župy velkobítešské muselo ještě několik let počkat. Tato pokroková akce měla svého iniciátora ve Vincenci Brožovi. Roku 1889 byl přeložen do Velké Bíteše, kde vstoupil do sboru 18. května 1891 za činného člena a tak si oblíbil myšlenku pomáhat spoluobčanům v živelních pohromách, že zůstal věren této myšlence a již nikdy svou lásku k hasičství nezradil.

Ve výboru Velkobítešského sboru vykonával funkce zapisovatele 1891 – 1893 a cvičitele 1891 – 1892. Po svém příchodu na Křovskou školu roku 1895 pracoval na založení hasičského sboru, avšak jeho úsilí a šlechetná myšlenka nenacházely dlouho odezvu ve veřejnosti, bylo mnoho těch, kteří nechtěli novot, báli se pokroku.

Hlavně staří hospodáři s nelibostí se dívali na jakýsi spolek, o jehož založení stále usiluje jejich mladý učitel. Vznikly dva tábory, pro hasiče a proti.

Broža se však nevzdával. Za pomoci místního faráře P. Františka Táborského neúnavně prosazoval myšlenku hasičskou, vždyť co může být ušlechtilejšího, než naplňovat její účel – chránit majetek a životy bližních. Jmenovaní provedli nábor členů a po získání dostatečného počtu svolali za pomoci starosty obce Josefa Ráčka ustavující schůzi na den 25. května 1896.

Důvěra občanů nebyla zklamána a nový spolek zapustil pevné kořeny v obci. Do jejího funkcionářského aktivu zvolen Vincenc Broža na „post“ nejdůležitější, stal se náčelníkem a jednatelem.

V té době se hasičstvo organizovalo v župy a Křovský sbor připadl k župě velkomeziříčské číslo 19. Bylo to na sklonku roku 1901, kdy 22. prosince mimořádná valná schůze bítešského sboru rozhodla, aby bylo jednáno o vystoupení z 19 župy velkomeziříčské a připojení k nové župě zahrnující soudní okres velkobítešský.

Započaté vyjednávání zdejších delegátů se zástupci 19 župy nemělo zprvu valných úspěchů. Teprve v polovině roku 1902, kdy již několik měsíců předtím existovala tzv. „divoká“ župa nesoucí název města, byla legální cestou povolena a obdržela číslo 41.

Snad stojí za zmínku, že dřívější odpůrce zřízení župy, náčelník Jan Vorel, se stal jejím předsedou a Vincenc Broža župním dozorcem, tuto funkci zastával již ve výboru „divoké“ župy od roku 1901. V roce 1902 se mu podařilo založit samostatnou župu velkobítešskou.

Roku 1907 byl zvolen místostarostou župní hasičské jednoty. Jejím starostou se stal roku 1919 po Karlu Hustém. V roce 1921 se účastnil zemského kurzu pro župní náčelníky konaném v Prostějově. Zásluhou horlivého starosty V. Brože se župa probouzí k životu.

Po svém penzionování ve školské službě roku 1923 se Broža plně věnoval župnímu hasičstvu. Pracoval jako delegát a člen výboru Moravské zemské jednoty hasičské v Brně a vedl okresní zastupitelství hasičské vzájemné pojišťovny. Byl dopisovatelem odborného listu hasičského „Ochrana hasičská“.

Jako župní starosta mnoho vykonal, poradil a také napsal a vydal svým nákladem Na paměť 10letého výročí samostatnosti republiky napsal dvoudílnou brožurku o vývoji župy „Dějiny župy“ zahrnující období 1909 až 1929. Sepsal instruktivní příručku – návod k výcviku hasičstva – Pochody a signály (1929), Hasičské proslovy a písně (1926 a 1927). Vše nové zaváděl prvně ve svém sboru a pak i v župě.

Hasičských sborů přibývalo dík Brožovi, který jezdil po okolí, agitoval, přesvědčoval, pomáhal sbory zakládat. O založení většiny sborů v bývalé župě velkobítešské se sám houževnatě přičinil. Ve spolupráci se starostou obce Níhov Janem Jaškem založil sbor v Níhově 5. října 1893.

V roce 1923 založil sbor v Křižínkově a roku 1926 sbor v Milešíně. Na návrh posledního župního starosty Jana Hemaly byla župa po svém zakladateli roku 1928 nazvána jeho jménem Brožova.

19. července 1931 při oslavě 35 výročí založení sboru ve Křoví Moravská zemská jednota hasičská udělila Vincenci Brožovi zlatý Záslužný kříž za zásluhy o rozvoj hasičstva na Bítešsku a za 40letou činnost v hasičství medaili s čestným diplomem. Za MZJH předal předseda vzdělávacího odboru Jaroslav Rouš.

Ke konci života bratru Brožovi již zdravotní stav nedovoloval aktivně se podílet na dění v župě. Roku 1932, když byl již těžce nemocen a předával svou vedoucí funkci, měla župa 28 dobře vycvičených a vybavených hasičských sborů.

Vincenc Broža zemřel hned následujícího roku. Na jeho pohřbu 8. prosince 1933 v Křoví se sešli jeho milí bratři v hojném počtu, v jejichž středu se cítil tak spokojen a které měl velice rád. Potom jej odnesli ze smutečně vyzdobené zbrojnice na místní hřbitov k věčnému odpočinku.

Po obřadech byli pozvání, aby v příbytku smutku uctili jeho památku. Zasedli hasiči a byli pohoštění vínem ze soudku, na jehož dně stálo rukou Brožovou napsáno: „Toto víno vypijí bratři hasiči na mém pohřbu.“ Dožil se 68 let.

Čelný funkcionář a zakladatel 41. Župy velkobítešské se trvale zapsal do dějin hasičstva zdejšího regionu a ještě za jeho života a aktivního působení fungovala organizace pod názvem „Brožova hasičská župa číslo 41 okresu Velká Bíteš“.

Bc. David Dvořáček, DiS.