Středa 18. prosince 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Bojový řád 22/N: Nebezpečí výbuchu výbušných látek a pyrotechnických smě­sí

Tímto metodickým listem je řešena problematika výbušné přeměny výbušných látek a pyrotechnických směsí (dále jen „výbušné látky“). Z chemického hlediska jde o kondenzované výbušné systémy, které mají dostatek oxidačního prostředku již ve své molekule a nepotřebují k rozkladným reakcím vzdušný kyslík.

Výbušná přeměna je výbušnou přeměnou chemickou, protože ke změně stavu hmoty dochází v důsledku rychlých exotermických chemických reakcí. Podle rychlosti a charakteru šíření výbušné přeměny v látkách rozlišujeme tyto základní typy výbušné přeměny (dále jen „výbuchu“):

  1. detonaci, která je charakterizována rázovou vlnou předbíhající zónu reakce. Rázová vlna se šíří jako detonační vlna v trhavině rychlostí vyšší než je rychlost zvuku v daném prostředí (tzv. tlaková vlna),
  2. objemový výbuch je typický tím, že se nešíří výbušným materiálem v podobě vlny a změna stavových parametrů má kontinuální charakter. O objemovém výbuchu se hovoří zejména v souvislosti s havarijními ději v průmyslu, nejčastěji jde o výbuch disperzních směsí a o výbuch směsi hořlavého plynu nebo páry se vzduchem, příp. jiným oxidovadlem,
  3. explozivní hoření je charakteristické tím, že nárůst tlaku následuje za zónou chemické reakce. Šíří se v podobě vlny podzvukovou rychlostí pro dané prostředí a vlna má kontinuální charakter.

Pro účely tohoto metodického listu se předpokládá výbuch zejména jako detonace nebo explozivní hoření. Z hlediska místa výbuchu rozlišujeme:

  1. výbuch v uzavřeném prostoru, který je charakteristický vznikem přetlaku v místnosti,
  2. výbuch v polouzavřeném prostoru, který je charakteristický odrazem a skládáním (interferencí) rázové vlny,
  3. výbuch na volném prostranství, který je charakteristický neomezeným šířením rázové vlny a volným rozletem fragmentů.

Výbuch lze očekávat zejména v místech:

  1. kde se skladují, vyrábějí, zpracovávají a vznikají výbušné látky a předměty (např. továrny na výrobu výbušných látek a munice apod.),
  2. kde se skladují, vyrábějí, zpracovávají a vznikají suroviny pro výrobu výbušných látek (např. továrny na výrobu výbušných látek a munice, výroba amonoledkových hnojiv),
  3. kde se s výbušnými látkami manipuluje (prodejny pyrotechnických předmětů, místa trhacích prací),
  4. kde se přepravují výbušné látky a předměty,
  5. kde byl uložen nástražný výbušný systém nebo nalezena munice,
  6. kde probíhá neoprávněná výroba a držení výbušných látek a výbušných předmětů (byty, rodinné domy, garáže apod.).
Sdílet
Přiložené soubory
N.22 Vybusne latky.pdf zobrazit online PDF 145 kB