Hasičský záchranný sbor Dopravního podniku hl. m. Prahy si v srpnu připomněl 40 let od svého založení

V roce 1973 tehdejší orgány státní správy na úseku PO rozhodly a jako podmínku pro kolaudaci stavby metra stanovily, že Dopravní podnik – Metro musí zřídit vlastní profesionální jednotku PO, specializovanou na hašení požárů a záchranné práce v metru.

Na začátku srpna 1973 byla v areálu dokončovaného depa Kačerov vytvořena provizorní požární stanice a byly sem soustředěny první tři zásahové automobily: cisternové automobilové stříkačky CAS 25 – Škoda 706, CAS 32 – Tatra 148 a PPLA – Robur.

Dnem „D“ se stal 21. srpen 1973, kdy do směny nastoupilo prvních 5 požárníků. K jejich úkolům ještě před zahájením provozu metra (9. 5. 1974) patřila požární ochrana nových souprav metra, které v té době přijížděly po železnici do kačerovského depa.

Hlavní charakteristikou hasičů metra byla od počátku akceschopnost pro požární zásah ve stanicích a tunelech metra, tedy převážně podzemních objektech s dlouhými přístupovými cestami do většiny prostor s požárním rizikem. Proto byla řada zkušeností a pravidel, zejména v oblasti požívání dýchací techniky, převzata od báňských záchranných služeb, které byly v 70. letech v ČSSR na špičkové světové úrovni.

Z prolínání činnosti hasičů a báňských záchranářů vycházelo i první označení sboru – Záchranný, havarijní a požární útvar, zkráceně ZHPÚ. Tento výstižný, avšak atypický název musel být později upraven na pokyn státních orgánů na šablonovité označení ZPÚ, tedy Závodní požární útvar.

Každých deset let nová požární stanice

Ke dni 1. 2. 1975 byl v rámci DP-Metro vytvořen odbor požární ochrany a jeho vedoucím jmenován Ing. Michal Wowesný, který tuto funkci vykonává dodnes, tedy přes 38 let. Na konci roku 1975 se požární jednotka v depu Kačerov přestěhovala z provizoria do moderní požární stanice, která stále slouží svému účelu.

Další rozvoj hasičského sboru úzce souvisel s rozšiřováním sítě pražského metra. V roce 1978, při zahájení provozu na prvním úseku trasy A, byl navýšen početní stav na 12 hasičů ve směně. Ve čtyřech směnách se tedy střídalo celkem 48 zaměstnanců.

V první polovině 80. let byl vybudován rozsáhlý areál depa a opravárenské základny metra na Hostivaři. Od roku 1984 zde působila jednotka podnikových hasičů v provizorních podmínkách a v roce 1985 byl zprovozněn objekt požární stanice Hostivař.

Na této dosud největší požární stanici bylo vytvořeno operační středisko a bylo zde vybudováno zázemí pro činnost speciálních služeb a výcvik hasičů, zejména hadicové oddělení, protiplynový výcvikový polygon a cvičná věž.

O desetiletí později, v roce 1994 byl zahájen provoz třetího depa metra v Praze na Zličíně včetně třetí a nejnovější požární stanice, která dnes svou zásahovou činností pokrývá většinu provozů DPP na levém břehu Vltavy, s výjimkou stanic metra Vltavská a Nádraží Holešovice a lanovky v ZOO, které spadají do obvodu požární stanice Hostivař.

V devadesátých letech se v souladu s legislativními změnami v oblasti požární ochrany ustálil název organizace na Hasičský záchranný sbor, tehdy však ještě odštěpného závodu DP-Metro.

V polovině 90. let bylo nutné vytvořit dvě nové hasičské specializace. Na základě požadavku Drážního úřadu byla vytvořena v každé směně lezecká skupina, primárně pro záchranné práce ve výtazích pro imobilní cestující.

V rámci celosvětové odezvy na teroristický útok sarinem v tokijském metru byla od roku 1995 intenzivně řešena schopnost reakce na takový typ události i v pražském metru a v řadách HZS Metro byla v součinnosti s vojenskými odborníky vyškolena skupina specialistů na detekci a dekontaminaci bojových chemických látek.

V roce 2002 čelil HZS Metro spolu s celým dopravním podnikem pětisetleté povodni, zatím největší katastrofě, která pražské metro postihla. Podnikoví hasiči se podíleli nejen na bezprostředních záchranných pracích, ale asistovali v celém průběhu obnovovacích prací, zejména při detekci plynů v ovzduší zaplavených stanic metra. Těžce nabyté zkušenosti z roku 2002 se ukázaly velmi cennými při organizaci nasazení jednotek HZS podniku v průběhu povodně v červnu 2013.

Nově pod bezpečnostním úsekem

Období po roce 2004 bylo ve znamení transformace Dopravního podniku, která se významně dotknula i podnikových hasičů. HZS Metro byl k 1. 1. 2005 převeden od služby ochranného systému metra do gesce bezpečnostního úseku. S tím se název sboru změnil na současný Hasičský záchranný sbor Dopravního podniku, zkráceně HZS DP.

Vnitřní struktura sboru se ustálila v podobě tří oddělení: Jednotky požární ochrany, Odborné služby a Požární prevence. Do působnosti HZS DP byly převedeny předtím samostatně organizované jednotky sboru dobrovolných hasičů autobusových garáží Kačerov, Klíčov, Řepy a Vršovice. HZS od roku 2005 zajišťuje jejich výstroj a výzbroj, provozuschopnost techniky a odbornou přípravu členů, rekrutujících se z řad zaměstnanců garáží.

Největší změna v organizaci HZS po roce 2005 nesouvisela s dalším rozšiřováním sítě podzemní dráhy, ale s outsourcingem údržby vozů metra, kdy havarijní činnosti na těchto vozech, původně zajišťované Správou vozidel metro, byly převedeny na HZS DP.

Od ledna 2009 tak podnikoví hasiči zajišťují v plném rozsahu péči o hydraulické nakolejovací zařízení LUKAS s dalším unikátním příslušenstvím a provádějí pravidelná školení v tomto velmi specializovaném záchranářském oboru. V souvislosti s převzetím „nakolejování“ byla každá směna posílena o jednoho hasiče-strojníka na současných 31 hasičů ve směně, respektive 124 směnových hasičů celkem. Ze Správy vozidel metro bylo k HZS převedeno jedno pracovní místo technika se specializací na havarijní postupy a zařízení.

Ve stejné době byla prohloubena vzájemná spolupráce se Správou vozidel tramvaje, v rámci které byly vyzkoušeny a nacvičeny možnosti použití nakolejovacího zařízení LUKAS pro všechny typy tramvajových vozidel. To se ukázalo jako nezbytné pro řešení havarijních situací v provozu tramvají, pokud z prostorových důvodů na místě události nelze použít autojeřáb.

Stranou nezůstala ani Správa vozidel a autobusů, se kterou jsou pravidelně organizovány nácviky havarijního zvedání autobusů pomocí hydraulických zvedáků i pneumatických vaků a probíhá seznamování podnikových hasičů s novými prvky v konstrukci autobusů, jako jsou hybridní pohony.

Technika

Technická řešení používaná HZS DP by vydala na několik samostatných článků a nové požární automobily HZS byly na stránkách pozary.cz pravidelně představovány.

Ve stručnosti uveďme, že stáří automobilů prvního výjezdu (kategorie CAS 20) nepřesahuje 10 let a podařilo se dosáhnout maximálního sjednocení vybavenosti automobilů co do druhu i co do rozmístění jednotlivých prostředků ve vozidle. Unikátním prvkem ve výbavě každého prvního výjezdu je 5 ks kyslíkových dýchacích přístrojů Dräger BG 174 pro zásahy v podzemí. V současnosti probíhá obměna KDP za nový typ Dräger PSS BG 4.

Flotilu záložních automobilů tvoří CAS K 25 – L 101, zatím tři byly převedeny pro potřeby JSDH podniku. Nejstarším automobilem je čtyřicetiletá CAS 32 – T 148, která prošla v roce 2012 zdařilou rekonstrukcí ve firmě Komet. S ohledem na charakter zásahové činnosti disponuje HZS DP větším množstvím vyprošťovacích souprav LUKAS a souprav zvedacích vaků RES-Q-TEC. Osobní ochranné prostředky hasičů odpovídají standartu jednotek PO v ČR.

Současnost…

Primárním důvodem existence HZS Dopravního podniku na základě právních předpisů je nadále požární ochrana pražského metra. Zároveň HZS DP sehrává nezastupitelnou úlohu při řešení mimořádných událostí technického charakteru provozu kolejové i autobusové MHD a stal se důležitou výkonnou složkou DP v rámci ochrany životního prostředí a protipovodňové ochrany. Podnikoví hasiči se stali prodlouženou rukou provozních dispečinků pro řešení složitých a někdy až kuriózních situací.

Počet výjezdů se dlouhodobě ustálil mezi 550 až 600 výjezdy ročně, z toho přibližně třetinu tvoří výjezdy na základě EPS, dvě třetiny zásahy technického charakteru a jen malé procento požární zásahy, což vypovídá o dobré úrovni požární prevence v Dopravním podniku.

Současný výcvik následuje vývoj u HZS ČR, ať jde o hašení požárů v uzavřených prostorách (flashover-kontejnery) nebo vyprošťování zraněných z havarovaných vozidel (Škoda Auto). Všichni hasiči procházejí pravidelným školením zdravotnické první pomoci pod vedením lektorů vzdělávacího centra ZZS HMP.

Podařilo se rozvinout praktickou spolupráci mezi složkami IZS na území hl. m. Prahy při plánování společných nácviků a prověřovacích cvičení, aby v případě skutečné mimořádné události v Dopravním podniku dokázala každá složka účinně pomoci a znala možnosti těch ostatních. Lze říct, že za 40 let prošel HZS DP předem těžko představitelným a mnohdy hektickým rozvojem, ve kterém se odrážel souběžný rozvoj metra a celého Dopravního podniku.

…a budoucnost

Již v současnosti se HZS DP organizačně a technicky připravuje na prodloužení linky metra A do Motola. Potřebnost specializované jednotky HZS DP bude narůstat s každým dalším rozšiřováním podzemní i povrchové kolejové sítě Dopravního podniku a také s tolik potřebným rozvojem technických řešení, vstřícných k handicapovaným spoluobčanům, jako jsou výtahy pro cestující do stanic metra nebo nízkopodlažní vozidla, která však zpravidla vyžadují složitější postupy při řešení havarijních situací.

Pozvánka na závěr

V sobotu 21. září 2013, od 10:00 do 16:00, pořádá DP hl. m. Prahy den otevřených dveří ve vozovně Strašnice a v areálu depa Hostivař. V rámci DOD bude zpřístupněna také hostivařská požární stanice HZS DP, kde bude v rámci oslav 40. výročí založení HZS probíhat rozšířený program ukázek techniky a činností. Bližší info najdete na webu www.dpp.cz/dod2013

Ing. Michal Brunner, ved. odd. Odborné služby HZS
Foto: archiv HZS DP