Velkým problémem je zneužívání tísňových linek

V loňském roce 2006 přijala operační a informační střediska Hasičského záchranného sboru ČR celkem 5 870 067 tísňových hovorů na linky 112 a 150 (tedy v průměru 16 082 volání denně), což je o 243 100 volání více než v předchozím roce 2005.

Na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 lidé loni směřovali celkem 5 052 836 volání (v roce 2005 – 4 832 466 volání), na „tradiční“ hasičskou linku 150 to pak bylo výrazně méně – celkem 817 231 volání (v roce 2005 – 794 501 volání), více než 70 % z těchto hovorů však bylo stejně přijato operátory linky 112. Volání na linku 150 je totiž nyní již na většině území svedeno do telefonních center tísňového volání 112, kde jsou k dispozici moderní technologie. Mimo technologii 112 tak hasiči loni přijali „jen“ 240 930 volání.
Přes 80 % volání odbavených v telefonních centrech tísňového volání 112 bylo uskutečněno z mobilních telefonů.

Nejčastěji lidé volali na linku 112 v Ústeckém kraji – 727 215 volání, naopak nejméně volání na tuto tísňovou linku – 161 384 – bylo zaznamenáno v kraji Vysočina.

Potvrzuje se také, že občané jsou dobře informováni o existenci tísňového čísla 112, na které se mohou lidé v nouzi obrátit ve všech státech EU.
Na linku 112 se samozřejmě obracejí i cizinci v ČR. Počet hovorů na tísňové číslo 112 v cizí řeči se pohybuje v rozmezí 3 % až 5 % z celkového počtu hovorů, tj. 150 000 až 250 000 volání za rok. Složení cizojazyčných hovorů je následující: anglicky – 50 %, německy – 30 %, rusky – 10 %, ostatní – 10 %.

Zdaleka ne všechna volání na tísňové linky 112 nebo 150 však končí zásahem složek Integrovaného záchranného systému – např. v minulém roce připadalo přibližně 46 hovorů na jednu „ostrou“ mimořádnou událost. Zbytek šlo na vrub omylům nebo zlomyslným voláním, popř. opakovaným voláním k jedné události.

Omyly nebo přímo zlomyslná volání (úmyslné zneužití linky, hra dětí, nemoc nebo aktivity opilců) tvořily až 80 % ze všech volání na linku 112, což je závažný problém. Složky Integrovaného záchranného systému, které vyjedou kvůli planému poplachu zbytečně, mohou chybět jinde. Pachatel, který zneužívá tísňové linky, ji může blokovat jinému člověku, který pomoc v nouzi skutečně potřebuje. Navíc jsou zbytečně proplýtvány finanční prostředky.

Naprostou většinu zlomyslných volání rozpoznají již operátoři linky 112, přesto jen v roce 2006 zaznamenal HZS ČR téměř 600 případů, kdy po oznámení údajné mimořádné události hasiči vyjeli, načež se ukázalo, že jde o úmyslné zneužití a že jednotka vyjela zbytečně.

„Je třeba si uvědomit, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Moderní technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo, volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty,“ zdůrazňuje plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Pokud někdo zneužije tísňovou linku, hrozí mu dle zákona o elektronických komunikacích pokuta až do výše 100 000 Kč. V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení, pak samozřejmě hrozí trestní odpovědnost.

Generální ředitelství HZS ČR nyní navrhuje zpřísnit sankce za zneužití tísňových linek a v souvislosti s projednáváním novely zákona o elektronických komunikacích dále navrhuje přijmout další opatření, která pomohou snížit vysoký počet zlomyslných volání na tísňové linky.

Občané se však v žádném případě nemusí obávat mimořádnou událost oznámit – v případě podezření či pochybností doporučujeme volat linku tísňového volání, je to určitě lepší, než dopustit zbytečné poškození zdraví nebo majetku.

O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání – 112 – ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996. K 1. 1. 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR (do tohoto data bylo funkční pouze v mobilních sítích). V současnosti funguje 14 krajských call center obsluhujících linku 112.

Základní přínosy technologie linky 112
Technologie telefonních center tísňového volání 112 propojuje základní složky Integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR a Zdravotnickou záchrannou službu. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.
Operátoři linky 112 mohou mj. identifikovat adresu volajícího z pevné sítě, polohu mobilního telefonu při tísňovém volání, zjistit identifikační kód mobilního přístroje nebo určit mobilního operátora volajícího.
Telefonní centra tísňového volání 112 jsou v rámci celé republiky navzájem hlasově i datově propojena. TCTV 112 jsou vzájemně zastupitelná, tj. v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení. Je zde tak garance, že se občan vždy dovolá.
Na 112 se lze dovolat bez SIM karty i bez kreditu, pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.
Operátoři obsluhující linku 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.

Právě unikátní technologie tísňové linky 112 nejednou výrazně usnadnila pomoc lidem v nouzi.
- Např. loni v únoru umožnila záchranářům vypátrat německého turistu, který ztratil orientaci v zasněženém Jeseníku. Ztracený turista tehdy v nouzi zavolal na linku 112. Jeho volání bylo odbaveno na pardubickém call centru, kde hasiči díky technologii linky 112 zjistili jeho polohu na mapě. Operační důstojník si pak telefonicky v léčebných lázní Prissnitz v Jeseníkách ověřil totožnost německého turisty. Informace o události byly následně postoupeny operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru ČR Olomouckého kraje a Policii ČR. Pak se rozjela pátrací akce složek Integrovaného záchranného systému, přičemž záchranářům v terénu pomáhaly informace z operačního střediska, které na základě volání ztraceného muže upřesňovalo místo jeho lokalizace. Ve finální fázi pak pomohla vystřelená světlice a muž byl po více než třech hodinách úspěšně nalezen.
- Technologie linky 112 pomohla při záchraně lidského života také před měsícem ve Zlíně. Mladý muž oznámil zlínské operátorce linky 112, že to nezvládl a že si něco udělal, načež zavěsil. Ani následné pokusy operátorky, která zpětně vytočilo číslo jeho mobilního telefonu, volajícího nepřiměly podrobněji popsat místo, kde se nachází. Technologie linky 112 lokalizovala přibližnou polohu muže a operační středisko HZS Zlínského kraje předalo informace o případu Zdravotnické záchranné službě a o minutu později i městské policii. Aby mohli postiženého muže záchranáři najít, požádal operační důstojník HZS Zlínského kraje mobilního operátora o zpřesnění místa volání. Díky tomu byl muž po zhruba 20 minutách od zavolání na linku 112 nalezen, záchranáři ho ošetřili a odvezli do nemocnice. Linka 112 tak v tomto konkrétním případě jednoznačně prokázala své výhody.


V lednu letošního roku linky 112 a 150 důkladně prověřil orkán Kyrill. Přestože během 2 nejhorších dnů museli příslušníci HZS ČR na linkách 150 a 112 přijmout téměř 49 000 volání, nedošlo k větším problémům a všichni lidé v nouzi byli řádně vyslechnuti. Jak se navíc ukázalo, call centra linky 112 měla navzdory enormnímu zatížení ještě rezervy, a linka 112 by tak byla schopna zvládnout i větší přírodní katastrofu než byl orkán Kyrill.

kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR

-wap-