Chodby nejsou skladiště

My Češi jsme značně střádaví a velice neradi se zbavujeme věcí, ke kterým máme osobní vztah nebo si s nimi spojujeme nějaké vzpomínky. Někteří z nás tak dovedou během poměrně krátké doby nashromáždit úctyhodné množství materiálu. Ale jak to většinou bývá, mnozí obýváme poměrně malé prostory, do kterých se to naše nahromaděné „bohatství“ nevejde. A tak začneme naplňovat sklepy, balkony a protože ani ty nebývají nafukovací, přijde chvíle, kdy už nevíme kam co dát…

My Češi jsme značně střádaví a velice neradi se zbavujeme věcí, ke kterým máme osobní vztah nebo si s nimi spojujeme nějaké vzpomínky. Někteří z nás tak dovedou během poměrně krátké doby nashromáždit úctyhodné množství materiálu.
Ale jak to většinou bývá, mnozí obýváme poměrně malé prostory, do kterých se to naše nahromaděné „bohatství“ nevejde.

A tak začneme naplňovat sklepy, balkony a protože ani ty nebývají nafukovací, přijde chvíle, kdy už nevíme kam co dát.

Díky naší vynalézavosti a všímavosti, zjistíme, že se něco málo, co už asi nebudeme potřebovat vejde na chodbu domu.
Nahrává nám skutečnost, že sousedé nechodí pěšky, ale např. ve vyšších budovách používají výtah a tak jim ta „troška“ věcí na chodbě ani vadit nebude.
Proto dnes můžeme na mnohých chodbách nalézt např. skříně, sedací soupravy, různé krabice naplněné starými časopisy, značně vzrostlé květiny upevněné např. ke kličce vnitřních hydrantů atp.

Ale co když se někdo rozhodne jít pěšky ? Po cestě si zapálí cigaretu, nedopalek odhodí a ten zapadne přímo do jedné z krabic s časopisy. Zrod požáru je na cestě.

Během několika minut, někdy i hodin, je zmíněný materiál v plamenech, společně se skříní a sedací soupravou.
Chodba je plná kouře a vtírá se přes dveře do bytů.
Obyvatelé bytů jsou zvědaví, otevírají dveře, aby se podívali, co je to za kouř. Neštěstí je na cestě. Horké zplodiny otevřenými dveřmi vniknou do bytu, kde se jich obyvatelé nadýchají.
Jednotka hasičského záchranného sboru se po ohlášení požáru rychle dostaví na místo. Přes hořící materiál na chodbě se nedostane do vyšších pater, kde může na zemi ležet přiotrávený člověk. Bez rychlé pomoci může na následky udušení zemřít.
Až po takovémto neštěstí se začneme všichni ptát, zda nezemřel zbytečně. Nedalo se jeho smrti předejít?
Bylo vše v pořádku?
Při projektování každé stavby mají být v jejím prováděcím projektu zohledněny také požadavky norem požární ochrany a dalších platných předpisů upravující požadavky požární bezpečnosti staveb. Z hlediska požární ochrany je každá chodba klasifikována jako nechráněná úniková cesta nebo jako úniková cesta chráněná, typu A,B nebo C. Každá chodba je tedy z hlediska požární ochrany chápána jako úniková cesta všech osob vyskytujících se v objektu.

K tomuto účelu je dostatečně nadimenzována.
Při navrhování únikových cest se však nepočítá s tím, že by na chodbách (únikových cestách) byl skladován nějaký materiál. Ten, kdo se tedy rozhodne na chodbě ukládat jakýkoliv materiál, se dopouští toho, že užívá chodbu v rozporu se schválenou projektovou dokumentací.

Mimo jiné tím porušuje zákon ČNR č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, který v par.5 odst. 1, písm. b) ukládá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména UDRŽOVAT VOLNÉ příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,
ÚNIKOVÉ CESTY …. . Dále pak v par.17 odst. 1) písm.f) ukládá fyzickým osobám povinnost vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce.


Jak tedy vyplývá z výše uvedených zákonných ustanovení, je ukládání materiálu na chodbách protizákonné a jak jistě uzná každý z Vás, je to také z hlediska možnosti vzniku a následné likvidace požáru velice nebezpečné.