Pondělí 23. prosince 2024, od 07:00 bude sloužit směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Stálá služba leteckých záchranářů slaví rok u HZS ČR

Právě před rokem, na počátku dubna roku 2006, zahájily Hasičské záchranné sbory hl. m. Prahy a Středočeského kraje zkušební provoz stálé služby leteckých záchranářů na základně Policie ČR letecké služby v Praze-Ruzyni.

Letečtí záchranáři jsou příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR speciálně vycvičeni a vyškoleni na práci ve výšce a nad volnou hloubkou, kteří mohou být kdykoliv operativně nasazeni na záchranu osob s pomocí policejního nebo armádního vrtulníku. Tito specialisté dokáží ze vzduchu vysvobodit „uvězněné“ osoby z těžko nebo zcela nepřístupných míst jako jsou skály, propasti, řeky, vodní hladina, ale třeba i komíny, stožáry, střechy nebo elektrické vedení (záchrana rogalistů, paraglidistů…).

V případě potřeby jsou letečtí záchranáři vrtulníkem rychle přepraveni na místo mimořádné události a mohou tak účinně zasáhnout a zachránit ohrožené osoby v situacích, kdy „standardní“ pozemní záchrana již není možná nebo je značně problematická či nebezpečná. Použití vrtulníků v této situaci značně urychluje a zjednodušuje zásah a záchrana osob je pak mnohem efektivnější. Vrtulníky, a tedy i letečtí záchranáři mohou zasahovat nejen ve dne, ale za určitých podmínek i v noci či během nepříznivých meteorologických podmínek (za deště, ve větru atd.).

„V Praze je neustále připraven záchranný vrtulník Bell 412 s výbavou pro evakuaci osob z nepřístupných míst, především palubním jeřábem a dále pro hašení požárů pomocí podvěsných hasicích vaků o objemu 910 nebo 800 litrů vody. Dvoučlenná hlídka hasičských záchranářů má kromě slaňovacích prostředků k dispozici též kompletní vybavení pro zásahy k vyproštění osob z havarovaných vozidel. Takto je možné provést rychlý zásah především při závažných dopravních nehodách a hromadných nehodách na silniční a dálniční síti i v případech zablokování rychlého průjezdu záchranných vozidel,“ vysvětluje ředitel Policie ČR letecké služby plk. JUDr. Vladimír Panenka.

Letečtí záchranáři jsou špičkově vycvičení a vybavení profesionálové. Kromě toho, že dokáží perfektně slaňovat a lézt, mají letečtí záchranáři zdravotnické dovednosti a dokáží postiženým poskytnout první předlékařskou pomoc, umí osoby vyprostit, jsou rovněž vybaveni transportním lůžkem, s jehož pomocí mohou i těžce zraněnou osobu bezpečně vyzvednout i ze zcela nepřístupného místa.

„Je určitě dobře, že stálá služba leteckých záchranářů funguje a za uplynulý rok prokázala svou užitečnost. Tito specialisté mohou výrazně pomoci pozemním jednotkám např. při dopravních nehodách na dálnici, kdy je cesta k místu havárie ze vzduchu nejrychlejší. Samozřejmě není vše dokonalé. Chceme především docílit toho, aby operační a informační střediska základních složek IZS a velitelé zásahů letecké záchranáře více využívali,“ říká ředitel odboru Integrovaného záchranného systému a výkonu služby generálního ředitelství HZS ČR plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška.

V rámci Hasičského záchranného sboru ČR v současnosti působí minimálně 168 hasičů se specializací letecký záchranář, v každém okamžiku je v pohotovosti minimálně 23 těchto specialistů. V Praze na Ruzyni sídlí přímo na základně Policie ČR letecké služby, ale k zásahu jsou připraveni letečtí záchranáři i v dalších krajích v blízkosti základen policejních a armádních vrtulníků – Karlovarského, Plzeňského, Středočeského a hl. m. Prahy, Královéhradeckého, Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského.

Vzhledem k charakteru jejich úkolů musí být letečtí záchranáři fyzicky nesmírně zdatní, velmi kvalifikovaní a psychicky odolní. Požadavky jsou přísné. K tomu, aby se stal hasič leteckým záchranářem, musí mít nejdříve několikaletou praxi, musí prokázat své schopnosti a dovednosti v rámci odborné přípravy a úspěšně absolvovat náročnou závěrečnou zkoušku. Ani pak nemá čerstvý letecký záchranář vyhráno, protože odborná příprava se i se závěrečnou zkouškou každý rok opakuje, a letečtí záchranáři tak musí v průběhu roku neustále cvičit.

Letecký záchranář se však nemůže spoléhat jen na sebe. „Úspěch zásahu závisí i na dokonalé souhře mezi námi a pilotem, popř. palubním technikem ve vrtulníku, jelikož vše probíhá ve veliké rychlosti a mnohdy i na velkou vzdálenost – jakákoliv chyba pak může být osudná,“ říká velitel letecké skupiny HZS hl. m. Prahy ppor. Karel Malina.

Během uplynulého roku zasahovali letečtí záchranáři v celkem 96 případech.

Letečtí záchranáři se vyznamenali např. v říjnu loňského roku (13.10. 2006). Tehdy se v Prachovicích na Chrudimsku dva dělníci natírající vnitřní prostor tamního vodojemu natolik nadýchali výparů barvy a ředidla, že nebyli schopni se z válcové věže vlastními silami dostat.
Přivolaní specialisté hasiči – lezci museli v dýchací technice vyšplhat 60 cm úzkým hrdlem vodojemu do výšky 50 metrů až k postiženým, stěny vodojemu byly navíc kvůli čerstvému nátěru velmi kluzké. Hasiči oběma natěračům, kteří byli v bezvědomí, ihned poskytli první předlékařskou pomoc. Vyprostit postižené však nebylo běžnou cestou možné. Z Prahy proto musel být přivolán vrtulník se dvěma leteckými záchranáři, díky jejichž profesionalitě se přes silný vítr a přicházející soumrak podařilo oba dělníky během půl hodiny z vodojemu vrtulníkem vyzvednout, a tím i zachránit.

Např. léto loňského roku prokázalo, jak cenná je spolupráce leteckých záchranářů a vrtulníků Policie ČR při hašení lesních požárů. Letečtí záchranáři dokázali díky zkušenostem a výcviku vrtulníky přesně navigovat a ty tak mohly přesně shodit hasební látku na místo požáru. Pro pozemní jednotky to znamenalo výraznou pomoc – nejvýraznějším příkladem byl červencový lesní požár v oblasti Národního parku České Švýcarsko, kdy jen během prvního dne provedly dva policejní vrtulníky neuvěřitelných 340 shozů hasební látky.

Více o leteckých záchranářích naleznete na této stránce.

kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR

-wap-
Sdílet