Bojový řád 11/Ř: Práce se sdělovacími prostředky při zásahu

Povinnými subjekty, které mají podle zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány a orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky, tedy i HZS ČR.

Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami.

Ředitel HZS kraje, ředitel územního odboru a velitel zásahu organizují ve vzájemné shodě poskytování informací zástupcům sdělovacích prostředků buď přímo osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby pro styk se sdělovacími prostředky (zpravidla náčelník štábu, řídící důstojník nebo operační důstojník). V organizačním řádu HZS kraje je zpravidla stanoveno, kdo je oprávněn poskytovat informace veřejným sdělovacím prostředkům. V odůvodněných případech rozhodne ředitel HZS kraje o jiném způsobu poskytnutí informací veřejným sdělovacím prostředkům.

Ředitel HZS kraje, ředitel územního odboru a velitel zásahu musí včas zabránit možnosti vzniku situace, kdy zástupcům sdělovacích prostředků chybí potřebné informace.

Doporučují se, zejména následující postupy a činnosti:

1. nečekat na vznik výše uvedené situace, reagovat včas, být aktivní vůči sdělovacím prostředkům,
2. vymezit stanoviště pro informování sdělovacích prostředků,
3. vyžadovat zřetelné označení zástupců sdělovacích prostředků na místě zásahu,
4. být připraven na předání objektivních a ověřených informací, t.j. místo a druh události, počty a druhy nasazených sil a prostředků, počty evakuovaných a zachráněných osob, počty zraněných, usmrcených a pohřešovaných osob, časy lokalizace a likvidace včetně postupů a hlavního úsilí jednotek, výše uchráněných hodnot pokud je známa,
5. nepředávat informace týkající se osobních nebo průmyslových údajů postižených fyzických a právnických osob, výrobního a státního tajemství, příčiny události pokud není zjištěna a vzniklých škod,
6. využívat především osobního styku se zástupci sdělovacích prostředků, tzn. nepředávat významné informace zprostředkovaně (zabrání se tak nepřesnostem a zkreslení),
7. stanovit místo a čas kontaktu se zástupci sdělovacích prostředků a včas tuto informaci zveřejnit (důležité je tzv. načasování ve vztahu k průběhu události), při podání první a každé další informace stanovit čas a místo pro podání další informace,
8. při dlouhotrvajícím zásahu stanovit systém předávání pravidelných informací včetně určení osoby nebo orgánu, který informace bude poskytovat,
9. pokud to situace dovolí, umožnit prohlídku objektu nebo místa události, případně umožnit společnou obhlídku, např. pomocí hromadného dopravního prostředku, v doprovodu a za předchozího souhlasu majitele, uživatele nebo správce objektu,
10. předávané informace lze doplnit dle možnosti o videozáznam, fotografii (kromě záběrů mrtvých nebo zraněných) nebo situační nákresy za předchozího souhlasu majitele, uživatele nebo správce objektu,
11. posoudit, zda je vhodné předávat informace přímo v místě události nebo v jiném prostředí či objektu.