Psychologové Hasičského záchranného sboru pomáhají nejen hasičům, ale i lidem v krizové situaci
Hlavním posláním psychologické služby je pomáhat lidem, ať už se jedná o příslušníky či zaměstnance hasičského záchranného sboru, nebo osoby, které se dostaly do nějaké krizové situace, u níž hasiči zasahují.
Psychologická služba u hasičů vznikla oficiálně v roce 2003. Od svého počátku bylo jedním z jejich úkolů zvyšovat odolnost hasičů pro náročné zásahy. Postupně byl vytvořen systém posttraumatické péče, který má zajistit, aby hasiči byli stále odolní a schopní dělat svou náročnou práci.
Psycholog v tomto systému figuruje jako koordinátor a lektor, který učí hasiče specifickým dovednostem, jak pomoci svým kolegům po náročném zásahu a také jak pomoci osobám, které jsou jakýmkoli způsobem zasaženy událostí. Sám psycholog poskytuje péči při obzvláště náročných zásazích a to jak hasičům, tak lidem, kteří prožívají krizovou událost.
Psychologové Hasičského záchranného sboru si samozřejmě nenechávají informace pro sebe, z poslední doby můžeme zmínit například konferenci s názvem Sebevraždy všedního dne: co my na to? na které přednášela mimo jiné vedoucí psycholožka HZS ČR plk. PhDr. Zuzana Vrbová.
Hlavní důraz v oblasti posttraumatické péče je kladen na prevenci. To znamená připravovat hasiče na situace, kdy budou prožívat velkou zátěž, a dát jim dovednosti tuto zátěž zvládat. Hasič je také jenom člověk a při náročných zásazích prožívá událost stejně jako každý, a navíc musí odvést svou práci. Kdyby neměl vytvořené dovednosti, jak stres ze zásahu účinně odbourávat, tak by tuto práci nevydržel dělat.
Většina událostí je pro zkušené hasiče naprosto běžná, ale pak se objeví zásah, který se nějakým způsobem může projevit v psychice hasiče, a běžné vyrovnávací strategie nefungují. Jsou to například zásahy, při kterých zemře kolega hasič nebo zásahy s velkým počtem zraněných či mrtvých a mezi nejhorší zásahy patří ty, při kterých zemře dítě.
Pak je vhodné nabízet zasahujícím hasičům některou ze služeb posttraumatické péče a nalézt způsoby, jak se s danou událostí vyrovnat tak, aby byl hasič znovu schopen vykonávat svou práci.
Osobně vzpomínám hlavně na jakékoli povodně, kdy jsem po několik dní či týdnů nasazen v terénu a pomáhám postiženým. Jedním z mých prvních výjezdů byla také pomoc obyvatelům Litovle, které v červnu 2004 zasáhlo ničivé tornádo.
vzpomíná David Dohnal, psycholog HZS Olomouckého kraje
Dalším významným úkolem psychologické služby je poskytovat podklady pro personální práci. Zjednodušeně řečeno jde o psychologické vyšetření prováděné za účelem zjistit, zda-li se člověk hodí na hasičskou profesi.
Vyšetření trvá přibližně 6 hodin a psycholog zjišťuje schopnosti a dovednosti, které by měl hasič mít. Nejedná se o nějakou „dojmologii“, ale přesně vypracovaný systém, který vznikl na základě vědeckého výzkumu. Zjišťuje se základní struktura osobnosti, intelektový potenciál a hlavně psychická výkonnost a odolnost proti zátěži.
Obecně platí, že samotné psychologické vyšetření je poměrně velkou zátěží a ten, kdo nezvládne zátěž při vyšetření, tak bude těžko zvládat zátěž při práci. Psychologická služba také provádí v oblasti psychologické diagnostiky vyšetření na specifické funkce u hasičů, ať už se jedná o manažerské pozice či řidiče vozidel.
Psychology jsem měl vždycky rád. Ne snad proto, že bych k nim musel chodit řešit své osobní problémy, ale proto, že jsem jim vždycky důvěřoval, našel jsem s nimi společnou řeč na komunikaci s lidmi a na oblast lidské pomoci, psal již v roce 2006 tehdejší mluvčí zlínských hasičů Ivo Mitáček a nahlédl v obsáhlém článku pod „psychologickou pokličku“.
Hlavním cílem psychologické služby u hasičů je, aby chlapi, kteří jdou do ohně, vyprošťují zraněné či mrtvé zůstali stále stejně silní a odolní po celou dobu služby u sboru a aby lidé, kteří právě prožívají životní krizi či mimořádnou událost, tuto dokázali ustát a v budoucnu zvládnout.
v rámci seriálu Hasiči pod lupou pro HZS Olomouckého kraje
mjr. Mgr. David Dohnal
psycholog HZS Olomouckého kraje
