Poslední rozloučení s Ing. Stanislavem Kozákem

Dne 21. listopadu 2013 jsme se naposledy rozloučili s bývalým krajským ředitelem HZS Středočeského kraje, Ing. Stanislavem Kozákem.

Na poslední cestu ho kromě rodiny a přátel přišli vyprovodit i kolegové hasiči. Smuteční řeč přednesl generální ředitel Hasičského záchranného sboru, brigádní generál Drahoslav Ryba. Ve své vzpomínce mimo jiné řekl „Já sám jsem se s ním pravidelně potkával jako s jedním z řad krajských ředitelů a společných zážitků a vzpomínek by jistě bylo hodně. O tom, že Stanislavovi proudila v žilách hasičská krev, není pochyb. Vždyť u Sboru působil téměř 30 let a patřil mezi ty, pro které požární ochrana byla vždy životním posláním a koníčkem.“

Stanislav Kozák se narodil 2. října 1959 a hned po ukončení studií na Vysoké škole báňské v Ostravě, katedry požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, kde vykazoval soustavně výborné studijní výsledky, za což byl odměněn čestným uznáním rektora, nastoupil jako odborný inspektor ke kladenským hasičům (to bylo v roce 1983). Za dobu svého dlouholetého působení v oblasti profesionální požární ochrany prošel Stanislav Kozák různými funkcemi u HZS. Od zástupce velitele útvaru na krajské správě Sboru, přes zástupce okresního požárního rady až po náměstka ředitele pro úsek prevence a záchranného systému, kterým se stal v roce 2001. V průběhu let nasbíral mnoho zkušeností. Jeho velkou předností bylo to, že své velmi dobré teoretické znalosti dokázal skloubit s praxí a své zkušenosti i praktické návyky v oblasti požární ochrany vždy dobře využít k řešení složitých úkolů na úseku takzvané represe.

Dalším jeho výrazným rysem byla samostatnost při plnění úkolů. Uvažoval v širších souvislostech a prokazoval pocit spoluodpovědnosti za hasiče jako celek.

Všechny jeho přednosti vedly k plynulému postupu kariérou. V roce 2004 vystřídal v pozici krajského ředitele svého dlouholetého nadřízeného a přítele Jana Žižku.

Na své podřízené byl náročný, tak jako na sebe, ale také spravedlivý a vždy preferoval dodržování pravidel služební zdvořilosti a služební kázně. V okruhu kolegů byl oblíbený, vždy byl ochoten pomoci druhému. Významnou měrou také přispíval k prezentaci Hasičského záchranného sboru na veřejnosti a aktivně se podílel na akcích krajského i republikového významu.

Přes všechny výše uvedené funkce vždy inklinoval k zásahové činnosti, a jak mohl, tak „byl v akci se svými hasiči“.

Všechny své pracovní povinnosti a maximální pracovní vytížení by nikdy nezvládal tak dobře, pokud by neměl pevné zázemí v rodině a své manželce, která ho podporovala.

Stanislav Kozák byl významnou osobností HZS. Jeho pracovitost a svědomitý přístup k práci byly inspirací pro mnohé další.

Dnes jsme se rozloučili s člověkem, který byl nejen kolegou, ale především přítelem mnohým z hasičů. Jeho přátelství, veselá, otevřená a skromná povaha tak bude chybět všem.

Ať odpočívá v pokoji!