112 ve světě

Jak funguje tísňová linka 112 ve Švédsku?

Obsluhu tísňových volání na lince 112 zajišťuje ve Švédsku akciová společnost SOS Alarm, vlastněná z 50% státem, z 25% kraji a z 25% svazem obcí. Svůj úkol plní od roku 1974 a v současnosti zaměstnává okolo 850 lidí. Roční obrat firmy činí asi 550 milionů SEK.

V celém Švédsku je 20 SOS Alarm center. Všechna obsluhují linku 112 a zároveň jsou operačními středisky ZZS,. tj. případy pro záchranku předávají přímo posádkám. Některá centra slouží zároveň i jako operační střediska HZS (zejména v v menších lokalitách), někde předávají případy k vyřízení na lokální operační střediska (celkem je ve Švédsku přes 200 OS hasičů). Hovory pro policii se vždy přepojují na policejní dispečink (těch je ve Švédsku 21).

Ve Švédsku se na linku 112 volá pouze v případech ohrožení života a jiných naléhavých, přes SOS alarm a linku 112 se volají všechny typy pomoci (ZZS, hasiči, policie, LZS, SAR, báňská záchranná služba, námořní záchranná služba, toxikologické středisko, horská služba, sociální služby, lékařská návštěvní a konzultační služba, veterinární služba, služba kněze).

Kromě obsluhy linky 112 provozuje SOS alarm ještě řadu dalších služeb na komerční bázi (např. převozy pacientů, pulty centralizované ochrany, monitorovací a přístupové systémy, systémy nouzových volání řidičů atd.). Tyto služby mají vlastní telefonní čísla, odlišná od 112, nicméně hovory vyřizují titíž operátoři. Ti na monitorech vidí příchozí hovory na jednotlivých číslech a podle naléhavosti služby a pořadí je vyřizují (112 má samozřejmě nejvyšší prioritu, ostatní hovory čekají „ve frontě“).

Jednotlivé služby jsou buď vyřizovány lokálně (zdravotní transporty), regionálně (2–3 střediska ve Švédsku – např. „linky důvěry“) nebo centrálně (Stockholm – např. informace o otravách).

Z hlediska krátkodobé perspektivy je plánováno těsnější propojení jednotlivých SOS Alarm center, které by měly být schopné se vzájemně zastoupit v případě výpadku některého z nich a současně by některá mohla být nadřazená např. v případě velkých mimořádných událostí. V dlouhodobém výhledu se předpokládá rušení některých center a přechod na pouhá 3 SOS alarm centra.

Všechna centra velmi úzce spolupracují na vývoji a ověřování novinek: každé z nich ověřuje něco a pokud se zlepšení osvědčí, rychle je zaváděno do praxe ve všech centrech. Inovace a zkoušení nových technologií tak probíhá velmi rychle a efektivně.

Co se týče zdrojů záchranné služby, ve většině případů tvoří posádku sanitky 2 zdravotníci. V některých velkých městech (Stockholm, Goteborg, Malmo) jsou k dispozici o rychlé osobní vozy s posádkou řidič-zdravotník + ARIP sestra. ZZS někde provozují soukromí provozovatelé, někde městské či místní úřady, neziskové organizace a někde i hasiči (Malmo, Gotenborg). V hasiči provozovaných záchrankách bývá členem posádky hasič-záchranář, ale od tohoto modelu se například v Gotenborgu upouští ve prospěch zdravotníka-specialisty.

Komunikace mezi centrem SOS alerm a sanitkami problíhá prostřednictvím vyhrazené datové radiové sítě. V každé sanitce je datový terminál (počítač, tiskárna ovládací panel, GPS). Klasická radiostanice resp. fonická komunkace se v řadě míst používá již pouze výjimečně při potřebě upřesnit datové informace.

Zdroj:www.zachrannasluzba.cz podle materiálu ing. Jiřího Trnky a SOS Alarm