Podzemní požáry uhlí = ekologická katastrofa

Za globální ekologickou katastrofu označili podzemní požáry uhlí někteří vědci na konferenci Amerického sdružení pro rozvoj vědy.Ilustrač­ní foto.

Badatelé přitom vystoupili s naléhavou výzvou k likvidaci všech ohnisek požárů. Podle amerického geologa Glenna Strachera z East Georgia College jen v samotné Číně za rok v podzemí shoří 200 milionů tun uhlí, což je pětina roční spotřeby uhlí Spojených států.

V těžařských oblastech celého světa, zejména v Číně, v Indii a v Indonésii, hoří tisíce uhelných ložisek, ze kterých do ovzduší uniká obrovské množství skleníkových a jedovatých plynů. „Podle odhadů se z podzemních požárů v Číně do ovzduší uvolní stejné množství oxidu uhličitého jako ze zplodin všech motorových vozidel ve Spojených státech,“ uvedl Stracher. „Požáry uhlí jsou globální katastrofa.“ Požáry rovněž chrlí jedovaté prvky, jakými jsou arzén nebo rtuť, které se dostávají do řek a do půdy. V severní Číně žhnou uhelné vrstvy již po několik desetiletí, s přestávkami dokonce několik stovek let. Přesto této narůstající ekologické katastrofě stále není věnována dostatečná pozornost, „a to neplatí jen pro veřejnost“, řekl Stracher.

Podpovrchové požáry podle vědeckého časopisu New Scientist přispívají ke klimatickým změnám, ohrožují lidské zdraví a chrlí do ovzduší více než tři procenta celkového množství emisí kysličníku uhličitého, kterému je přičítána zodpovědnost za globální oteplování. Některá ohniska doutnají jen několik metrů pod povrchem země, jiná žhnou ve hloubce až 400 metrů. Požáry však mohou být i povrchové, uvádí časopis. Obyvatelé postižených oblastí trpí onemocněními dýchacích cest, žaludečními a střevními potížemi a rakovinou.

Požáry uhlí mohou při určitém množství slunečního světla a kyslíku vznikat spontánně. Většinou jsou však zaviněny lidskou rukou při nezdařených řízených výbuších v dolech, při vypalování porostů nebo pouhým nedbalým odhozením nedopalku cigarety.

Hašení je nákladné a v obtížně dostupných oblastech často nemožné. Přesto nové technologie dávají jistou naději. Paul van Dijk z nizozemského geologického institutu představil technologii, která je schopna pomocí satelitu přesně lokalizovat zdroje extrémních teplot. Nově vyvinuté hasící prostředky se vyrábějí z recyklovaného popela, takže jsou šetrné k životnímu prostředí a navíc levné.
Zvládnutí podpovrchových požárů uhlí by se mohlo stát levným způsobem dosažení cílů Kjótského protokolu, který signatářské země zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů.