Pondělí 23. prosince 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Záchrana osob z řeky Jizery

V květnu 2007 proběhl na řece Jizeře nedaleko obce Ploukonice výcvik lezecké skupiny HZS Libereckého kraje směny „C“ spolu se členy Vodní a potápěčské záchranné služby (VPZS) Liberec.

Obě zúčastněné složky při cvičení úzce spolupracovali a vzájemně si předávali zkušenosti ze „svých“ oborů.

Námětem celodenního výcviku byla záchrana osob uvízlých na břehu řeky, kdy bylo simulováno ohrožení stoupající hladinou vody. V praxi není tato situace výjimečná a s podobným zásahem se hasiči mohou setkat například při povodních. Záchranáři si v průběhu cvičení vyzkoušeli vytvoření lanového traverzu za pomoci lan a dalšího lezeckého vybavení. Lanový traverz byl následně využit v kombinaci s nafukovacím raftem k hromadné evakuaci ohrožených osob na bezpečnou část břehu. V tomto případě bylo zjištěno, že lze vyžít dvě různé možnosti pro bezpečné překonání vodního toku.
V případě silnějšího proudu se jako vhodnější jevila varianta přetahování kotvícího bodu člunu pomoci napjatého lana z jednoho na druhý břeh s využitím přirozeného proudění vody. Tím došlo k vytvoření velkého kyvadla, s jehož pomoci se člun jen vlivem proudu bezpečně dopravil na určený břeh. Zásadní podmínkou pro bezproblémovou a spolehlivou funkčnost tohoto druhu evakuace je proudící voda, která je v tomto případě hlavní a jedinou hnací silou.
Druha varianta spočívá v klasickém přetahování člunu ze břehu na břeh pomocí kladky a napnutého lanového traverzu. V tomto případě je proudící voda spíše na překážku a výrazně ztěžuje fyzickou námahu při přetahování člunu.

Dalším případem, který by mohl nastat v praxi, i mimo mimořádnou událost záplav či povodní, je událost charakteru nehody poblíž vodního toku, kdy se postižení dostanou do přímého ohrožení utonutím. Jako praktický příklad lze uvést dopravní nehodu, nebo nehodu vodáckou. Při našem cvičení byla simulována záchrana osob (vodáků) z paty mostního pilíře pomoci lezecké skupiny a motorového člunu. Tato část cvičení byla řešena standardními postupy a proběhla ve velmi dobrém čase s naprosto uspokojujícím výsledkem.

Dále cvičili hasiči spolu se záchranáři VPZS záchranu topící se osoby ze břehu za pomoci záchranných prostředků. Jeden z prostředků je používán pro osobní záchranu členy VPZS. Jedná se o ramenní popruhy s karabinou na zádech zachránce, do které je uvázáno plovoucí lano, se kterým manipuluje druhý zachránce ze břehu. Při použití tohoto prostředku zachránce doplave přímo k postižené osobě a při jejím zajištění jsou oba s maximální možnou rychlostí vytaženi druhým zachráncem na břeh. Tato metoda je při správném nácviku velmi účinná a je již radu let používaná vodními záchranáři v Německu, odkud ji také členové VPZS převzali.
Dalším způsobem je použití klasického vodáckého házecího pytlíku. Zde stačí oproti prvnímu způsobu pouze jeden zachránce. V praxi je u zachránce nutná větší zkušenost a přesnost při zacházení s tímto prostředkem, neboť počet účinných pokusů bez nebezpečného prodleni pro zachraňovaného je většinou omezen na 1 až 2.

Následovala záchrana tonoucí osoby z lodi, kdy si záchranáři vyzkoušeli manévrování s motorovým člunem v proudu vodního toku. Největší důraz byl zde kladen na schopnosti posádky člunu se rychle, ale s ohledem na maximální bezpečnost všech zúčastněných, dostat co nejblíže k postiženému, který je potom do člunu vytažen opět standardním způsobem.

Celodenní snažení bylo završeno simulací pádu „plně vystrojeného a vyzbrojeného“hasiče do řeky Jizery. V praxi může tato situace nastat kdykoliv při práci poblíž vody, s největší pravděpodobností však při práci s nornými stěnami při likvidaci úniku nebezpečné látky do vodního toku. Tato zdánlivě banální zkouška byla provedena ze zcela praktických důvodů. Dosud totiž nebyl nikdo schopen s určitostí potvrdit, jak bude plně vystrojený hasič při pádu do vody bez plovací vesty ohrožen, nebo naopak podpořen ochranným oblekem a bezpečnostními doplňky. Výsledky našeho cvičení se zpracovávají a rádi bychom s nimi v nejbližší době seznámili odbornou veřejnost.

Autor: nstržm. Roman Kupce, HZS LK stanice Liberec, směna „C“

-kuw-
Sdílet