Od katastrofálních povodní uplyne pět let

Obrázky zatopeného středu Prahy, zaplavených stanic metra, odplouvajícího nábytku, vymletých vozovek či zničených domů jsou dosud v živé paměti mnoha z nás. Zásah při povodni v roce 2002 byl i vůbec největším nasazením dobrovolných a profesionálních hasičů v moderní historii ČR.

Co se stalo
Právě před pěti lety – v srpnu roku 2002 (po první rozsáhlé vlně srážek ve dnech 6.-7.8. a následující vlně srážek 11.-13.8.) zasáhly naší zemi rozsáhlé povodně. Tato největší živelní pohroma od roku 1997 řádila na území 10 krajů včetně hl. města Prahy, bylo zasaženo 43 z celkových 77 okresů, počet postižených obcí přesáhl číslo 440. Došlo k úplnému zatopení 99 měst a obcí, které obývalo celkem 263 000 lidí, dalších 347 měst a obcí s celkovým počtem obyvatel 1 333 000 bylo zatopeno částečně. Podle odhadů bylo povodněmi zasaženo přímo či nepřímo téměř 16 % populace.

Činnost hasičů a složek IZS
Při vůbec největším nasazení dobrovolných a profesionálních hasičů v moderní historii tehdy bylo do záchranných a likvidačních prací v souvislosti s povodněmi v postižených oblastech nasazeno přibližně 24 200 hasičů (z toho 5 100 příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR a asi 19 100 dobrovolných hasičů a hasičů HZS podniků), záchranných operací v rámci nově budovaného Integrovaného záchranného systému se zúčastnily i tisíce policistů, vojáků a dalších záchranářů, ba i obyčejných občanů.
Hasiči a další záchranáři s enormním nasazením pomáhali budovat protipovodňové bariéry, čerpali vodu ze zatopených prostor, zajišťovali varování obyvatelstva, evakuovali občany z ohrožených míst, postiženým zajišťovali humanitární pomoc a nouzové přežití, a v neposlední řadě zachraňovali lidi, zvířata a majetek. Jednotky požární ochrany ve spolupráci s dalšími složkami Integrovaného záchranného systému musely likvidovat i nebezpečné havárie s únikem nebezpečných chemických látek, ke kterým došlo v souvislosti s povodněmi – nejsložitějším případem byl patrně únik chlóru a dalších látek v zatopeném areálu podniku Spolana, a.s. Neratovice.
Povodně postupně nabyly takového rozsahu, že záchranné a likvidační práce musely být koordinovány celostátně z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Byl rovněž svolán Ústřední krizový štáb a na postižených územích byl vyhlášen nouzový stav.

Následky povodní
V průběhu povodní v roce 2002 složky Integrovaného záchranného systému evakuovaly 123 200 lidí a dalších 3 374 osob muselo být zachráněno (často za pomoci člunu nebo vrtulníku). Srpnové povodně si bohužel vyžádaly 17 mrtvých, přičemž zemřel i jeden dobrovolný hasič a zranění utrpělo dalších 136 hasičů. Obě vlny přívalových srážek zaplavily ohromná území a podle odhadů způsobily astronomické škody ve výši několika desítek miliard korun.
Při zásazích jednotek požární ochrany bylo nasazeno 2 890 kusů mobilní techniky, 220 člunů, 200 elektrocentrál, 2 490 čerpadel a tisíce kusů další techniky (motorové pily, svařovací soupravy, vysoušeče apod.).
Do České republiky tehdy rovněž proudila humanitární pomoc z celého světa – potřebný materiál přišel z celkem 32 států a v boji s přírodním živlem pomáhalo i 214 zahraničních záchranářů .

Během povodní v roce 2002 bylo realizováno vůbec největší nasazení sil a prostředků v historii požární ochrany – pomáhali hasiči ze všech krajů. Katastrofální povodně v roce 2002 totiž v mnohém překonaly události z roku 1997, od kterých nedávno uběhlo rovných 10 let.

Přes obrovské majetkové škody a ztráty na životech byly záchranné a likvidační práce při povodních v roce 2002 úspěšně zvládnuty. Vyplatila se tak opatření, která byla přijata na základě zkušeností z katastrofálních povodní v roce 1997. Díky změnám v legislativě, organizaci, vybavení a systému tak byly např. počty usmrcených osob mnohem menší než v roce 1997, přestože rozsah povodní byl před pěti lety v mnohém větší.


Systém fungoval díky opatřením realizovaným po povodních v roce 1997
V roce 2002 již fungovala zcela nová moderní legislativa v oblasti Integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Soubor právních předpisů z let 2000 a 2001 mj. přesně vymezil Integrovaný záchranný systém a kompetence jednotlivých záchranných a bezpečnostních složek při krizových situacích a v přípravě na ně. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) těmito legislativními změnami nabyl své moderní organizační uspořádání – namísto okresního členění vzniklo 14 HZS krajů zastřešených generálním ředitelstvím HZS ČR jako součástí Ministerstva vnitra. Krajské uspořádání HZS ČR umožnilo lépe využít síly a prostředky než dříve v rámci okresního řízení. Taktéž kompetence a působnost HZS ČR byly těmito změnami významně rozšířeny. Např. široká oblast civilní ochrany včetně jejích pracovníků a vybavení byla převedena z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, respektive HZS ČR.
V roce 2002 již fungoval systém varování obyvatelstva a byl zdokonalen systém evakuace a zajištění nouzového přežití obyvatelstva. Nový varovací systém ovládaný z operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru ČR v roce 2002 umožnil včasné informování obyvatelstva, díky novým systémovým opatřením včas a efektivně probíhala evakuace ohroženého obyvatelstva a efektivní bylo i nouzové zajištění jeho potřeb. Dokladem toho je i fakt, že zatímco při povodních v roce 1997 připadalo na jednu evakuovanou osobu zhruba jedna zachráněná (tedy ta, která nebyla včas vyrozuměna či nechtěla uposlechnout varování a musela být zachráněna), tak při povodních v roce 2002 na celkový počet evakuovaných osob, který překročil 120 tisíc, připadalo pouze zhruba
3 300 osob, které musely být zachráněny. To dokladuje nejen větší odpovědnost občanů, ale i efektivnější systém varování, informování a evakuace.
Významným posunem proti roku 1997 také bylo zdokonalení „operativy“: tedy lepší systém řízení konkrétních zásahů z operačních a informačních středisek HZS ČR, dokonalejší spojovací technika, zpracování havarijních plánů, poplachových plánů IZS, vyplatily se i nácviky taktiky zásahu složek IZS pro různé druhy mimořádných událostí formou cvičení, apod.

Jedno je však třeba zdůraznit: systém by nefungoval bez tisíců obětavých a statečných záchranářů, kteří pomáhali druhým a často přitom i riskovali vlastní životy.

Opatření po roce 2002
Jak ukázaly povodně v roce 2002, záchranné a bezpečnostní složky a orgány krizového řízení, ale i obyvatelstvo – všichni byli na povodně mnohem lépe připraveni než v roce 1997. Přesto byla na základě zkušeností katastrofálních povodní roku 2002 přijata ještě další opatření, která vedla ke zkvalitnění systému protipovodňové ochrany:

Po roce 2002 Hasičský záchranný sbor ČR ještě doplnil své vybavení a techniku. Jednalo se především o pořízení velkokapacitních čerpadel schopných čerpat tisíce litrů za minutu, hasiči mají k dispozici i mnoho menších čerpadel, která mohou pomoci při čerpání vody na komunikacích, v terénu i uvnitř budov, dále vlastní elektrocentrály, čluny a další vybavení.
Všechny HZS krajů jsou nyní postupně vybavovány tzv. kontejnery nouzového přežití. Každý z nich může poskytnout dočasné přístřeší několika desítkám osob. V rámci obnovovacích prací mohou být občanům bezplatně zapůjčeny tisíce vysoušečů zdiva, které jsou uloženy u HZS. Ve skladech HZS ČR jsou dále připraveny desetitisíce ks protipovodňových pytlů, lehátek, dále protipovodňové stěny, stany, prostředky na dezinfekci, ale i kolečka, lopaty, krumpáče atd.
Vylepšuje se i oblast spojení. Do jednotek požární ochrany je postupně zaváděn systém digitální radiové sítě PEGAS, představitelé záchranných složek, pracovníci státní správy, samosprávy a záchranných složek užívají krizové mobilní telefony, které mají zajištěn prioritní vstup do sítě a garanci bezplatného volání za krizových stavů. Navíc u HZS ČR pokračuje trend utlumování činnosti okresních operačních a informačních středisek a přechod operačního řízení na robustnější a technologicky mnohem vyspělejší krajská operační a informační střediska, která jsou provázána s call centry linky 112.

- Byl také vypracován Ústřední poplachový plán Integrovaného záchranného systému.
- K výrazným posunům došlo po roce 2002 rovněž v oblasti krizového a havarijního plánování: byly vypracovány evakuační plány jednotlivých ohrožených oblastí, od roku 2004 mají všechny kraje zpracovány povodňové plány, od roku 2005 pak krizové plány. Do konce roku 2004 byly zpracovány krizové plány všech 14 krajů, v jejich rámci je řešena i problematika ochrany při povodních.
- Namísto předchozích povodňových komisí ucelených povodí byly zavedeny povodňové komise krajů. Tuto zásadní změnu si vyžádaly kompetence hejtmanů za krizových situací, které jsou i při povodních vázány na území krajů.

Velmi pozitivní a důležité je vylepšení spolupráce mezi HZS ČR a Českým hydrometeorolo­gickým ústavem. Díky dohodě mezi MV – generálním ředitelstvím HZS ČR a Českým hydrometeorolo­gickým ústavem došlo ke zpřesnění vydávaných výstrah v rámci předpovědní povodňové služby a o extrémních jevech, vydané ČHMÚ v rámci systému integrované výstražné služby (např. náledí, velké sněžení, vichřice, velké teploty apod.)

HZS ČR spolupracuje na vzdělávání představitelů obcí v oblasti povodňové ochrany. Sbor organizuje školení pro starosty a zastupitele všech obcí, zapojili jsme se také do víceletého celostátního projektu „Ochrana před povodněmi“, který vyvrcholí v době předsednictví České republiky v EU v roce 2009.

Budoucnost
Samozřejmě, že ne vše je dokonalé. Je nezbytné se ještě více zaměřit na vzdělávání běžných občanů, kteří by měli vědět, jak se v krizi zachovat a jak fungují odpovědné orgány. Zde by Hasičský záchranný sbor ČR přivítal zájem o spolupráci ze strany médií. Bude zřejmě také třeba novelizovat část krizové legislativy – zejména v oblasti vzájemných vztahů a působností orgánů krizového řízení na všech úrovních veřejné správy (je třeba mj. dořešit postavení obcí s rozšířenou působností atd.).

Připravenost České republiky na možný příchod povodní velkého rozsahu bude prověřena na počátku září při cvičení Vltava a Labe 2007.

Ilustrační foto.

kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR

-wap-